Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Granát, družstvo umělecké výroby Turnov, je družstvem vlastníků.
Zaměstnává pět set pracovníků ve zlatnické a stříbrnické výrobě,
broušení kamenů, v přípravě kovových polotovarů, v těžbě granátů,
ve vývoji, firemních prodejnách, marketingu atd. Výrobním programem,
designem, vysokým smyslem pro detail a kvalitu staví na mnoha staletích
tradice těchto řemesel v oblasti Českého ráje. Firma Granát Turnov
vyrábí granátové šperky ve zlatě a stříbře. Brousí drahokamy
i syntetické kameny. Spolupracuje na avantgardních ateliérových projektech.
Rozvíjí výrobu výtvarně řešených upomínkových předmětů (miniatur,
turisticky významných objektů i předmětů) a technicky dokonalých
dárkových miniatur. Družstvo Granát je schopno uspokojit zákazníky
výrobou jednotlivých šperků na objednávku dle individuálního přání
i dodávkou větších sérií. Disponuje deseti podnikovými prodejnami po
České republice a své výrobky vyváží do mnoha států Evropy, Ameriky a
Japonska.
Protože hlavním tématem tohoto vydání Všudybylu je kongresová a
veletržní turistika, tj. cestování za byznysem a poznáním, případně za
usměrňováním dějin světa, jako tomu bude u pražského summitu NATO,
rozhovor s předsedou družstva Ing. Zdeňkem Hlubučkem jsem začal
konstatováním: Zahraniční hosté zpravidla nakupují pro danou zemi typické
suvenýry. Jsou-li to vysoce postavení hosté, jako např. ve dnech 21. a
22. listopadu 2002 nejméně čtyřicet šest hlav států a vlád členských
zemí Aliance a států zapojených do programu Partnerství pro mír u summitu
NATO v Praze, pak takové pro danou zemi výsostně příznačné dárky
obvykle dostávají darem od pořadatelů. Vysoce reprezentativní šperky
z českých granátů, případně miniatury korunovačních klenotů apod.,
mezi ně bezesporu náleží.
Ano, zhruba osmdesát procent toho, co realizujeme na českém trhu,
skončí v zahraničí. Odvezou si to turisté. Proto jsme, coby výrobce,
vytvořili celý vějíř odbytových směrů. Na turistický ruch se
zaměřujeme přímo už tím, že máme deset vlastních a řadu smluvních
prodejen v turisticky zajímavých místech. Máme je v Praze, Českém
Krumlově, Českých Budějovicích atd. Český granátový šperk je
klasickým šperkem, to mj. znamená, že nepodléhá módním vlnám.
Dominujícími uměleckými slohy pro šperky z českého granátu jsou baroko,
secese a art déco. V určitých obdobích dochází k jejich obměnám.
Např. před třemi roky byla velmi šik secese. Současná doba inklinuje
spíše k art déco.
Proč jste se upsal českému granátu?
Protože šperkařství má na Turnovsku obrovskou tradici. K tomu, co dělám,
mám zřejmě i geneticky zděděný vztah. Můj otec ve dvacátých letech
minulého století absolvoval zdejší šperkařskou školu a celý život
pracoval v oboru.
Čím je český granát tak výjimečný?
Český granát je pyrop. Pyropy se sice těží po celém světě, ale český
granát, ač rovněž pyrop, se vyskytuje pouze u nás. Je transparentním
kamenem a u téměř každého takového kamene s ubývající hmotností
ubývá i barva. Český granát je mezi nimi výjimečný, protože u něj
barvy neubývá. I v malých velikostech si zachovává krásnou sytou
červeň, kterou s básnickou licencí nazýváme „barvou
holubiččí krve“.
V Česku je ohromné množství takových, kteří úspěšně
prodávají neznačkové zboží coby značkové. To platí i o špercích
z tzv. „českého granátu“. Bohužel stát, který svými daněmi i vaše
družstvo drží nad vodou, má, zdá se, jiné starosti než ty, abyste mohli
zajistit práci půl tisícovce lidí a odvádět mu daně v dlouhodobé
perspektivě. Nezdá se, že by mu vadilo, že zde kdosi parazituje na vaší
chráněné značce a zahlcuje trh levnějšími plagiáty „českých
granátů“. U neoprávněného průvodcování je to prý o absenci
důkazů. A ty nejsou, už proto, že kdo neplatí daně, pro stát neexistuje.
Neprávní prostředí je typickým důsledkem toho, že když se nechce, je to
horší, než když se nemůže. A já mám obavu, že v tomto případě se
nejenže nechce, ale ani díky vámi zmíněným okolnostem v oblasti
dokazování dost dobře nemůže.
To, co vychází z našich provozů, je zaručeně český granát. Máme
kompletně uzavřenou výrobu. Počínaje těžbou suroviny přes vlastní
brusírenské provozy po zlatnické dílny, kde český granát zasadíme do
šperku. Charakteristickým rysem šperku z českého granátu je co nejméně
kovu (ten se používá především jako materiál, který kámen fixuje) a co
nejvíce drobných kamínků. Ke šperkům dáváme certifikáty. Turista má
u nás jistotu, že si z Česka neodveze suvenýr, který vyrobili kdesi Asii.
Zákazník se o pravosti šperku může přesvědčit kontrolou punců.
Státního (který je ze zákona nutný) a výrobce, což je v našem
případě „G“ nebo „G1“. Pokud někdo koupí takto označený výrobek,
nemusí se obávat, že by své peníze investoval do něčeho nepravého.
Stoprocentní jistotu pak má v našich podnikových a smluvních prodejnách.
Jsou vázány smlouvou, že nebudou nabízet tzv. „české granátové“
šperky jiné provenience. Smluvní prodejny jsou označeny logem našeho
podniku a rovněž poskytují certifikáty.
Vaše družstvo je v současnosti jediným oprávněným těžařem
českého granátu.
Tento kámen se v Českém středohoří na Litoměřicku a Třebenicku těží
tradičně. Ostatně, v těchto dnech v Lichtenštejnském paláci v Praze
probíhá výstava pod názvem „Sedmnáct století českého granátu“.
Pyropy se zde těžily už za Keltů. Dnes prakticky přetěžujeme v minulosti
již těženou surovinu, proto se v současné době granátová surovina
nachází ve velikostech menších šesti milimetrů. Český granát se už
nezískává tradičním postupem (že se vyhledá nějaký sloup a odtěží
se), ale povrchovou těžbou. Je natolik vzácný, že z jedné tuny
vytěžené hmoty při velmi dobré konstelaci získáme pouze kolem dvaceti
gramů suroviny. Tu pak ještě zbrousíme do kuliček a ty do fazet.
Co říkáte současné propagaci Česka?
Negativnímu image, chronicky akcentovanému signály odrazujícími turisty od
cest do Česka? Co mohu říkat. Napadá mne ono propagandisticky démonické
zaklínadlo o tom, že stokrát opakovaná lež (či polopravda) se stává
pravdou. Od našich partnerů máme informace, že jim z celého světa
neustále volají, jestli zde chodíme v rouškách, jak je to s těmi
nemocemi, které přenáší hmyz apod., takže neustále dementují poplašné
zprávy. Musí ubezpečovat, že Praha a ostatní památky jsou pro turisty
otevřeny a že (už) jsou v pořádku. Tyto dotazy jsou zejména z USA a
Japonska. Přitom Česká republika, a pro mne obzvláště Český ráj, je
stále jedním z nejhezčích míst naší planety. Pochopitelně, na světě
je velké množství krásných míst. Mnohé z nich jsem navštívil, protože
při své profesi musím často vyjíždět ven, ale vždycky se rád vracím
domů. U nás je opravdu kouzelně.