Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Asociace krajů České republiky byla registrována 30. srpna 2001 jako zájmové sdružení právnických osob. Je otevřenou nestranickou a nevládní organizací. Jejími členy je čtrnáct krajů České republiky: Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, Ústecký kraj, kraj Vysočina, Zlínský kraj, Jihočeský kraj, Královéhradecký kraj, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj. Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Hlavní město Praha. Vrcholným orgánem Asociace krajů ČR je Rada. Rada může jako své iniciativní a poradní orgány zřizovat komise, jmenovat a odvolávat jejich členy. V rámci Asociace pracují: Komise pro cestovní ruch, Komise pro dopravu, Komise – grémium ředitelů krajských úřadů, Komise pro financování krajů, Komise pro informatiku, Komise pro kulturu a památkovou péči, Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti, Komise pro sociální záležitosti, Komise pro školství, Komise pro veřejnou správu, Komise pro informační technologie ve veřejné správě, Komise pro zdravotnictví, Komise pro životní prostředí a zemědělství a Komise pro vztahy s veřejností. Vedle komisí fungují také pracovní skupiny, a to: Pracovní skupina pro legislativu, Výkonná koordinační skupina pro záležitosti evropských fondů a Pracovní skupina pro evropské fondy.
S předsedou Komise pro cestovní ruch Rady Asociace krajů
České republiky a hejtmanem Olomouckého kraje Ing. Jiřím Rozbořilem se
potkáváme 15. května 2013.
Pane hejtmane, na loňském Tourfilmu v Karlových Varech jsem vedl
rozhovor s předsedou horní komory Parlamentu České republiky panem Milanem
Štěchem. Řekl v něm mimo jiné: „Země, jež se stávají či jsou
tahouny světové ekonomiky, skýtají šanci i pro stagnující české
hospodářství. V oblasti cestovního ruchu bychom měli postupovat stejně
pragmaticky jako Německo, Francie, Rakousko a další země Evropské unie,
jež mají daleko pružnější vízovou praxi.“ (Viz www.e-vsudybyl.cz, článek: „Cestovní
ruch je pro české hospodářství velkou příležitostí“.) Poté, co loni
české orgány umožnily přijet do Česka utrácet peníze o třetinu
většímu počtu turistů z Ruské federace a také z dalších zemí, jež
vůči nám mají vízovou povinnost, se rekordně zvýšila návštěvnost
Česka a objem zahraničního inkasa z incomingu téměř vyrovnal rekord
z roku 2008.
Největší prostor pro zvýšení výkonnosti cestovního ruchu, měřeno
výší zahraničního a domácího inkasa, skutečně vidím v odstraňování
administrativních překážek. Tedy i v personálním posílení vízových
pracovišť tak, aby jejich průchodnost odpovídala poptávce po České
republice, a v budování značky České republiky coby atraktivní
turistické destinace. Zkrátka aby navštěvovat Česko (tedy námi řízené
kraje) a trávit v nich pracovní a volný čas bylo „in“. Světový trh
cestovního ruchu je přesycený. Země a regiony, včetně našich
partnerských z Evropské unie, se předhánějí v hledání způsobů, jak
na sebe upoutat pozornost. Jak na svá území přilákat turisty
reprezentující vítanou kupní sílu. I já, stejně jako předseda Senátu
ČR pan Milan Štěch ve zmíněném článku, jsem pro to otevřít se světu a
racionálně využívat ohromné kupní síly, jejíž poptávku je Česká
republika schopna v rámci cestovního ruchu saturovat.
Další věc, na kterou se v nejbližších čtyřech letech budeme
soustřeďovat, je komplexnost a kvalita služeb, jež tu díky turistům
nacházejí uplatnění. Toto téma řešíme i v rámci směrování
evropských financí. V minulých letech se za spoluúčasti evropských fondů
nekoordinovaně stavěly lůžkové kapacity. Vyčerpalo se na to hrozně moc
peněz, avšak řadě těchto ubytovacích zařízení chybí komplexnost.
Leckde v „Horní Dolní“ tak vznikl hotel, který nenabízí víc než
ubytování. Úspěšné ale bývají takové ubytovací kapacity, které mají
zázemí pro konference a wellness a ve své blízkosti kvalitní turistickou
infrastrukturu. Tedy sjezdovky, golfová hřiště, segwaye, cyklotrasy, in-line
stezky atd. Host, který do takového hotelu přijede, tam pak rád stráví
delší dobu, protože v daném místě nachází naplnění. Další přidanou
hodnotou je možnost návštěvy hradů a jiných turistických zajímavostí,
jimiž region disponuje. Pokud to hotel nemá, bývá opomíjen – a má
nízkou obsazenost. Hotely, které dokážou poskytnout komplexní služby,
mají víc než pětadevadesátiprocentní vytíženost. Řešíme to i na
Regionální radě. Už nechceme, aby se za evropské peníze rozšiřovala
lůžková kapacita, ale jde nám o zkvalitňování stávajících možností.
Cílem je vytvářet hostům podmínky k tomu, aby na daném místě
nepřespali pouze jednu noc, ale aby měli důvod se tam zdržet podstatně
déle.
Před tím, než jsem byl zvolen hejtmanem Olomouckého kraje, se tu tiskla
kvanta propagačních materiálů. Avšak pokud už se někam dostaly,
povětšinou nikoho nikam nesměrovaly. Inspirováni výbornými výsledky
Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, jsme se proto rozhodli založit
Centrálu cestovního ruchu – Olomoucký kraj. Jejím prostřednictvím
chceme cílit na domácí i zahraniční turisty, zejména na ty
individuální, kteří tvoří drtivou většinu návštěvníků Olomouckého
kraje. Samozřejmě se ale budeme věnovat i operátorům, kteří poskytují
služby skupinové klientele. S řadou z nich náš kraj dlouhodobě
spolupracuje. Je třeba propagovat hlavní cíle, kvůli kterým za námi
turisté budou chtít přijíždět. Ty ostatní jim pak rádi doporučíme a
pomůžeme najít, když už na našem území budou. Ale musí tu být jasné
„taháky“, které sem návštěvníky přivedou. Uvažujeme, že bychom
v rámci Centrály cestovního ruchu – Olomoucký kraj udělovali cosi jako
michelinské hvězdy a oceňovali památky a další turistické atraktivity a
lokality, které si díky nápaditosti a kreativitě lidí, již o ně
pečují, zasluhují maximální pozornost.
Olomoucký kraj loni navštívilo 406 tisíc turistů. Nejvíc k nám táhnou
Jeseníky a lázně.
Není se co divit. Olomoucký kraj je rozlohou největším
lázeňským krajem České republiky, a co do počtu lázeňských míst se
s Karlovarským krajem dělí o první místo.
Olomoucký kraj má na území obou historických zemí, které pokrýváme,
tedy ve Slezsku a na Moravě, celkem sedm lázeňských sídel. Lázně se ale
v poslední době potýkají s dopady nové úhradové vyhlášky Ministerstva
zdravotnictví ČR. U některých léčebných lázní došlo až
k šedesátiprocentnímu poklesu návštěvnosti. Navzdory jejich
vynikajícím léčebným výsledkům! Už rok 2012 pro ně totiž znamenal
pokles pacientů přijíždějících na komplexní léčebné pobyty, a to
ještě nebyl v platnosti nový indikační seznam. Ten platí až od
1. října 2012. Jeho dopady se začínají markantně projevovat až od
letošního roku. Úbytky klientů zdravotních pojišťoven jsou nemalé. To
ale není jediný parametr, který negativně promlouvá do hospodářských
výsledků léčebných lázní. Tím dalším je, že se lázeňské pobyty
zkrátily z osmadvaceti dní na jedenadvacet. Důležité nicméně je, že
„křížkové“ lázně, tedy pobyty hrazené pojišťovnou, zůstávají
zachovány a pacienti na ně stále mají nárok, což lze v dnešní složité
době a při současném způsobu „vládnutí“ považovat za úspěch.
Receptů, jak se lázně mohou s poklesem klientů vyrovnat, je řada. Jejich
součástí je, že se lázně daleko víc snaží otevřít veřejnosti a
nabízet služby samoplátecké klientele, ať už individuální nebo
korporátní. Intenzivněji než v minulosti se společně s nimi
rozhlížíme po trzích v zahraničí, v partnerských regionech Olomouckého
kraje. Zejména na Ukrajině a v Ruské federaci totiž žije klientela, kterou
segment léčebného lázeňství velice zajímá. Hovořil jsem s velvyslanci
obou těchto zemí. Hodláme tam jezdit propagovat nejen průmysl Olomouckého
kraje, ale i léčebné lázeňství a cestovní ruch. Rusko a Ukrajina mají
eminentní zájem třeba o Teplice nad Bečvou, protože jimi poskytovaná
péče, např. v oblasti kardiovaskulárních indikací, je na světové
úrovni. Ne všechny léčebné lázně, natož dětské léčebny (např. náš
Bludov), jsou ale koncipovány tak, aby dokázaly kompenzovat dopady takto
skokově vyhláškou změněných podmínek, jež znamenají markantní úbytek
křížkových pacientů. Tam, kde je aktivní vedení, jako např. v již
zmíněných Teplicích nad Bečvou, kde úzce spolupracují se špičkovými
týmy kardiochirurgů v oblasti následné léčebné péče a včas
investovali do zkvalitnění svých ubytovacích částí a komplexní nabídky,
mají šanci danou situaci ustát. A je to dobře. Určitě by bylo špatné
přijít byť o jediné léčebné lázně.
Pro veřejné finance by určitě bylo přínosem lékařskou péči
víc zaměřit na odstraňování příčin nemocí, než na tlumení jejich
následků.
Žít v souladu s přírodou určitě není nějaká objevná myšlenka.
K tomu, aby se organismus člověka dostal do stavu, v jakém byl, než
ochořel – tedy aby se mu podařilo odbourat patogenní reflexy, které si
v průběhu nemoci vypěstoval, je třeba nepřekážet uzdravujícím silám,
ale naopak vycházet jim vstříc. Bývá to časově náročný proces.
Srovnávat lázeňskou medicínu s aplikací farmakologických přípravků na
potlačení bolesti není fér. Není to srovnatelné. Léčebné lázeňství
je zaměřeno na odstranění příčin nemoci. Lázně na území Olomouckého
kraje vždycky patřily k těm zdravotnickým zařízením, která byla
primárně určena k léčení. Mají za sebou dlouhodobě prokazatelné
výborné léčebné výsledky. Wellness procedury ve většině z nich
naleznete také, protože trh si je žádá a patří k trendu doby, ale jejich
světová unikátnost tkví v navracení zdraví.