Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
V místě původní výrobny tvarůžků jsme v létě r.
1994 otevřeli Muzeum Olomouckých tvarůžků A. W. Část exponátů je naše
vlastní, část dlouhodobě zapůjčena z Vlastivědného muzea v Olomouci.
Ve sklepě, kde začíná, je dokumentováno mletí a lisování tvarohu.
V dalších podlažích pak další fáze výroby, a také tam připomínáme
výrobce a jejich osudy.
Při prohlídce můžete shlédnout film „Příběh neobvyklé vůně
z vyprávění stréčka Křópala“ – volné filmové zpracování
historie výroby tvarůžků v A. W.
Olomoucké tvarůžky se vyrábějí z nesýřeného tvarohu, který se
vyznačuje drolivou strukturou, velkým a tuhým zrnem, vysokou kyselostí a
biologickou aktivitou. Tvaroh se drtí a mísí s přídavkem kuchyňské soli.
Pak se ukládá do zásobníků, kde bez přístupu vzduchu dochází
k samovolné homogenizaci. Následným mísením se zracími komponentami
(ušlechtilými mlékárenskými kulturami a regulátory kyselosti) a mletím se
připraví jemná směs, která se pak tvaruje. Zpravidla do kotoučků,
kroužků, tyčinek nebo nepravidelných kousků. Takto vzniklé polotovary se
ukládají na podložky a přemístí do zracích místností, kde dochází
k prozrání jejich povrchu. Tím je ukončen první stupeň zrání.
Následným omytím se vytvoří podmínky pro druhý stupeň zrání, při
kterém se na povrchu tvarůžků rozmnoží aerobní proteolytická
mikroflóra. Její enzymatickou činností se tvoří zlatožlutý maz a
tvarůžky získávají svoji ojedinělou pikantní chuť, typickou vůni, barvu
a soudržnou poloměkkou až měkkou konzistencí s patrným světlejším
jádrem. Po dosažení požadovaného stupně se tvarůžky balí.
Za jednatelem firmy A.W. společnost s ručením omezeným, Ing.
Karlem Hlaváčkem, jsem se v rámci prezentací turistických atraktivit
Olomouckého kraje vydal do Loštic. Právě tam totiž sídlí firma
vyrábějící proslulé Olomoucké tvarůžky.
Pane inženýre, jaké jsou vaše vazby k firmě, která tvarůžky
vyrábí?
Tvarůžkárnu založil Alois Wessels, to byl můj pradědeček. Jeho dcera,
moje babička, poté, co se vdala, ji se svým manželem přestavěla. Po roce
1989 byly budovy loštické tvarůžkárny vráceny potomkům rodiny Wesselsů.
Je nás sedm spoluvlastníků. Pět z nás se firmě věnujeme profesionálně.
V současné době máme kolem půldruhého sta spolupracovníků, kteří jsou
zaměstnáni přímo ve výrobě.
Olomoucké tvarůžky požívají výsad chráněného
zeměpisného označení Evropské unie.
Ano, předmětem ochrany je slůvko „olomoucké“ ve spojení s výrazem
„tvarůžky“. To znamená, že nikdo, kdo nesplňuje podmínky tzv.
specifikace – jak, kde a z čeho se tvarůžky vyrábějí – nemůže pro
své výrobky používat označení Olomoucké tvarůžky. Na Hané se
dělávaly téměř v každé domácnosti, kde měli dobytek a dost mléka,
s něhož sbírali smetanu. U skladovaného sebraného mléka došlo vždy
k zakysnutí a vysrážení tvarohu. A protože lidé znali jeho výživovou
hodnotu, snažili se jej zužitkovat. Především ve vegetačním období, kdy
byl dostatek čerstvého krmení, a tedy i mléka, měli nadbytek tvarohu a
potřebu jej uchovávat. Proto ho skladovali ve sklepích a jako ochranu proti
plísním osolili. Ale tvarohu se vždy zmocnila matička příroda a
mikrobiologické kultury způsobily jeho na první pohled viditelné oklihnutí,
zežloutnutí, zmazovatění, zrosolovatění a změnu chuťových vlastností.
Avšak lidé přišli na to, že to je docela žádoucí chuť, a snažili se
takto oklihlý a prvotně nazrálý tvaroh zpracovat. To se jim dařilo a
přebytky začali směňovat. K největší směně docházelo na tržnici na
olomoucké radnici. Postupně se, díky poptávce po nejoblíbenější chuti a
balení, vytvořil etalon, jak by to, co nazýváme Olomoucký tvarůžek, mělo
vypadat. Takže právě obchodování přineslo prapůvodní podobu
unifikace – jakousi standardizaci Olomouckých tvarůžků. Tvarůžky se
vyráběly a prodávaly po celé Hané. V Prostějově, Přerově,
Kroměříži, ve Vyškově atd., avšak ty Olomoucké se prosadily jako
nejlepší. Do Olomouce je jezdili nakupovat z Vídně, z Polska, Německa a
ze všech zemí Koruny české. Umění vyrábět tvarůžky inspirovalo i za
hranicemi. V oblasti Harzu (na území dnešního Německa) z obdobné
vstupní suroviny začali jiným technologickým postupem vyrábět tzv.
Harzské sýry, které se tak trošku svým složením Olomouckým tvarůžkům
blíží. U originálních Olomouckých tvarůžků ale výrobní postup
zůstává stále stejný, změna je pouze v uplatnění moderních strojů,
informačních technologií a ve striktním dodržování unijních zásad
Správné hygienické a výrobní praxe HACCP.
Loštice jsou na turistické kartě vydávané Olomouckým krajem.
Navštívit Loštice se vyplatí. Nejen proto, že se Olomoucké tvarůžky
dají ve vaší podnikové prodejně koupit výhodněji než v běžné
maloobchodní síti, ale i proto, že tu máte Muzeum Olomouckých tvarůžků
A. W.
Olomoucké tvarůžky se vyrábějí v místě někdejšího selského statku
zakladatele firmy Aloise Wesselse. Původem byl povozník. Jak navštěvoval
různé výrobce tvarůžků, řekl si, že by to taky mohl zkusit. Jeho
manželka se do toho vrhla s takovou razancí, že se v roce 1876 rozhodli
koupit usedlost a přebudovat ji na výrobnu tvarůžků. Jejich dcera se
rovněž věnovala tvarůžkářskému řemeslu. V r. 1930 po převzetí
otcovské dílny dala s manželem tvarůžkárně podobu velkosériové,
průmyslově pojaté výrobny. V Lošticích byly tři větší tvarůžkárny.
Dvě z nich vlastnili příslušníci Wesslesovy rodiny. Wesslesova
tvarůžkárna byla i v Olomouci. Byl to silně rozvětvený tvarůžkářský
rod. A poněvadž se tomu věnovali poctivě a s fortelem, dokázali
v Lošticích přežít i éru po znárodnění mlékárenského průmyslu a
tvarůžky se ve Wesselsových prostorách vyrábějí dodnes. Ostatní
tvarůžkárny postupně zanikly. Buď že se jejich majitelé nevrátili
z koncentračního tábora, což se stalo největší prvorepublikové
tvarůžkárně v Hněvotíně, nebo jejich rody vymřely, takže náš podnik
v Lošticích zůstal poslední tvarůžkářskou baštou.