I dí mi tlumočník můj, Mámil: „Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět, jak všecko v něm ušlechtilé? A to zdaleka jen na něj hledě: co pak díš, potom jej po částkách s rozkošemi jeho prohlédaje? I komuž by na něm býti milo nebylo?“ Já řekl: „Zdalekať mi se líbí, nevím jak potom bude.“ — „Všelijak dobře,“ dí, „jen věř, a již poďme.“
Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, l. P. 1623

Vidíš, můj milý člověče, jak rozkošný jest ten svět

Ve třetím letošním vydání Všudybylu Ing. Miloslav Čermák, generální ředitel Sněžka Group, která vytvořila na 1,3 tisíce pracovních míst, v příspěvku „Dluh Česka roste ze všech zemí eurozóny nejrychleji“ uvedl: „Každý den, když otevřu noviny nebo pustím televizi, se musím divit myšlení našich vedoucích představitelů. Premiér konstatuje, že firmám rostou zisky a nárůst mezd je pouze 1,5 %. To oni jsou jiní kabrňáci! Přidají si 14 %, soudcům 9 % a úřednictvo chce alespoň 5 %. Někdy se mi zdá, že v hodinách ekonomie nedávali pozor. Všichni tihle ‚kabrňáci‘, kterých od sametové revoluce neustále přibývá, jsou konzumenty přidané hodnoty. Ta druhá skupina populace přidanou hodnotu musí vytvořit – a to jsme my, kteří pracujeme a vyrábíme to, co se pak může na trhu prodat.“
Zkrátka v tržním hospodářství se peníze trží, a to i ty, které jsou čerpány z veřejných rozpočtů. Kupní síla turistů, hostů, obchodních cestujících atd. umožňuje zprostředkovaně i přímo navyšovat výrobu, rozsah služeb a s nimi spjaté obchodní aktivity nad rámec kupní síly stálých obyvatel země. Letos jsem na kole najel stovky kilometrů kolem Sázavy, Ohře, Labe, Mže, terény Českého lesa, Krušných hor, Slavkovského lesa, Vlašimské vrchoviny, Žďárských vrchů, procházel scenériemi jižních Čech, České Kanady, Šumavy, Brd, Křivoklátska, Českého středohoří. Poprvé i hraničními hřebeny Beskyd, Javorníků a Bílých Karpat z Třince na Velkou Javořinu a přes Pozlovice Vizovickými vrchy zpátky do Beskyd. Téměř každý týden několikrát projíždím nádhernou krajinou vlaky Českých drah, v nichž napíšu téměř celý Všudybyl. Avšak nejen díky malebným městům a obcím či krajině si Česko zaslouží, aby bylo navštěvováno. Otázkou je, jak velká je společenská poptávka jeho obyvatel, aby útraty příchozích spotřebitelů na území Česka spolufinancovaly jejich existence a sociální jistoty. Aby přispívaly k udržení a vytváření podnikatelských příležitostí a pracovních míst, jež jsou hlavním zdrojem tvorby veřejných financí. Nakolik umožňují, aby svět sdílel, jak je naše země nádherná.
Jaromír Kainc