Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Hlavní téma Všudybylu – kongresová turistika – mne zavedlo
za Ing. Michalem Kárníkem. A protože spolu na stránkách Všudybylu
rozprávíme poprvé, zeptal jsem se ho, co předcházelo jeho nástupu na
místo generálního ředitele Kongresového centra Praha.
Stavební fakulta ČVUT a v bývalých zaměstnáních vždycky buď stavařina
a s ní spojený rozvoj nemovitostí, nebo lyžování a aktivity s ním
spojené. Naposledy jsem pracoval ve funkci generálního sekretáře Svazu
lyžařů ČR. Celkově však bylo lyžování méně. Vždy mne bavila oblast
řízení a organizace práce a rozvoj. A to nejenom nemovitostí. Kromě
sportu mám kladný vztah i ke kultuře. Dlouhou dobu jsem pracoval ve
Filmovém studiu Barrandov a po privatizaci v AB Barrandov.
Česko, obdobně jako objekt Kongresového centra Praha, má velké
dispozice hospodářsky těžit z kongresové turistiky. Přesto, že loňská
kongresová sezona byla poměrně úspěšná, to, co především brzdí
další možnosti republiky a jejích obyvatel díky ní prosperovat, je
nepochopení podstaty kongresového byznysu a neexistence společenské
poptávky, aby inkaso z kongresové turistiky daleko výrazněji posilovalo
bilanci státu.
Loňská sezona byla úspěšná i pro Kongresové centrum Praha a doufám, že
následující budou ještě úspěšnější. To potvrzují i předběžné
hospodářské výsledky prvního čtvrtletí tohoto roku. Je to o to
potěšitelnější, že se tak děje vzdor tomu, že letos se u nás nebude
konat žádný velký kongres typu summitu NATO nebo loňského UEGW, což byl
největší kongres v Česku s devíti a půl tisícem akreditovaných
účastníků. Získávání velkých kongresů je běh na dlouhou trať.
Kontrakty se podepisují dva tři roky dopředu. Již teď máme závazné
rezervace na roky 2009 – 2012 a sehnat opravdu velký kongres na
„poslední“ chvíli je prakticky nemožné. Daří se nám ale
zajišťování menších akcí, jež sice nejsou tak ziskové, nicméně díky
nim plníme plánované příjmy. Rovněž se zaměřujeme na poskytování
doprovodných služeb, jako je půjčování audiovizuální techniky, catering
apod. Jejich objem, nabídka a kvalita má stoupající tendenci. A co
nezvládneme vlastními silami, dokážeme v kooperaci s vytipovanými
partnery.
Mimo to jsme vlastníkem exkluzivního hotelu Holiday Inn. Jeho výsledky jsou
obdivuhodné a spolupráce s ním vynikající.
Podle výpočtů, provedených ve spolupráci s agenturou CzechTourism,
přináší Kongresové centrum do státního rozpočtu zhruba půl miliardy
korun ročně. Když si do toho promítneme přestavbu v letech 1998 až
2000 pro potřeby Výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a
Skupiny Světové banky, mám trošičku pocit, že se k nám stát zachoval
macešsky a my zápolíme s dluhy, za něž nemůžeme. To nám svazuje ruce.
Potřebovali bychom více investovat do modernizace objektu, zejména do
technologií, a vytvořit předpoklady pro získávání dalších velkých
akcí. Jako východisko vidíme možnost získání strategického partnera,
který nám pomůže jak s řešením dluhové služby, tak s investicemi a
modernizací stávajících objektů.
Úspěšně řídit znamená vytvářet prostor…
Lidé, kteří v Kongresovém centru Praha pracují, jsou na velmi dobré
profesionální úrovni. Tato budova je složitým objektem, jež vyžaduje
lidi, kteří svému řemeslu opravdu rozumí. Jsem přesvědčen, že takoví
tu jsou. Nesmíme však usnout na vavřínech, vzdělávání je nutno neustále
prohlubovat. Zahájili jsme výuku angličtiny a připravujeme řadu
tréninkových programů, při nichž využíváme bohaté zkušenosti našeho
hotelu Holiday Inn Congress Centre Prague.
Poloha Kongresového centra Praha včetně dopravní dostupnosti a
bezpečnostních aspektů je unikátní.
Bezesporu jsme jedním z mála kongresových center světa, které má tyto
atributy na tak vysoké úrovni – včetně panoramatického výhledu na
město. I díky tomu se nám daří získávat mnohé kongresové akce.
Problémem zůstává, že tento objekt nebyl stavěn jako kongresové centrum.
Chybí zde výstavní plocha s odpovídající metráží v jedné rovině.
V současné době sice disponujeme zhruba třinácti tisíci metry
výstavních ploch, ty jsou však roztroušeny po celém objektu na různých
podlažích. Abychom byly schopni získávat prestižní a vysoce rentabilní
akce, potřebujeme výstavní plochu odpovídající mezinárodním standardům.
Hovoří se o tom už téměř deset let. Jsou na to projekty, ale ne (zatím)
peníze. V momentě, kdy dostavíme výstavní plochu, výrazně postoupíme na
mezinárodním žebříčku konkurenceschopnosti.
Na to se dá říci, že peníze dělají peníze. Ostatně pozemky,
na nichž by se mohlo stavět, máte.
Představenstvo akciové společnosti je rozvoji nakloněno. Základní záměr
jsme představili koncem loňského roku, v současné době upravujeme
dokumentaci podle připomínek veřejnoprávních orgánů. Realizace je však
podmíněna získáním strategického partnera.
Co se týče připravovaných akcí, donedávna byl v Česku velikým
zaklínadlem kongres ASTA vzdor tomu, že je to propagační a nikoliv
komerčně výdělečná akce. Standardním cílem hostitelských zemí akcí
ASTA (mimo USA) je do dané destinace touroperátory ASTA vůbec dostat, a ne na
nich coby na účastnících akce vydělat.
Nově mluvíme o konferenci, vlastní kongres zůstane nadále v Americe,
ostatní destinace mohou nově hostit zřejmě rozsahem menší konferenci. Ta
bude opravdu spíše marketingovou záležitostí v intencích státní
propagace cestovního ruchu, než komerční akcí, na jejíž realizaci
poskytovatelé služeb a daná země, která to zpravidla financuje, vydělají.
Víme, že konference ASTA kromě reklamy Kongresovému centru Praha z hlediska
obchodní bilance nic nepřinese. Spíše naopak. Zato přivede touroperátory
z mnoha zemí a představí jim Česko jako ideální turistickou destinaci.
Záměrně říkám turistickou. Nikoliv kongresovou, protože prakticky nikdo
z přihlášených účastníků v kongresové turistice nepodniká.
Většinou se zabývají organizováním zájezdů pro rodiny, skupiny a
individuály. Samozřejmě, i tato klientela je z hlediska českého
hospodářství přínosná, byť zpravidla neutrácí tolik peněz na hlavu a
den jako kongresová. Kongresovému centru však budoucí vytížení a s ním
spojené zisky s největší pravděpodobností nepřinese. Od toho se odvíjí
i přístup naší akciové společnosti k realizaci konference ASTA. Bereme
ji jako službu Praze a republice.
Za niž bude Kongresové centrum Praha (jak je v našich severních
šířkách a východních délkách zvykem) „po zásluze“ potrestáno. Už
proto, že většina lidí, na rozdíl od jiných, a to i silně dotovaných
byznysů, cestovní ruch nevnímá jako něco, co na ně a za ně vydělává.
Kongres ASTA se připravuje poměrně dlouho. Po euforii v době, kdy se jej,
resp. dnes už pouze konferenci, podařilo pro Česko získat, přišlo
realizační vystřízlivění. V současné době už není v zorném úhlu
hospodářů této země to, co iniciace prostřednictvím konference ASTA
české ekonomice do budoucna přinese, ale třeskutá současnost – výdaje
spojené s realizací. Všude po světě má ASTA tyto konference zadarmo.
Hotely jejich účastníky ubytovávají a poskytují jim další služby za
razantně snížené ceny. Náklady jenom v našem Centru odhadujeme kolem
sedmi milionů korun. Výnosy – prakticky nula! Cosi z toho jsme schopni
zaplatit v rámci propagace. Samozřejmě však chceme, aby nám stát, jako
garant akce ASTA, uhradil zbytek. A tady je vámi zmiňovaná zvyklost velmi
aktuální, tedy že dostaneme do nosu.
Nechme stát stát. Co se byznysu cestovního ruchu týče, řečeno
spolu s básníkem: „Kdo zůstal stát, stojí opodál…“ Jak se KCP
podniká v Praze?
Docela dobře. Jsme soukromou akciovou společností, která má jediného
akcionáře, a tím je hlavní město Praha. V poslední době, nejenom v té,
co jsem ve funkci generálního ředitele, má pražský magistrát ke
Kongresovému centru daleko kladnější vztah. Zřejmě je to dáno i tím,
že nestojíme pouze s nataženou rukou – dejte nám peníze. Díky podpoře
magistrátu se podařilo restrukturalizovat naši dluhovou službu, takže si
Kongresové centrum Praha na sebe vydělává samo, tedy i na zděděné dluhy.
Bohužel zatím si nevydělá na investice a renovaci. Avšak doufám, že
i toto se dá s pomocí strategického partnera dohromady. V tomto
směřování cítíme maximální podporu ze strany magistrátu.
Bohužel při velké rekonstrukci ukončené v roce 2000 se nedostaly finance
na rozvody, modernizaci vzduchotechniky, kotelny, elektroinstalace apod. Hlavní
budova je provozně drahá. Strategický partner by měl Kongresovému centru
Praha přinést nejen další kongresy a s tím spojené vyšší využití
objektu, pomoci mu s dluhovou službou, ale společně s ním bychom měli
být schopni zajistit investice do technologií tak, aby se objekt KCP pouze
nevybydloval. Společně s magistrátem se jej budeme snažit vybrat co
nejdříve. Díky restrukturalizaci dluhové služby však nejsme pod tlakem,
takže budeme moci důkladně zvážit všechny nabídky.
Nechme stát stát. Co se byznysu cestovního ruchu týče, řečeno
spolu s básníkem: „Kdo zůstal stát, stojí opodál…“ Jak se KCP
podniká v Praze?
Docela dobře. Jsme soukromou akciovou společností, která má jediného
akcionáře, a tím je hlavní město Praha. V poslední době, nejenom v té,
co jsem ve funkci generálního ředitele, má pražský magistrát ke
Kongresovému centru daleko kladnější vztah. Zřejmě je to dáno i tím,
že nestojíme pouze s nataženou rukou – dejte nám peníze. Díky podpoře
magistrátu se podařilo restrukturalizovat naši dluhovou službu, takže si
Kongresové centrum Praha na sebe vydělává samo, tedy i na zděděné dluhy.
Bohužel zatím si nevydělá na investice a renovaci. Avšak doufám, že
i toto se dá s pomocí strategického partnera dohromady. V tomto
směřování cítíme maximální podporu ze strany magistrátu. Bohužel při
velké rekonstrukci ukončené v roce 2000 se nedostaly finance na rozvody,
modernizaci vzduchotechniky, kotelny, elektroinstalace apod. Hlavní budova je
provozně drahá. Strategický partner by měl Kongresovému centru Praha
přinést nejen další kongresy a s tím spojené vyšší využití objektu,
pomoci mu s dluhovou službou, ale společně s ním bychom měli být schopni
zajistit investice do technologií tak, aby se objekt KCP pouze nevybydloval.
Společně s magistrátem se jej budeme snažit vybrat co nejdříve. Díky
restrukturalizaci dluhové služby však nejsme pod tlakem, takže budeme moci
důkladně zvážit všechny nabídky.
Možnost dostavby, resp. zástavby okolí Kongresového centra je ale pro
potenciálního strategického partnera velmi atraktivní…
V současné době máme dva projekty, a to na severní terasu nad Nuselským
údolím, kde máme od architektů navrženu výstavní halu. To by nám
vyřešilo již zmiňovaný problém s chybějící výstavní plochou. Na
druhé straně máme velikánské pozemky na jižní terase, na Pankráckém
náměstí. Zde je navrženo několik univerzálních objektů, jež mohou plnit
funkci administrativní, obchodní, mohou zde být restaurace, kavárny a
vinárny, galerie apod. V části uvažujeme i o bytové zástavbě.
Realizace tohoto záměru by měla přinést oživění této části a její
propojení se starou Pankrácí. Většina lidí, kteří to tady znají a
prochází tudy z metra, se nemá kde zastavit. V hlavním objektu
Kongresového centra totiž nemohou být pizzerie, vinárny, butiky apod. Na to
nejsme zařízeni. Potřebujeme však, aby byly v jeho bezprostředním okolí.
Zástavba Pankráckého náměstí by nám měla pomoci i k tomu, aby lidé
měli proč se v okolí KCP zdržovat a následně k nám přicházeli na
kulturní a společenské akce.