• Shell – synonymum kvality • co mají společného ČSA, British Airways, KLM a mnozí další vlajkoví dopravci • Shell Aviation spolupracuje s Českou správou letišť na technických normách a zabezpečení nejvyšší bezpečnosti a kvality na letištích v Praze, Brně a Ostravě • TU-154 je vždy bonbónkem • důkladný řetěz kontrol kvality paliva • vstupem ČSA do Sky Teamu se podstatně zvýšila zajímavost letiště Praha • proč Jumbu v Brně ztěžkla křídla v ČSA důsledně aplikují tankering • každé nové letadlo ČSA – nová radost Shell Aviation •

Tam nahoře není letadlo kde zaparkovat

Plnění letadel pohonnými hmotami je nezbytnou součástí provozu každého letiště. Nejinak je tomu u letiště Praha-Ruzyně, které rok od roku zaznamenává vyšší počet pohybů. Ostatně, největší podíl na tomto vývoji má právě český národní dopravce České aerolinie a.s., zrovna tak jako další vlajkové společnosti British Airways na londýnském letišti Heathrow nebo KLM Royal Dutch Airlines na amsterodamském Schiphol. A co mají tyto aerolinie ještě společného? Že jejich letadla na domácích letištích a rovněž i jinde ve světě plní petrolejářská společnost Shell Aviation. V souvislosti s hlavním tématem sedmého vydání jsem proto oslovil pana ing. Milana Kačabu, obchodního ředitele Shell Aviation společnosti Shell Czech Republic a.s., proto, že převažující podíl obchodů s leteckými palivy v České republice realizuje právě tato společnost. Jaká byla cesta vaší společnosti na náš český trh leteckými palivy?
Letecké aktivity při společnosti Shell Czech Republic a.s. byly zahájeny v roce 1993, kdy jsme se zapojili ve spolupráci s Českou správou letišť do řešení modernizace a zkvalitnění služeb na světové úrovni pro zajišťování dodávek leteckých pohonných hmot, jejich skladování a následnou službu plnění letadel na letištích v ČR s hlavním záměrem podílet se na této aktivitě zejména na letišti Praha-Ruzyně. Tomu předcházela jednání jak s Českou správou letišť, tak i s českým národním dopravcem ČSA. Postupně se nám podařilo vybudovat nové moderní skladové hospodářství na letišti Brno-Tuřany a zapojit se tak od roku 1995 do služeb plnění leteckými pohonnými hmotami na tomto letišti. V roce 1996 jsme dokončili investici a zahájili provoz na letišti v Ostravě-Mošnov. O rok později jsme převzali od ČSA kompletně službu plnění letadel na letišti Praha-Ruzyně. V současné době tvoří naše prodeje na letišti v Praze nadpoloviční část z celkového objemu zdejších obchodů leteckým palivem. Letiště Praha je velice zajímavé pro veškeré letecké společnosti. Vstupem ČSA do letecké aliance Sky Team se zajímavost letiště Praha-Ruzyně ještě dále a podstatně zvýšila. ČSA jsou v Praze totiž naším klíčovým zákazníkem. Své charterové lety provozují rovněž z Brna a z Ostravy. Dalšími významnými leteckými společnostmi v České republice jsou společnosti Fischer Air a Travel Servis. Plníme je leteckým palivem pro jejich charterové lety v České republice a zajišťujeme i plnění ve většině zahraničních destinací, kde přistávají s našimi turisty. Přesto, že počet přistání a odletů na pražském letišti díky novým okolnostem trvale stoupá, neprojevuje se to až tak výrazně na zvýšených odběrech paliva.

Nebude to tím, že postupně dolétávají letadla sovětské výroby, která vám, západoevropským petrolejářským firmám, a to i v dobách, kdy jste ještě dlely na druhé straně „železné opony“, musela dělat ohromnou radost?
To je jen jeden z důvodů. Letadla typu AN a TU, která k nám z východních států stále méně létají, mají skutečně podstatně vyšší spotřebu. Jejich plnění palivem je pro nás vždycky bonbónkem. Plnit deset, dvacet, třicet i více tisíc litrů je vždycky hezčí, než když do úsporných moderních letadel cmrndáte pouze třicet či padesát litrů, což se nám také nezřídka stává. Je ale jasné, že úspory na spotřebách veškerých paliv, tedy nejenom leteckých, jsou pro naši civilizaci velmi důležitým úkolem a také to tak chápeme.
Druhou a zásadnější příčinou, proč plnění leteckými pohonnými hmotami nekopíruje růst provozu na pražském letišti, je fakt, že v České republice je poměrně drahé palivo. Od zdrojů ropy jsme zde, v srdci naší Evropy, hodně daleko a ceny České rafinerské odpovídají této vzdálenosti. Většina leteckých dopravců proto používá metodu tankeringu – snaží se zajistit natankování zásoby na své další lety v ostatních destinacích , kde je palivo levnější.

Proč berete letecký petrolej a benzin od České rafinerské a ne z rafinerií společnosti Shell?
Shell Aviation se v České republice zabývá zajištěním, skladováním a plněním letadel leteckými pohonnými hmotami, nikoliv však jejich výrobou. Letadla jsou z devadesáti procent plněna leteckým petrolejem, zbytek – některé helikoptéry a menší letadla – leteckým benzinem. Dodávky leteckého paliva z rafinerií Shell by byly velice nákladné. Letecký petrolej je nedílnou složkou při výrobě v každé rafinerii. Česká rafinerská a Slovnaft jsou známy poměrně vysokou stabilitou kvality svého produktu. Pochopitelně, na začátku každého zahájení činnosti, a to i Shell Aviation v České republice, byli pozváni do rafinerií naši přední odborníci z Holandska, aby provedli kvalitativní kontrolu výroby a následné výstupní kontroly vyráběného leteckého paliva. Jednalo se v prvé řadě o bratislavský Slovnaft, protože odtud dodáváme palivo pro Ostravu a částečně i pro Brno. Později (před naším nástupem do Prahy) byl tento audit proveden i u českých výrobců – rafinerií Kralupy a Litvínov. Prováděl se zde nejen audit technologického vybavení a způsobu výroby, ale zejména četné, opakované výstupní kontroly, zda při výrobních procesech nemůže dojít k nějaké deviaci předepsané kvality leteckého paliva, která by následně mohla ohrozit i letecký provoz.

Značka Shell si všeobecně vydobyla silnou pozici synonyma pro kvalitu. Kdo viděl malebně zpracovanou filmovou verzi Poláčkova vyprávění „Bylo nás pět“, možná si vybaví situačně konverzační malebný gag, kdy otec hlavnímu hrdinovi pyšně říká: „Synku, to není olej, to je Shell !“
Kvalita paliva je u letecké dopravy opravdu tím nejdůležitějším. Když u silniční pumpy, která by neměla dokonale ošetřenou kvalitu paliva (tím samozřejmě nemyslím stanici Shell), načerpáte do automobilu špatný nebo nekvalitní benzín, ujedete pár stovek metrů, odstavíte auto u krajnice a zavoláte odtahovou službu. Tam nahoře není letadlo kde odstavit, a proto nikdy nesmíme podceňovat přísnou a důslednou kontrolu kvality paliva. Nesmí se samozřejmě zaměnit druhy paliva (petrolej s benzínem). Nesmí v něm být pochopitelně žádná voda či nečistoty. Palivo musí být naprosto čisté a suché. Proto má Shell zaveden velmi sofistikovaný systém „řetěz kontroly kvality“. V tomto řetězu musí být jakýkoliv problém zpětně vysledovatelný až do samotné výrobní rafinerie. Tzn., že se na výstupní certifikát jakosti paliva registrují veškeré důležité informace o palivu včetně čísla nádrže, z níž byl produkt uvolněn. Dále železniční vagón, do něhož bylo palivo stočeno, musí být certifikován, je-li před naplněním absolutně čistý, bez vody a vyčleněný pouze na příslušný jeden druh leteckého paliva. To samé se provádí při přejímce paliva do letištního skladu. Opětovně se kontroluje obsah vody v palivu a jeho čistota. Poté palivo prochází skladovacími nádržemi do výdejních míst, kde se doplňuje do letištních cisteren a následně je distribuováno do letadel. Během tohoto procesu se několikrát filtruje v jednotlivých výdejních místech, a rovněž tak na úplném konci při jeho samotném plnění do letadel. Při tomto plnění letadla navíc palivo prochází v našich výdejních zařízeních speciálním filtrem, který automaticky uzavře další plnění v případě, že by se v palivu objevily jakékoliv známky příměsi vody.

Již jsem konstatoval, že na pražském letišti trvale dochází k nárůstu provozu, počtu letadel i linek. Ředitel ČSA JUDr. Václav Slavíček k tomu říká: „Letiště Praha-Ruzyně spěje k tomu, stát se evropským hubem“.
Citoval-li jste ředitele ČSA doktora Slavíčka, pak právě jeho společnost – České aerolinie na tom mají nemalou zásluhu. Rovněž tak Česká správa letišť, která je skladovatelem našeho produktu. S oběma máme velmi dobrou spolupráci. Vzájemně si vycházíme vstříc. S Českou správou letišť úzce spolupracujeme jak na technických normách a zabezpečení pro skladování paliva, tak případně operativně řešíme problematiku dodávek paliva. Česká správa letišť výrazně rozšiřuje možnosti pražského letiště. Chystá zvýšení jeho kapacity dostavbou dalšího terminálu. I v tomto s námi spolupracuje při řešení budoucího systému plnění letadel nikoliv prostřednictvím vozidel, ale distribučních produktovodů, které by měly být instalovány u prvního prstu. Tento způsob přepravy paliva je výhodnější pro celkově hladší chod letiště s velkým provozem. Jednotky, které zajišťují přetažení paliva z tzv. „hydrantu“ do letadla, jsou daleko menší a při odbavovacím procesu je tak kolem letadel, a tím i na ploše, daleko více místa, což zvyšuje bezpečnost provozu pro všechny zúčastněné složky.

Již jste zmínil, že Shell Aviation Česká republika kromě Prahy plní i na mezinárodních letištích v Brně a Ostravě. Na kterém letišti a kolik leteckého petroleje jste nejvíc plnili?
Absolutně největší odběr byl na letišti v Brně, když tam přistálo Jumbo, které na jedno plnění vzalo sto sedmnáct tisíc litrů leteckého petroleje. Pro vaši představu, je to přibližně dva a půl vagónu paliva, které jsme z cisteren přečerpali do jeho křídel. Nejmenší plnění pak bylo v Praze pro letadlo ČSA, které vzalo pouze 34 litrů leteckého petroleje. Zřejmě se tak stává díky předchozímu předplňování.

Co to je předplňování?
Když jde letadlo na dlouhou trať, např. do USA, plní se tak kolem šedesáti tisíc litrů. Aby ale plnění nezdržovalo odlet letadla, předplní se v termínu, který je pro leteckou společnost výhodný. Po oznámení počtu pasažérů a váhy zavazadel si pak posádka spočítá, kolik ještě může nabrat paliva. Tehdy už dochází pouze k malému operativnímu doplnění paliva před odletem.

Takže to není jako u benzinky, kdy si zpravidla počkáme, až nám sklapne tankovací pistole…
Rozhodně ne. Málokdy se tankuje vysloveně do plných. Navíc je otázkou, jak která společnost využívá systému tankering. ČSA jej aplikují velmi důsledně ve většině svých zahraničních destinací u svých smluvních dodavatelů (mezi něž samozřejmě patří i naši kolegové z Shell Aviation na smluvních letištích). Někdy si do Prahy přivážejí téměř plný stroj levnějšího paliva.
Naopak, když se létá do letních destinací (většinou charterové lety), kdy cestují rodiny s plnými kufry osobních věcí, jsou to velké propočty, aby posádka již tak hodně zatížený stroj naplnila dostatečným množstvím paliva, které jí umožní doletět na cílové letiště. Někdy se dokonce stává, že letadlo díky nepříznivým povětrnostním podmínkám, zejména silnému protivětru, musí provést na své cestě do cílové destinace technické mezipřistání a dočerpat další pohonné hmoty.

Na závěr bych se vás rád zeptal: co dělá obchodnímu řediteli Shell Aviation Česká republika největší radost?
Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury mezinárodních letišť v České republice a zejména úspěchy našeho největšího zákazníka vlajkové společnosti Českých aerolinií. Každé nově zařazené letadlo ČSA znamená další pohyby ať po Evropě či za oceán. Každé nově zařazené letadlo je tak pro nás opravdu novou radostí.

Shell Aviation

K letišti 57/1049

161 00 Praha 6 – Ruzyně

tel.: 02/333 252 88, 2011 3878

fax: 02/333 253 02

e-mail: milan.m.kacaba@ope.shell.com

www.shell-aviation.com