Ázerbájdžán je jedním z jedinečných míst, kde se různé kultury a civilizace scházejí na křižovatce mezi Východem a Západem, Severem a Jihem. Na základě Celosvětového ujednání o dialogu mezi civilizacemi přijatého Valným shromážděním OSN v listopadu 2001, Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů v r. 2005, Islámské deklarace o kulturní rozmanitosti ISESCO, která byla přijata v r. 2004, akčního plánu Třetího summitu hlav států a vlád států Rady Evropy Bílá kniha o mezikulturním dialogu v květnu 2008, Prohlášení na podporu mezikulturního dialogu vlády Ázerbájdžánu bylo 23. září 2010 na 65. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku rozhodnuto uskutečnit ve dnech 7. až 9. dubna 2011 v Baku v Ázerbájdžánu Světové fórum o mezikulturním dialogu, nad nímž převzal záštitu prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Alijev.

World Forum on Intercultural Dialogue

Baku 7. až 9. dubna 2011

MUDr. Jiří Besser

Před odjezdem na World Forum on Intercultural Dialogue jsem hovořil s šéfem naší diplomacie panem ministrem Karlem Schwarzenbergem. Byl velice rád, že se tohoto kongresu zúčastním, už proto, že naše velvyslanectví a český velvyslanec v Ázerbájdžánu naplno fungují teprve od konce roku 2009. Náš zájem na dobrých vztazích s Ázerbájdžánem je z řady hledisek pochopitelný. Ostatně to dokládá i právě připravovaná oficiální návštěva našeho pana prezidenta Václava Klause Ázerbájdžánu.

S ministrem kultury České republiky MUDr. Jiřím Besserem se potkáváme v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku 7. dubna 2011 o první přestávce po slavnostním zahájení Světového fóra o mezikulturním dialogu – World Forum on Intercultural Dialogue.
Pane ministře, pro mne, coby kulturologa, bude účast na tomto světovém kongresu zřejmě zajímavou zkušeností v intencích mého univerzitního doktorandského vzdělání. A protože v Česku je téměř všem „jasné“, co to je ta kultura, rád bych nejdřív předestřel, že latinský význam pojmu „cultura“ je pěstovat. A že díky kultuře se z biologické možnosti, kterou se rodíme, stáváme lidmi. Zkrátka, že všechno to, co nás dělá lidmi, získáváme díky jiným lidem, kopírováním vzorů a učením. Nicméně na tomto světovém kongresu jde o víc než o vydělování se člověka z prvotní přírody. Je zaměřen na koexistenci zemí a národů rozmanitých kultur, často velmi úzce spjatých s náboženskými kulty.
Světové fórum o interkulturním dialogu se opravdu nekoná každý den. Poutavé bylo hned první vystoupení. Ázerbájdžánský prezident pan Ilham Alijev svoji vlast prezentoval jako nábožensky tolerantní multikulturní zemi, v jejímž hlavním městě Baku sídlí univerzity všech světových náboženství. Rovněž i ostatní přednášející, včetně vrcholného představitele organizace UNESCO, hovořili o významu víry a vlivu jednotlivých náboženství na celosvětové dění. Historie i současná doba nás nutí si uvědomovat, jak obrovské nebezpečí se skrývá v intolerantním náboženském fundamentalismu a jak nesmírně potřebné je pěstovat u lidí náboženskou snášenlivost a toleranci. Ostatně jsme v zemi, která může být řadě ostatních zářným příkladem. Pětadevadesát procent ázerbájdžánských věřících vyznává islám, avšak zásadně se distancují od militantního fundamentalismu. Projevy všech řečníků, které zatím zazněly, se bránily globální islamizaci. Nikdy jsem si dosud tak intenzivně neuvědomoval, jak moc sílí tendence směřující k vzájemné kulturní tolerantnosti, k prolínání různých kultur a náboženství. Řečníci upozorňovali na nebezpečí silového prosazování intolerantních oficiálních kultur a kultů. Upozorňovali, že pokud nebudeme s to pokračovat v multikulturním dialogu, který momentálně dostává velmi těžké rány, bude to ohrožovat lidstvo jako takové.

Pane ministře, spolu s dalšími cca pěti ministry jste součástí delegace Evropské unie.
Ano, ale jsou tady i ministři kultury z Asie, Jižní Ameriky, Afriky i Austrálie. Zatím jsem měl možnost hovořit se svými kolegy z Iráku, Kuby, Bulharska a Zimbabwe. Jsme tu zastoupeni ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Jsem přesvědčen, že takováto setkání a vzájemná poznávání jsou jednou z výrazně prospěšných cest, jak přestat lidstvo dělit na „my“ a „oni“, což nezřídka kdy bývá onou pomyslnou roznětkou válečných konfliktů, iniciovaných ať už z jakýchkoliv (zpravidla zištných) důvodů.

Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem Česka. Jak jsme na tom v oblasti kulturní spolupráce našich zemí?
Česko má v Ázerbájdžánské republice velmi dobrý zvuk. To se výrazně pozitivně projevovalo už při mých včerejších pracovních setkáních. Jako jeden z mála účastníků této konference jsem dostal vlastního průvodce, kterým je přítel ázerbájdžánského ministra kultury a cestovního ruchu pana Garajeva, ředitel Ruského klasického divadla v Baku. Zájem o spolupráci na kulturním poli je veliký. A jak jste zmínil, Ázerbájdžán je naším významným obchodním partnerem. Obrat vzájemného obchodu činí 1,3 mld. dolarů. V Ázerbájdžánu nakupujeme plyn a ropu. Tyto komodity tvoří největší část našeho společného obchodního obratu. Jeho součástí je i český export v hodnotě cca dvě stě milionů dolarů ve skle, technologiích a řadě investičních celků, který se neustále zvyšuje. Snaha hledat společná témata v kultuře už je dána i odlišností našich kultur. S ázerbájdžánskými partnery jsme se včera bavili o rekonstrukcích a renovacích památek a také na téma muzejnictví. Mj. i o zapojení našich odborníků z českého Národního muzea od pana ředitele Lukeše, čímž můžeme být užiteční ázerbájdžánským kolegům při přípravě expozic. Pro české badatele je Ázerbájdžán samozřejmě atraktivní badatelskou oblastí. Přivézt české umění a interpretační umělce do Ázerbájdžánu ale není jen tak. Hovořil jsem o tom s naším zdejším velvyslancem panem Radkem Matulou. Uspořádat tady např. turné České filharmonie nebo našich dalších uměleckých těles, předvést českou kinematografii apod., na to tu ještě není připravena půda. A to i co se týče financování takovýchto událostí. Navíc, Ázerbájdžánci spíš inklinují k výstavám. Všechna tato témata budeme hledat při odpoledním jednání s panem ministrem Garajevem.

Pan Garajev je nejen ministrem kultury, ale i cestovního ruchu.
To je jistě velmi zajímavá oblast, avšak nechci sahat do rezortu svému kolegovi ministru Kamilu Jankovskému. V Ázerbájdžánu je letošní rok rokem cestovního ruchu. Koncem dubna bude zde v Baku velký veletrh cestovního ruchu. Paralelně s tím jsme si povídali, co v Ázerbájdžánu navštívit. Jaká česká klientela, kromě obchodníků, by mohla do Ázerbájdžánu jezdit, a na druhou stranu, kolik Ázerbájdžánců vyjíždí do Česka. Kolik za prací, kolik na turistická víza. Ta čísla pro Česko vyznívají daleko příznivěji než naše celková vzájemná obchodní bilance. Česká republika ázerbájdžánským hostům našich lázní a měst vydává ročně na pět a půl tisíce turistických víz. Čeští turisté, kteří do Ázerbájdžánu jezdí, jsou spíše milovníci outdoorových aktivit, a zejména hor, pro něž jsou zakavkazské republiky lákadlem.