Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
S prezidentem Asociace cestovních kanceláří ČR a předsedou
představenstva akciové společnosti EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se
potkáváme 25. června 2010, den po oslavách konstituce Ruské
federace.
Vildo, EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se řadí mezi největší
incomingové firmy České republiky, není-li vůbec největší. Součástí
incomingu je i oblast meetings, incentives, congresses & exhibitions
industry (MICE). Promítá se už do jejího byznysu hospodářské
oživení?
Od té doby, co jsme spolu hovořili naposled (viz článek
„Hospodářská recese je celosvětová, ale vízová politika? Tu má Česko
v rukách“ na www.e-vsudybyl.cz),
se situace nezměnila. Konstatoval jsem, že průmysl cestovního ruchu, přes
dílčí investice ze strany státních orgánů do mediálních propagačních
kampaní, na tom není dobře, a také to, že proti roku 2008 klesla jeho
produktivita a zejména ceny, za které je realizováno ubytování. Nicméně
EuroAgentur Hotels & Travel a.s. i v tomto těžkém období otevírá
další hotely. Jsou to dlouhodobě plánované akce a přiznám se, že kdybych
o jejich realizaci rozhodoval v současné době, určitě bych počkal na
lepší časy. V únoru letošního roku jsme zahájili provoz v pořadí již
třetího hotelu na Václavském náměstí – hotelu Juliš. Má kvalitní
konferenční zázemí a prostorné pokoje s kompletně vybavenou kuchyňkou.
V další etapě chceme zprovoznit jeho wellness centrum s bazénem.
V těchto dnech se připravuje slavnostní zahájení provozu hotelu Joseph
1699 – jedná se o památkový objekt v Třebíči. Za dva měsíce budeme
otevírat nejluxusnější hotel v hotelovém řetězci EuroAgentur Hotels
& Travel a.s. – Tereziánský dvůr v Hradci Králové. Disponuje pokoji
s vlastní saunou, velkým kongresovým sálem, ojedinělým zázemím pro
děti, restauracemi, posilovnou, wellness, zkrátka vším, co má luxusní
hotel mít, a zároveň otevíráme ojedinělou architektonickou stavbu ve
Zlínském kraji, hotel Atrium Otrokovice s konferenčním zázemím a
garážemi.
Současně s tím silně rozšiřujeme franšízu. Majitelé hotelů a
penzionů cítí, že je potřeba koncentrovat síly a hledají podporu silného
hotelového řetězce. Do naší franšízy vstupují i dva další hotely na
Slovensku.
Vildo, existuje v Česku výdělečnější, úspěšnější exportně
orientované odvětví, než je cestovní či cizinecký ruch? Snad energetika.
Ostatní odvětví, v nichž působí hráči s velkým obratem zahraničního
inkasa, jsou totiž v Česku na daňových prázdninách, nebo si musí hradit
tak nákladné zahraniční konzultace, subdodávky apod., že odvětví,
v nichž působí, nemají svojí rentabilitou ve prospěch české státní
pokladny šanci se cestovnímu ruchu rovnat. Kdežto z plateb zahraničních
incomingových zákazníků jde cca 40 % do státní pokladny a municipálních
pokladen formou daní a odvodů.
V tomhle ti, Jaromíre, dávám za pravdu. Jen bych dodal, že cestovní ruch,
má obrovské návaznosti na širokou škálu dalších podnikatelských
aktivit, a nejen tím, že „pumpuje“ peníze do národního hospodářství.
Peníze jsou krví ekonomiky. Trpí-li daná země „chudokrevností“,
ovlivňuje to celé její hospodářství. Obzvlášť v případě Česka,
které (jak jsi naznačil) odsud odčerpávanými aktivy vehementně poskytuje
„krevní transfúze“ kde komu. Cestovní ruch umožňuje fungovat nejen
podnikatelským oborům všeobecně vnímaným jako jeho součást –
pohostinství, ubytování, průvodcovským službám atd., ale i řadě
dalších, jako je např. potravinářský, textilní, oděvní, automobilový,
letecký, strojírenský, chemický aj. průmysl. Turisté jsou totiž
spotřebitelé stejně tak jako neturisté – obyvatelé České republiky,
jen s tím rozdílem, že si velkou část spotřebního zboží (televize,
ledničky, pračky atd.) pronajímají a že i za uspokojování těch
nejobyčejnějších a nejzákladnějších potřeb, jako je se vyspat, najíst
apod. vydávají na místní poměry neobyčejně velké peníze. Tedy, že za
ně platí neskonale víc než místní spotřebitelé. A navíc nejen
hotelnictví a pohostinství (vnímané jako obory cestovního ruchu)
zaměstnávají obrovské množství lidí, ale díky zákazníkům odjinud –
turistům, je mohou zaměstnávat i podniky a instituce v oborech
s cestovním ruchem zdánlivě nesouvisejících, protože spotřeba vyvolává
poptávku, poptávka výrobu a výroba či poskytování služeb uplatnění
lidských zdrojů. Takže chce-li proexportně orientovaná ekonomika (jako je
ta česká) rozhýbat spotřebu, může dvěma způsoby. Buď vozit zboží za
zahraničními spotřebiteli nebo zahraniční spotřebitele za zbožím.
Navíc, z hlediska atraktivit – cílů cestovního ruchu, jsou Slezsko,
Morava a Česko úžasně disponovanými turistickými destinacemi. Sečteš-li
a podtrhneš, tak by se dalo z cestovního ruchu toho těžit více s daleko
větším hospodářským efektem. Otázkou zůstává, zda vůbec chceme
v České republice turisty. O kladné odpovědi, při současné vízové
politice našeho státu vůči občanům zemí Společenství nezávislých
států, silně pochybuji.
No, podle toho, jak mizivý potenciál cestovního ruchu Česká
republika, a ještě jakoby nerada, zhodnocuje, je odpověď nasnadě. Ostatně,
co se od minule změnilo v české vízové politice?
Nic moc. Cestovní ruch je v této republice přezírán. Teď jsme
měli štěstí, že jsme v posledním období měli ministra, který
cestovnímu ruchu skutečně rozuměl. Přesvědčil jsem se o tom mj., když
jsme byli s panem ministrem Vondruškou v Poslanecké sněmovně Parlamentu
ČR řešit otázku tebou zmíněných víz pro občany zemí Společenství
nezávislých států. Díky byrokraticky zkostnatělému přístupu a neochotě
ztrácí Česká republika kvůli nepružné vízové politice dvě miliardy
korun ročně a současně významně pomáhá zvyšovat příjmy z cestovního
ruchu okolním zemím Evropské unie. Je paradoxem,že k nám jezdí Rusové
prostřednictvím schengenských víz, která jsou vydávána na jiných
ambasádách. V každém případě peníze, které by tito cizinci jinak
utratili v Česku, utrácejí v zemích, přes které se do České republiky
dostávají. Co říci na argument velvyslance v Moskvě, že nemá dostatek
lidí? Tak jsme založili vízové centrum, kde se platí jen za to, že někdo
vybere pas a odevzdá ho na velvyslanectví za klienta.
Na podzim tohoto roku bude v Brně, Ostravě a Karlových Varech první
mistrovství světa v basketbalu, které se kdy na území Česka a
někdejšího Československa koná. Opět budou problémy s vízy?
Kdo ví? Ano, bude tu MS v basketbalu žen, na nějž se přijedou podívat
hosté z celého světa. Od Brazílie po Rusko. Jako partner basketbalového
svazu zajišťujeme kompletní služby i aranžmá doprovodných služeb
basketbalového MS. Zároveň připravujeme historicky první Mistrovství
světa v lakrosu na evropském kontinentu – sportu, který přiláká
množství turistů ze zámoří. Zahájili jsme i práce na zabezpečení
ubytovacích a stravovacích služeb MS v hokeji, které proběhne v roce
2015. Jsem přesvědčen o tom, že takovéto vrcholové sportovní akce jsou
obrovskou a nedoceněnou prezentací České republiky, a z obdobných akcí
může náš stát jen těžit.