Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Lázeňský hotel THERMAL, s 260 pokoji, disponuje jedním z největších kongresových center v západních Čechách. Jeho celková kapacita je přes dva tisíce konferenčních míst. Nejvíc se na ní podílí Velký sál s 1148 místy, o dalších tisíc míst se dělí další dva sály a nespočet menších salonků, všechny s variabilním uspořádáním. Kongresové centrum je proto vhodné pro pořádání akcí všech typů, od mezinárodních kongresů až po komorní akce. Současně s tím nabízíme kompletní profesionální konferenční servis. Naší nespornou výhodou je umístění všech služeb pod jednou střechou a schopnost zajistit i velmi složité akce na klíč. Od transferů, cateringu, technického vybavení, květinové výzdoby, dekorací, fotografa atd., až po doprovodný program pro účastníky MICE akcí a jejich doprovod.
S generálním ředitelem Lázeňského hotelu Thermal JUDr.
Josefem Pavlem se potkáváme 2. května 2011 v souvislosti
s připravovaným vydáním, jehož hlavním tématem je meetings, incentives,
congresses & exhibitions industry (MICE).
Pane řediteli, český prezident zanedlouho odjíždí na oficiální
státní návštěvu Ázerbájdžánu. Této zemi je v našem vydání
věnována velká fotoreportáž a rozhovory s českým velvyslancem
v Ázerbájdžánu a českým ministrem kultury, s nimiž jsem se potkal
v Baku na Světovém fóru o mezikulturním dialogu.
Jak ilustruje vámi zmíněná cesta našeho prezidenta prof. Václava Klause,
kterého doprovází řada podnikatelů, Ázerbájdžán je v Česku čím dál
víc in. Už vzhledem k naší obchodní provázanosti s touto krásnou a
bohatou zemí. Zatím máme s Ázerbájdžánem hodně zápornou obchodní
bilanci, neboť import do Česka je o miliardu jedno sto milionů dolarů
vyšší než náš export do Ázerbájdžánu, který nečiní ani šestinu
našeho vzájemného obchodního obratu. Zdá se však, že se díky
prohlubování hospodářské spolupráce, jež je jedním z významných
cílů delegace vedené naším prezidentem, začíná blýskat na lepší
časy. Platební bilanci totiž lze podstatně zlepšovat i díky obchodní
platformě cestovního ruchu, kterou by měla podpořit další přímá
letecká spojení mezi Ázerbájdžánem a Českem. Jak moc je z tohoto
hlediska Ázerbájdžán perspektivní, ilustruje i příklad největšího
obchodního partnera řady českých lázeňských podnikatelských subjektů
včetně Lázeňského hotelu Thermal v oblasti cestovního ruchu a
lázeňství, incomingové agentury TERMA TRAVEL CZ, jejíž zakladatel a
jednatel, pan Fakhraddin Mirzoev, se narodil v Ázerbájdžánu. A protože
její klienti, které do Česka vozí nejen z Ázerbajdžánu, ale (kromě
Antarktidy) prakticky ze všech kontinentů světa, hojně využívají služeb
Lázeňského hotelu Thermal, děláme s ní obchody v řádu desítek
milionů korun ročně.
V průběhu své účasti na World Forum on Intercultural
Dialogue v Baku ve dnech 7. až 9. dubna 2011 jsem se dozvěděl
o chystaném přímém leteckém spojení Baku – Karlovy Vary.
Také já mám tyto informace. Aktivity karlovarského letiště trvale sleduji,
už proto, že má klíčový význam pro hospodářský rozvoj Karlovarského
kraje. Jsem rád, a spolu s námi zřejmě řada dalších podnikatelských
subjektů v našem kraji, že v letošním roce byl zahájen provoz na
linkách Karlovy Vary – Kyjev a Karlovy Vary – Jekatěrinburg. Baku je
vysoce perspektivní destinací, a toto spojení velmi vítám. Objemy
zahraničního obchodu, a tedy i zahraničního inkasa z cestovního ruchu a
lázeňství, se totiž odvíjejí také od dopravní dostupnosti. Ostatně
přímé letecké spojení naší krajské metropole mnoha zahraničním hostům
víc než kompenzuje absenci nešťastně nedotažené rychlostní komunikace
R6, jež by měla propojit Karlovy Vary s Prahou.
Thermal je největším festivalovým a kongresovém komplexem
západních Čech.
Lázeňský hotel Thermal je nejen největším festivalovým komplexem na
západě Čech, ale jsem přesvědčen, že i České republiky. Z našich
dispozic a akcí, které zde jsou, profitují další karlovarské hotely a
penziony, protože když se nám podaří hostit kongres, jako např.evropských
dermatologů teď v dubnu, kdy do Karlových Varů přijelo jeho na šestnáct
set účastníků. Je jasné, že všichni u nás bydlet nemohli. V Thermalu
jich bydlelo na dvě stě. Ostatní v jiných hotelích, a na kongresová
jednání, pracovní schůzky, workshopy a také na společenská setkání byli
do Thermalu sváženi shuttle busy. V oblasti MICE, a zejména při
získávání velkých kongresů jsme hodně aktivní. Připravujeme se na
další již nasmlouvané velké akce a spolu s našimi partnery,
profesionálními organizátory kongresů a karlovarským magistrátem,
usilujeme o to, abychom na území našeho města přivedli další.
To, že se vám daří, dosvědčují investice do rekonstrukcí a
renovací komplexu objektů tvořících Lázeňský hotel Thermal.
Postupně rekonstruujeme a renovujeme části Thermalu. Postupně proto, že
tyto práce financujeme převážně z vlastních zdrojů. Za poslední dva
roky jsme investovali desítky milionů korun do první etapy vlastního
balneoprovozu, do výměny čtyř hotelových výtahů. Jsme totiž nejen
největším festivalovým a kongresovým komplexem v Karlových Varech, ale
také nejvyšší budovou. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme na
třech podlažích zrekonstruovali třiašedesát pokojů a upgradovali je do
kategorie „Comfort“. Zkrátka bojujeme, abychom obstáli v tržním vysoce
konkurenčním prostředí, jímž incomingový trh Karlových Varů
bezesporu je.
Pane řediteli, váš hotel má ve svém názvu slovo
„lázeňský“. Česká republika, resp. naše historické země Slezsko,
Morava a Čechy disponují řadou jedinečností. Avšak místo toho, abychom
z těchto přírodních, medicínských, historických a dalších monopolů
těžili, aby nám prodávaly a vydělávaly na důchody důchodcům apod., tak
je jidášsky zaprodáváme. A tyto tendence se týkají i unikátního, po
generace budovaného českého léčebného lázeňství. Už zase jdou zvěsti,
že je třeba jej vyeliminovat ze systému zdravotní péče hrazené
z veřejných zdrojů.
I v minulých letech jsme zažívali, že někteří vládní činitelé,
kteří hledali, na čem uspořit, dávali na stůl otázku léčebného
lázeňství. Finanční rozbory a analýzy ale hovoří ve prospěch
zachování tohoto oboru medicíny v České republice. Byť se může jevit,
že léčebné lázeňské pobyty pacientů hrazené z veřejných zdrojů se
Karlových Varů netýkají, protože naše lázně navštěvuje víc než
sedmdesát procent zahraničních pacientů a hostů, jsou léčebné indikace,
na něž žádné jiné lázně a přírodní léčivé zdroje než naše
karlovarské nezabírají. A ani chirurgické zákroky a farmaka. Přírodní
monopol lázní Karlovy Vary je jen jedna stránka věci, druhá, neméně
podstatná, je špičková úroveň lidských zdrojů a české lázeňské
medicíny. A to se netýká pouze lékařů – specialistů, ale
i středního zdravotnického personálu. České léčebné lázeňství je
špičkovým medicínským oborem. Proto k nám do Thermalu a do ostatních
českých lázní jezdí např. bohatá arabská klientela, aby tu do svého
zdraví investovala čas a peníze. A chce absolvovat léčebný lázeňský
program se všemi omezeními, které léčebné kúry z medicínského hlediska
vyžadují! Bylo by neodpustitelnou systémovou chybou, kdybychom dopustili
degradovat české léčebné lázeňství ze špičkového medicínského oboru
na pouhý wellness.
Ostatně, o tom proč by to bylo systémovou chybou, napovídá
i situace roku 2009, kdy výkonnost služeb cestovního ruchu (mezi něž jsou
čas od času tendence léčebné lázeňství odsunout) šla rapidně dolů,
zatímco nemocnice a další léčebná (tedy i lázeňská) zařízení
razantní pokles poptávky a tržeb nezažila.
V roce 2009 jsme i v Karlových Varech pocítili dopad celosvětové
hospodářské stagnace, odstartovaný americkou hypoteční a finanční
krizí. Nicméně s námi nezacvičila tak, jako s cestovním ruchem. Hlavně
zahraniční klientela, která cestuje za zdravím, si neodpustila i v této
době přijet na léčení či zdravotní rehabilitace do českých lázní.
V Karlových Varech, a jistě ani v dalších lázeňských sídlech, nebyl
hospodářský propad tak dramatický, aby se tato zařízení zavírala jako
hotely, které krachovaly v Praze a na dalších místech České
republiky.