Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Turistům přátelské
Tourism Authority of Thaildand a cestovní kancelář ESO travel způsobily, že
jsem letošní rok, křesťanský 2009 a buddhistický 2552, nevítal jako
posledních několik s Romanem Šebrlem, Imrichem Bugárem, svými syny,
manželkou a dalšími kamarády pod Čerťákem v Harrachově, ale na Pukhetu
v Thajském království, abych se pokusil poodhalit, co našince láká na
Thajsku. A protože se my Češi jako šetřílkové nezapřeme, došel jsem
k závěru, že je to fantastický poměr mezi cenou a kvalitou. Asi
v žádné exotické zemi nedocílíte tak vysoké kvality za tak relativně
málo peněz. Za další je to turistům přátelské buddhistické
obyvatelstvo. Díky němu je Thajsko jednou z nejbezpečnějších zemí
světa – zemí úsměvů. Ale i nádherných historických památek,
bělostných pláží, stovek ostrůvků, krásných hor a džunglí. Pro
gurmány je zase lákadlem skvělá thajská kuchyně. Thajsko je zemí, kde
snad každý může najít to, co hledá, což může být jedním
z vysvětlení, proč tak značné množství českých turistů do Thajska
létá opakovaně.
Jako v luxusním rychlíku
Pátek 18.12.2008 Ráno jsem se vydal vlakem do Mariánských Lázní
na setkání s ředitelkou incomingové agentury CUP Vital paní Terezou
Podluckou. Když se mne ptala, jestli ten den ještě jedu do Prahy, odpověděl
jsem, že nejen do Prahy, ale i do Bangkoku. Načež odtušila: „Asi ne
dráhou…“
No vlakem jen do Prahy. Dál už jsem s Českými drahami na In-kartu/Rail plus
s aplikací In-gold necestoval. Ale naposledy ten den, než jsme se vznesli,
jsem jel ještě pár set metrů po dráze, té startovací, ruzyňského
letiště Boeingem 767–300 ER letecké společnosti Travel Service, jehož
sedačková kapacita je srovnatelná s kapacitou rychlíku, kterým jsem
absolvoval ranní jízdu. A přestože už ne první třídou, byly sedačky
v Travel Class tohoto dálkového letounu (včetně prostoru pro nohy)
nejméně tak pohodlné jako v jedničce luxusního rychlíku.
Nejen jízda tuk tukem
Sobota 19.12.200 Po přímém, zhruba dvanáctihodinovém letu nás
velmi přátelsky přivítalo bangkokské letiště. Bylo nám doporučeno,
abychom si kvůli výhodnému kurzu směnili nějaké peníze za thajské bahty
už na letišti. Pak nás rozvezli a ubytovali. Mne ve čtyřhvězdě v Bangkok
Palace Hotelu. Večer jsme jeli tuk tuky – motorkovými rikšami –
poznávat noční život. Nejen jízda – proplétání se v přehuštěném
provozu velkoměsta – byla divoká.
Buddhistické chrámy
Neděle 20.12.2008 Po snídani hurá do Královského paláce a na
bangkokské buddhistické chrámy: Chrám smaragdového Buddhy, Chrám
ležícího Buddhy a do Mramorového chrámu. Ale předtím vynikající oběd
v lodní restauraci, z níž jsme potom přestoupili do vyhlídkové lodě.
Propluli jsme kolem nejprestižnější thajské univerzity, nesčetných
domečků na pilotech i hangáru ukrývajícího královské ceremoniální
lodě a krmili sumečky chlebem, který nám k tomu účelu rozdali thajští
průvodci. Jimi organizovaný program jsme ukončili v brusírně drahokamů.
A ten večerní neorganizovaný? Stejně jako v Česku. Šli jsme
na pivo.