Úspěchy destinačního managementu

Severní Morava a Slezsko
Turistické regiony začínají mít systém řízení cestovního ruchu a jeho správce. Svůj management destinace. Když se uskutečnila první konference na téma Cestovní ruch v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, na programu bylo projednání programu rozvoje cestovního ruchu daného regionu. Někteří řečníci se s auditoriem podělili o své záměry turistických produktů a své zámysly vybudovat některou infrastrukturu pro turisty. Letos skončila čtvrtá konference a na ostravské Černé louce se uskutečnila přehlídka již realizovaných turistických produktů. Posluchači se měli možnost přesvědčit, proč se tomuto regionu říká region kontrastů a příležitostí. Kdo by před třemi lety uvěřil, že Osoblažsko bude mít významnou turistickou zajímavost. A je na světě. Úzkokolejka s parní mašinkou Resitou bude pravidelně projíždět mezi Třemešnou a Osoblahou. Na nostalgické jízdy železnou drahou se samozřejmě nabalují další služby – rybolov, lov zvěře, gastronomie, cykloturistika či incentiva. Není bez zajímavosti, že v dříve zapomenuté části Moravy se významně pohnul trh s nemovitostmi. Proč ne, když tam nebude nuda a podnikatelé číhají na příležitost.

Společným jmenovatelem úspěchu
Kdo mohl věštit, že v Mostech u Jablunkova vznikne v rámci skiareálu jediná visutá bobová dráha s celoročním provozem? Ostrava se právem chlubí slezskoostravským hradem, který pamětníci přirovnávali k hradu z pohádky o Šípkové Růžence. Zarostlé zbořeniště se proměnilo v zajímavou a přívětivou součást výstaviště na Černé louce. Hrad Sovinec se postupně přetváří v historickou vesnici s živým provozem. V Beskydech jezdí cyklo a skibusy. Letos se připojí i Jeseníky. Hornické muzeum OKD Landek neustále připravuje novinky ve své nabídce a s novým obchodním názvem svého produktu – Landek park – oslovuje veřejnost i podniky s velmi netradičními aktivitami pod zemí i ve vzduchu. Samozřejmě všichni pak zase skončí spokojeni na zemi. Společným jmenovatelem úspěchu je samozřejmě především aktivita podnikatelských subjektů. Pro jejich realizaci však bylo třeba symbiózy více stran – Destinačního managementu Moravsko Slezského, o.p.s., Moravskoslezského kraje a podnikatelské sféry. Kraj postupuje podle své strategie a projekty v ní obsažené i finančně podporuje. Destinační společnost koordinuje postupy, připravuje zpracování projektů, vyhledává dotační tituly a mobilizuje k aktivitě. Kdo má zájem o spolupráci, je jistě spokojen. Připravila také oceňovaný katalog kongresového cestovního ruchu, vytvořila s podnikateli řadu turistických produktů k prodeji v cestovních kancelářích. Turistický region Severní Morava a Slezsko je v oblasti rozvoje cestovního ruchu velmi dobrým příkladem a zatím nemá v Česku ve svém nasazení konkurenci. Nejbližší měsíce ukáží, zdali si tempo udrží a jak se podaří kraji zapojit ke spolupráci i kraje, na jejichž území leží části regionu, jak se podaří udržet racionální komunikaci destinační společnosti s ostatními subjekty a jaké budou mít podnikatelé jistoty při realizaci svých aktivit v cestovním ruchu. Na konferenci byl často skloňován Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Bylo to v souvislosti s tím, že již existuje řada turistických produktů, ale jejich prodej vázne. Právě prodej se stává v současnosti alfou a omegou rozvoje cestovního ruchu v regionech. Ne všechny produkty jsou vhodné pro cestovní kanceláře, které je podle tohoto zákona mohou prodávat. Bude třeba ještě situaci podrobně analyzovat, protože zkušenosti např. z Rakouska, které na konferenci byly prezentovány, ukazují, že produkty lze prodávat i mimo cestovní kanceláře.

Hnědých cedulí přibývá
Pokud zůstaneme v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, je příjemné zjistit, že při příjezdu do regionu vás na jeho hranicích vítají. Další činností, kterou může destinační management přispět k propagaci regionu, je označování turistických cílů. CzechTourism v této oblasti již několik let úzce spolupracuje s dalšími zainteresovanými úřady. Na Ministerstvu dopravy ČR vznikl metodický pokyn „Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích“ (KTZ). Tato metodika vychází z Vyhlášky 30/2001 Sb., se kterou je také v plném souladu. Slouží pro orientaci těch, kteří mají zájem přivést motorizované turisty k cílům, které vlastní či spravují. Problematiku značení cílů totiž řeší několik norem a laik by měl dostat od státu co nejjednodušší „kuchařku“ jak postupovat, pokud si chce nechat zřídit toto značení, které je navíc plně hrazeno z jeho finančních zdrojů. Přílohou metodiky je seznam vybraných cílů, které splňují potřebné podmínky – cíl je nadregionálního významu, leží v okolí komunikace a značení na ní nesnižuje bezpečnost provozu. Za poslední roky na dálnicích, rychlostních komunikacích i silnicích prvé a nižší třídy hnědých cedulí přibývá. Možná nejčerstvější nelze přehlédnout na dálnici D1 – Zámek Rosice. Turisté jistě ocení, že majitelé a správci cílů jim šetří ztrácející se nervy při hledání cíle, čas věnovaný sledování map či oslovování místních obyvatel a peníze nutné na nákup zbytečně projetých pohonných hmot. Za odměnu si budou tyto cíle dobře pamatovat v tom kladném smyslu a buď se k nim vrátí, nebo je doporučí svým známým. A to je přece stále ta nejúčinnější reklama, k níž mohou významně přispět i destinační managementy.
Ing. Petr Kratochvíl, CzechTourism

www.czechtourism.cz