Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Facility management rekreačních a sportovních zařízení
je bakalářský studijní obor, vykrývající mezeru v nabídce českých vysokých škol. Poptávka po pracovnících, kteří se dokážou komplexně starat o svěřené nebo vlastní nemovitosti či jejich komplexy, je značná. V oblasti cestovního ruchu prakticky neexistuje dostupné vzdělání, které by tuto potřebu naplňovalo. Studijní obor vznikl z potřeby zkvalitnění péče o rekreační a sportovní objekty a podpory cestovního ruchu. Osou zůstává multioborové vzdělání založené na ekonomickém a manažerském základu. Sjednocení přístupů přinesla platná ČSN EN 15221, která minimálně v oblasti terminologie nastavuje pro facility management konkrétní rámec. Obor reflektuje potřebu majitelů restaurací, hotelů, rekreačních a sportovních zařízení, fit a wellness center, turistických rezortů, stejně tak správců a ředitelů muzeí, galerií, kulturních památek a chráněných památkových oblastí. Odhad potřeby na vzdělávacím trhu terciárního vzdělávání vychází z dat uváděných zahraničními zdroji (FM Certification and Higher Education“ Status and Future, Charles N. Claar, CFM, CFMJ, PE, konference FM ve vzdělávání 3. 6. 2010), kde je uvedeno, že české školy by měly produkovat tři sta plnohodnotných facility manažerů ročně.

Mezinárodní cestovní ruch
je bakalářský studijní obor zaměřený na přípravu řídících pracovníků a odborníků orientovaných na činnost v oblasti mezinárodního cestovního ruchu, jako jsou cestovní kanceláře a cestovní agentury, mezinárodní dopravní firmy a informační střediska, ale také na přímé poskytovatele služeb pro mezinárodní klientelu, jakými jsou např. hotely, gastronomická zařízení, zařízení lázeňských služeb apod. Je interdisciplinárním oborem kombinujícím vědomosti a dovednosti z disciplín, jako Organizace a zajišťování cestovních služeb, Management, Ekonomika a finance, Marketing a řízení vztahu se zákazníky, Mezinárodní právo v cestovním ruchu, Světové dějiny kultury, Psychologie. Mezinárodní cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím sektorem a jeho vliv na ekonomiku se zvyšuje i v Česku. Přesto na něj, podle posledních statistik, u nás nemá potřebnou kvalifikaci až čtyřicet procent pracovníků institucí cestovního ruchu.

Regionální cestovní ruch
je bakalářským studijním oborem zaměřeným na přípravu řidících pracovníků a odborníků středisek regionálního cestovního ruchu, jako jsou destinační managementy, informační střediska, muzea, geoparky, přírodní rezervace, ale také hotely, gastronomická zařízení, zařízení lázeňských služeb apod. Je interdisciplinárním oborem kombinujícím vědomosti a dovednosti z následujících disciplín: Management, ekonomika a finance, Marketing a řízení vztahu se zákazníky, Právo, Geografie (obecná, regionální, historická, kulturní), Dějiny kultury a architektura, Hotelnictví, lázeňství a gastronomie, Psychologie. Regionální cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím sektorem (meziročně 2010/2011 + 15 %) se stále se zvyšujícím vlivem na ekonomiku státu. Česká republika zpřístupňuje své přírodní i kulturní bohatství stále většímu počtu návštěvníků. Přesto v ní podle statistik nemá potřebnou kvalifikaci až čtyřicet procent pracovníků institucí cestovního ruchu.

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství

Doc. Ing. Jan Lojda, CSc. MBA

Řadu let, tedy už dávno před tím, než jsem se stal jejím rektorem, Vysokou školu cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství sleduji, a mohu konstatovat, že vždy měla vynikající absolventy. Důsledně dbala na sepětí s praxí mezinárodních hotelů a dalších institucí a vytvářela podmínky, aby její absolventi mohli dosahovat cílů, kvůli kterým šli studovat. V letošním roce jsme dělali průzkum, jak se uplatnili. Zjistili jsme, že jsou většinou ředitelkami a řediteli hotelů. Z toho mj. vyplývá, že jejich následovatelky a následovatele ke studiu na naší škole pravděpodobně motivuje i vysoká úspěšnost uplatnění v praxi.

Vznik Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství souvisel s iniciativou Národní federace hotelů a restaurací ČR, jejíž pokračovatelkou je Asociace hotelů a restaurací ČR. Inspirací byla Hotelová škola Švýcarského hotelového svazu v Lausanne. S rektorem Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, předsedou České asociace distančního universitního vzdělávání a členem European Council for Business Education Doc. Ing. Janem Lojdou, CSc. MBA se potkáváme 1. února 2012.
Pane rektore, jedním ze základních prvků úspěchu Baťových firem bylo úzké sepětí škol, které pro ně vychovávaly management, s praxí. Rovněž vaší výhodou je sepětí s praxí – součinnost s Asociací hotelů a restaurací ČR. Nedávno jste společně představili další chystané studijní obory.
Rádi bychom šli tím směrem, kde vidíme v oblasti cestovního ruchu mezeru. A i když to vypadá, že obory „Mezinárodní cestovní ruch“, „Regionální cestovní ruch“ a „Facility management rekreačních a sportovních zařízení“ kopírují existující, není tomu tak. Nám šlo o to, aby studenti v oboru „Mezinárodní cestovní ruch“ dosáhli na vyšší úroveň vzdělání. Aby díky nim, tedy skrze vysoce kvalifikované lidské zdroje, mohlo docházet ke kultivaci cestovního ruchu. Aby lidé, kteří absolvují některý z těchto oborů, měli širší záběr ekonomického myšlení, právního a kulturního povědomí – určitý nadhled a schopnost zastřešování procesů a cestovní ruch vnímali jako celek. Nikoliv jako jednotlivé služby, které jsou jeho součástí.
Obor, který považuji za průlomový, neboť na české vzdělávací platformě neexistuje ucelené vzdělání, je „Facility management rekreačních a sportovních zařízení“. Máme spousty, a to i nově vznikajících leisure center. Slezsko, Morava i české regiony disponují ohromným množstvím technických památek, hradů a zámků, galerií, muzeí, divadel atd. To vše jsou zařízení, jež vyžadují, aby se jejich management o ně uměl starat nejen po stránce provozní, ale i efektivního programového využití, což souvisí s jejich marketingovým zasazením do prostředí, v němž se nachází. Pokud se podíváte na předměty facility managementu na stavebních fakultách, tam je facility manager chápán spíš jako správce objektu. Vím, že jsem to hodně zjednodušil. Pokud se ale podíváme na přístupy evropské nebo americké, co všechno facility management zastřešuje, zjistíte, že je komplexním oborem. Pracujeme s evropskými normami, které teď nedávno vznikly. Garantem oboru „Facility manager“ je inženýr Štrup, který je spoluautorem evropské normy pro facility management.

*Lidé do pobytových míst opakovaně jezdí nejen kvůli prostředí a službám, ale i tomu, co tam kdy zažili, a opětovnému setkání s lidmi, s nimiž to prožívali.**
Sdílení přináší vyšší míru uspokojení. Sebedokonalejší prostředí a sebelepší parta lidí se ale do místa pobytu nevrátí, pokud bude nespokojena s nějakým detailem. Výzkumy říkají, že sedmdesát procent hostů se nevrací pro chybu jednotlivce z řad personálu. To je alarmující. A i když se Vysoká školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství a priori nevěnuje vzdělávání pracovníků na nižších pracovních pozicích, jsem přesvědčen, že top management, který je řídí a může jejich chování ovlivnit, by měl v tomto mít jasno. Nemůžeme být proto zaměřeni pouze na teoretické vzdělávání, ale na to, aby naši absolventi nabyli praktických dovedností. Aby věci, které budou vykonávat, měly očekávaný výstup.

Co školné?
Velmi se zamýšlíme nad tím, aby Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství byla dostupná širokému okruhu zájemců. Minimálně polovina našich studentů pracuje a ze svých mezd si hradí školné. Chceme proto reagovat na situaci, kdy česká ekonomika roste nižším tempem, a v prvním ročníku studium prvního semestru nabídnout zcela zdarma, aby si vyzkoušeli, jak jim bude obor vyhovovat. Nicméně školné je velmi demokratickou institucí. Ti, kdo proti němu brojí, by si měli uvědomit, že studenti z vysokopříjmových sociálních skupin mají na veřejnoprávních školách drtivě vyšší percentuelní zastoupení než z nízkopříjmových. Je tedy zřejmé, že nízkopříjmové skupiny v podstatě platí vysokoškolské vzdělání bohatším. Bojuje-li někdo o to, že má být vzdělání bezplatné na úkor lidí s nízkými příjmy, zhoršuje tím konkurenceschopnost národa. A připomínky, že se školným sníží dostupnost vzdělání? Na to je několik modelů. Návrh zákona uvádí, jakým způsobem se může financovat. Ať už půjčkou, která se splácí od začátku, půjčkou která se splácí po skončení studia, nebo vyšším daňovým zatížením v nejbližším období po skončení školy. Samozřejmě, lze to politicky zneužít. Může se říkat, že budeme mladou generaci daňově víc zatěžovat. Na druhé straně, vysokoškolák, pokud využije potenciálu, který vysoká škola skýtá, zpravidla dosáhne na vyšší plat. Je tedy správné, aby si investici do své konkurenceschop­nosti na trhu práce hradil ze svého, a ne aby mu ji financovali ti, kterým na něm bude konkurovat, lidé z nízkopříjmových sociálních skupin.