Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Švestková a Doupovská dráha

V Ústeckém kraji,
co se týče rekreační železniční dopravy, už několik let fungují dva projekty, na nichž úzce spolupracuje veřejná a soukromá sféra. Starší, Doupovská dráha, funguje pět let. Švestková dráha čtvrtým rokem. Pod názvem Doupovská dráha se skrývají pravidelné sezonní a zvláštní vlaky na trati Kadaň – Podbořany s odbočkou Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec, kde byl denní provoz zastaven v r. 2006. Od tohoto roku je zde zajišťována pravidelná doprava v letní sezoně. Provoz objednává Mikroregion Radonicko. Švestková dráha zase označuje dráhu Litoměřice – Lovosice – Třebívlice – Most, která je od r. 2008 také bez pravidelné denní dopravy. Pravidelný provoz je zajišťován pouze v létě a objednává jej Svazek obcí Integro.

Za udržením obou provozů
v sezonním turistickém režimu, kromě organizátora provozu, Konzultační dopravní společnosti, stojí mikroregiony podél tratí. Důvodů, proč jsme se společně do projektů pustili, je několik. Mezi nejvýznamnější patří podpora kulturních a podnikatelských aktivit v obcích na trati. Jelikož veřejná autobusová doprava není pro turistickou dopravu zcela vyhovující, vydali jsme se cestou provozu vlaků v turistické sezoně. Železniční doprava totiž představuje atraktivní, komfortní a kapacitní dopravu, která je bez problému schopna přepravit s cestujícími i jejich jízdní kola a kočárky. V neposlední řadě dodnes platí, že vlak je kulturním prvkem, i když si to ve větších městech tolik neuvědomujeme. Věta: „K nám jezdí vlak,“ má dodnes svou váhu.

Jindřichohradecké místní dráhy
jsou dopravcem – jeho smluvními partnery a nositeli projektu svazky obcí. Objednávky jsou kryty finančně z příspěvků obcí ležících na trati a z příspěvku Ústeckého kraje. Obce si uvědomují, že cestovní ruch je jedním z možných způsobů, jak relativně lehce a efektivně pozvednout kupní sílu, a tedy i kvalitu života v malých obcích. Tam, kde by pro vznik těchto služeb vlastní počet obyvatel nevytvořil potřebné podmínky, se tak mohou uchytit služby, které známe z velkých měst, počínaje několika restauracemi přes obchody, kadeřníky, kavárny, menší kino a podobně. Ze stejných důvodů se do projektů zapojil také Ústecký kraj a zařadil obě tratě do vlastního programu rozvoje cestovního ruchu.

Samotná železnice
ovšem cestovní ruch nespasí. Je potřeba provoz provázat s dalšími cíli v oblasti a nabídnout možnosti komplexního řešení výletu. Prostředí Českého středohoří nabízí řadu variant, jak tohoto dosáhnout. V dosavadní praxi se osvědčila spolupráce s Muzeem českého granátu v Třebenicích a Aquaparkem v Mostě, která spočívá v prodeji jejich vstupenek ve vlacích Švestkové dráhy za nižší cenu. Vlakový personál vedle prodeje jízdenek zároveň funguje jako informátor o kulturním a sportovním vyžití v lokalitě. Vlak je tedy i turistickou informační kanceláří. Nelze opomenout provozně strategickou spolupráci s Českými drahami, která jízdenky na Švestkovou dráhu umožňuje zakoupit v pokladnách ČD po celé republice. Do budoucna bychom rádi zajistili provázanost Švestkové dráhy i Doupovské dráhy s dalšími produkty cestovního ruchu v regionu, např. s lodní dopravou, zámkem v Krásném Dvoře atd.

Pod pojmem turistické vlaky,
respektive turistická železnice si většina lidí představí historický motoráček s ne zrovna pohodlným interiérem, dřevěnými lavicemi apod. V duchu představy, že je jedno, jaké vozidlo provoz zajišťuje, jsme v prvních dvou letech provozu Švestkové dráhy využívali právě takovéhoto vozu. Provozní zkušenosti a odezva cestujících nám ovšem rychle objasnily, že co platilo před deseti lety, dnes už neplatí. Současný výletník na výletu do přírody, na hrad, k přehradní nádrži atd. žádá určitý komfort, nikoliv „roztřesenou řvoucí krabici“, v níž není slyšet vlastního slova. Je nutné rozlišovat dva typy turistických provozů: nostalgický a výletní. Nostalgický, jehož příkladem je mj. loni otevřená muzejní dráha Velké Březno – Zubrnice, je zajišťován historickými vozidly a pro cestující je hlavním cílem sama cesta. Výletní provoz zajišťuje přepravu cestujícího z místa A do místa B, kde má další program. Chce být přepraven pohodlně a pokud možno s doplňkovou službou, kterou, např. na Švestkové dráze, představuje prodej občerstvení a informační kancelář. K tomuto typu dráhy patří i Posázavský pacifik či trať Most – Dubí – Moldava. Ačkoliv se to vzhledem k médii vytvářenému obrazu nezdá, výletní provoz je rozšířenější a úspěšnější než nostalgický.
Karel Mikolášek, Konzultační dopravní společnost