TOP HOTEL Praha v barvách folkloru

Jestliže ze 13.825 aktivních členů Folklorního sdružení České republiky, nejpočetnější nevládní organizace zájemců o lidovou kulturu, tvoří 70 % „folkloristé“ mladší 18 let, pak patří k největším organizacím dětí a mládeže v Česku. A nejde jenom o statistiku na papíře. Uvažme, že tyto děti věnují volný čas ušlechtilému zájmu, rozvíjejí svůj talent a ponesou si dál do života vztah k našim tradičním hodnotám. Hlavním potenciálem Folklorního sdružení ČR tedy nejsou vysloužilí starci, jak by si někdo mohl myslet, ale dětské folklorní soubory, a ne ledajaké. Nejen na domácích prknech, i kamkoliv vyjedou do zahraničí, sklízejí obdiv a zasloužený úspěch. Z 64 mezinárodních folklorních festivalů a slavností, které sdružení během roku pořádá, jsou ty dětské nejradostnější. V letošním roce se jich opět bude konat celá řada, nemluvě o několika tisících dětských zpěváků, kteří se pokusí dosáhnout na nejvyšší mety v celostátní soutěži lidových písní Zpěváček.
Za začátek folklorní sezony se zpravidla považuje Národní krojový ples Folklorního sdružení ČR, který se konal 4. února v TOP HOTEL Praha, pod „hvězdným“ patronátem předsedkyně PS Parlamentu ČR Miroslavy Němcové, předsedy vlády ČR Petra Nečase a předsedy Asociace krajů ČR Michala Haška.
Na slavnostním zahájení hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík předal „žezlo“ náměstkovi hejtmana Středočeského kraje Marcelu Chládkovi a radnímu pro kulturu a cestovní ruch hl. města Prahy Václavu Novotnému. Podle střídajícího se regionálního zarámování Národního krojového plesu se stala po loňské Hané dominantou letošního ročníku lidová kultura oblasti středních Čech a Prahy. Monumentální entrée do plesového večera vytvořila tanečně-pěvecko-hudební mozaika třiceti osmi tanečních párů a sloučené muziky nejlepších pražských a středočeských souborů. Spolu s nimi držely během celého večera vysokou uměleckou laťku programu ve čtyřech kongresových sálech hotelu stálice Národního krojového plesu – Vojenský umělecký soubor Ondráš Ministerstva obrany ČR a Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů a několik set dalších účinkujících včetně Bandu Felixe Slováčka. K mnohovrstevnaté atmosféře přispěly výstavy v předsálích, stánky lidových řemesel a prezentace partnerských organizací.
Mezi dvěma tisíci návštěvníky plesu byla řada osobností z celé republiky i zahraničí. Jak se bavili plesoví hosté, jsme se zeptali v hlavním sále emeritního generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, generálmajora Miroslava Štěpána: „Považuji Národní krojový ples za logické vyvrcholení a odměnu všem těmto souborům, že se tu mohou sejít, a my máme štěstí, že se na tom můžeme podílet, pokochat se krásou krojů a lidové hudby. Z takových zážitků čerpám energii a duševní povzbuzení.“
Hejtmana Martina Tesaříka nebylo snadné najít, přišel v kroji rodné Hané: „Národní krojový ples je příležitost vidět naši republiku jinýma očima. Člověk si uvědomí, jak je skutečně pestrá a bohatá svým folklorem, tanci, písničkami, gastronomií. A že stojí za to ho podporovat.“ Podařilo se nám také zastihnout radního Václava Novotného: „Jsem nesmírně mile překvapený. Je to skutečně monumentální akce, všechna čest a sláva organizaci. Když vezmeme v úvahu, že možná polovina účastníků je mimopražských a cizinců, znamená to i přínos pro cestovní ruch a dobrou zahraniční propagaci hlavního města. Já doufám, že Národní krojový ples, který je v Praze potřetí a předtím se pořádal jedenáctkrát ve Žďáru nad Sázavou, ještě dlouho v Praze zůstane.“
Ze zahraničních hostů jsme oslovili čestného prezidenta Mezinárodní unie folklorních sdružení IGF Lillo Alessandra z italské Messiny: „Pro mě je to krásný okamžik, že tady mohu být, vidět, jak obrovské množství lidí u vás se zajímá o lidovou kulturu, jak vynikající jsou vaše soubory. Jste jediný národ, který organizuje něco tak velkolepého. Od Folklorního sdružení České republiky také vycházejí pozvání jiným zemím, a tím pádem se tu setkávají společně různé národy. A to je obohacení pro nás pro všechny, co se týká přátelství.“
Jeho slova, tj. výjimečnost Národního krojového plesu i v mezinárodních intencích, potvrdil v závěru muž nejpovolanější, čerstvý nositel ceny „Oskar Mondiale del Folklore“, hlava Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica: „Otázka, jestli se něco podobného pořádá i v jiných zemích, padla už na tiskové konferenci. Procestoval jsem za lidovou kulturou mnoho míst, a mohu zodpovědně říci, že v takovém rozsahu a na takové úrovni nikde jinde v Evropě a možná ani ve světě. Na jeho přípravě se každým rokem podílí desítky našich partnerů. Program připravují a řídí profesionálové v oboru a organizace je v rukou zkušeného týmu. Naše soubory, které se tu prezentují, patří k folklorní špičce, a to v celosvětovém měřítku. O prestižním postavení této akce ve struktuře našeho společenského a kulturního života mě ujišťuje i účast velkého počtu senátorů, poslanců, krajských hejtmanů, desítek primátorů a starostů z celé republiky, mnoha velvyslanců. Uvítali jsme zde 32 zahraničních delegací z 22 zemí. Sympatickým rysem Národního krojového plesu, ale i všech našich festivalů, je také to, že jsou vícegenerační, oslovují všechny věkové kategorie včetně mládeže. Zahraniční hosté byli překvapeni, kolik tu viděli mladých lidí. Na podzim jsme představili výstavu Česká republika: folklorní velmoc v srdci Evropy ve Štrasburku v budově Rady Evropy. Pozornost, jakou vzbudila, mě znovu přesvědčila o tom, že naše lidová kultura je živá, košatá a můžeme být na ni pyšní. Zvu všechny na příští ples, který bude věnován jednomu z našich „nejfolklornějších“ regionů, Jižní Moravě.“
XIV. Národní krojový ples pořádalo Folklorní sdružení ČR spolu s Asociací krajů ČR, Středočeským krajem, Hlavním městem Praha a Hasičským záchranným sborem ČR. Hlavním partnerem byla Skupina ČEZ. Na pořádání plesu dále participovalo padesát dalších organizací.
Připravila: Vlasta Cibulová