Takž já žádostivě sobě chodím, na všecko pohlédaje, co a jak se tu dělá: a vidím, že se jim ne všechněm jednostejně daří. Některý udělal příliš studený oheň, nedovařilo se mu. Jiný měl příliš prudký, rozpukly se mu nádoby a cosi vydmýchlo ven: on pravil, že mu azoth1 vyletěl, a plakal. Jiný přelévaje rozlil aneb zle stemperoval2.
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce L.P. 1624

1 podle alchymistů duchovní podstata hmoty 2 smíchal

Že se jim ne všechněm jednostejně daří

Zhusta není důležité, co se říká, ale kdo to říká a koho reprezentuje. Moudrostem bezdomovce málokdo dopřeje sluch. Zato kravinám z úst papalášů? Těm nejenže naslouchají, ale věří zástupy. Obdobně je tomu i v gastronomii. Jen odbornost a kuchařský um k prosazení se do obecného povědomí nestačí. Špičkoví čeští kuchaři a cukráři to mají ve své vlasti o hodně těžší, než tzv. přední pražští umělci, kteří se dali na psaní kuchařek. A aby obsadili čelná místa na světových kláních? Tak to musí být o moc lepší než jejich soupeři – kuchaři a cukráři z tradičně uznávaných zemí. Čas od času, a to nejen na mezinárodních gas­tronomických soutěžích, nám totiž bývá dáváno najevo, že z Česka nemáme co nastolovat nějaké evropské nebo světové trendy.

Jaromír Kainc
nakladatel Všudybylu