Svatební veletrh v Obecním domě s Blankou Matragi

Blanka Matragi

Oděvní výtvarnice Blanka Matragi se narodila ve Světlé nad Sázavou a vyučila se brusičkou skla. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou, pak Vysokou školu uměleckoprůmys­lovou, obor oděvní výtvarnictví. Získala titul akademická malířka. Během studia se seznámila s pozdějším manželem Dr. Ing. Makramem Matragi. Po svatbě odjela do Libanonu. Tam ušila svatební šaty, které se ostatním tak líbily, že je začala tvořit pro významné rodiny a arabské princezny. Šije pro ženy, ale vytvořila i uniformy pro příslušníky policie Spojených arabských emirátů. V roce 1982 v Bejrútu otevřela salon „Blanka Haute Couture“. V roce 2002 obdržela v Praze Cenu Salvátora Dalího a v roce 2003 titul „Významná česká žena ve světě“. Vloni představila svou první kolekci Ready-to-Wear pro Jaro/Léto 2012.

Zahájení 1. mezinárodního svatebního veletrhu, který se uskutečnil pod záštitou primátora hlavního města Prahy Dr. Bohuslava Svobody a paní Blanky Matragi, a oslav stého výročí Obecního domu jsem se 3. února 2012 zúčastnil mj. díky laskavosti dvou lidí. Doc. Jiřího Ciencialy, se kterým jsem ten den kolem poledne dělal v Třineckých železárnách rozhovor a díky jehož pohotovosti stihl zpáteční vlak do Prahy, a pozvání Ing. Jana Štěpánka, provozovatele Francouzské restaurace Art Nouveau v Obecním domě. Mezinárodní svatební veletrh byl unikátní v mnoha ohledech. Jeho součástí bylo i vyvrcholení soutěže pořádané Obecním domem a Francouzskou restaurací Art Nouveau „Svatba století za 1 milion korun“. Rozhovor s paní Blankou Matragi v jejím studiu v pražském Obecním domě jsem 8. února 2011 ale začal konstatováním, že jsem se k šití dostal v době, kdy se v Československu nedalo koupit pořádné outdoorové vybavení. Bavilo mne to, a tak jsem gatě, anoraky, horolezecké sedáky, bágly, spacáky apod. šil i pro své kamarádky a kamarády.
Jak tomu bylo u vás, Blanko?
I já jsem odchovaná dobou, kdy nic nebylo a šilo se ze šusťákovin. Ale nešila jsem větrovky. Já z nich uměla např. designovou bundu. Párala jsem staré svetry a z nápletů tvořila úžasné patenty, osadila je extravagantními zipy, leteckými nášivkami a dalšími aplikacemi. Přestože to byla doba, kdy nebylo přáno a mnozí si na ni stěžují, naučila nás improvizovat. Udělat z velmi mála hodně. Posunout to k tomu, co lidé chtěli a kupovali. A to platí dodnes. Udělat něco neobvyklého, nekonvenčního téměř z čehokoliv. Tuto školu bych doporučila všem mladým lidem. Dnes to mají o poznání lehčí, protože je všeho všude nadbytek. A tak jsou pohodlní přijít s něčím vlastním, co by mohlo fungovat.

Těšilo mě vytvářet střihy, konstrukce báglů, jejich nosných systémů atd. Vymýšlel jsem různé vychytávky a postupy, aby oblečení a vybavení bylo co nejúčelnější a trochu i recesistické a v případě horolezeckého maximálně spolehlivé, proto jsem je nechával testovat na průmyslových trhačkách.
Já jsem od narození profík. To je takový dar, kdy ze mě šíleli profesoři na UMPRUM, protože jsem nechodila na hodiny střihu. Vždycky jsem měla zájmy všude jinde. Chtěla jsem být herečkou, stepařkou… Vším možným, jenom ne se učit střihy. Střihy přednášel pan Obecký, mistr odchovaný prvorepublikovou školou u Rosenbauma. On to věděl a říkal: „Blanko, já vás tady nepřikovám, protože vy se na to sice jen díváte, ale už tvoříte hrady a zámky.“ Já ale uměla vnímat i to, co se dělo všude kolem. Pan Obecký nám rýsoval střihy na tabuli, ale já jsem sledovala, co paní profesorka Bauerová zkouší vedle v dílně, což mě zajímalo víc. Mě baví bezprostřednost, kontakt s lidmi, to, co mne může inspirovat. Dát na okamžik, který ve mně vzbudí motivaci. Pan Obecký byl úžasný machr, ale nevzbuzoval ji. Ta jeho pravítka a centimetry a jak z objemu krku vypočítat průramek, to neumím doteďka. Byla jsem takový Tomík Jeřábek – onen excelentní varhaník, který tu v pátek 3. února ve Smetanově síni zahajoval Svatební veletrh impozantním koncertem – který neumí noty a na varhany zahraje úplně všechno. Já také nastřihnu a ušiji všechno. Zkrátka bylo mi shůry dáno. Smysl pro proporčnost a umění zorientovat se i v neřešitelných situacích. A to nejenom v oděvnictví.

Zmínila jste Tomíka Jeřábka, který byl u toho, když jsme si na Svatebním veletrhu dojednávali dnešní setkání. Součástí veletrhu byla přehlídka vašich modelů. Poté jste nás, některé vyvolené, osobně provedla svojí výstavou „BLANKA MATRAGI – TIMELESS“ umístěnou v prostorách Obecního domu.
Obecní dům je úžasné místo, které dokonale plní funkci, k níž byl postaven – k setkávání, poznávání se, oslavám a úžasným společenským akcím. Mnozí lidé si to neuvědomují. Byla jsem ale překvapena, kolik do našeho butiku vedle Prašné brány zabrousí lidí a ptá se na vchod do Obecního domu. Svatební veletrh (já bych ho nazvala spíš festivalem) byl koncipován k představení možností Obecního domu pro konání svateb. Nějakou zajímavou akci tu však lze navštívit vždycky. Potkat zajímavé lidi. Proto tu je i má expozice. Vedení Obecního domu mne oslovilo, protože jsem tu před pěti lety měla výstavu, která se setkala s obrovskou odezvou. Za tři týdny ji tenkrát zhlédlo dvaaosmdesát tisíc platících návštěvníků. A když jsme jednali, že bych ji udělala opět, generální ředitel Obecního domu Mgr. Tomáš Vacek mi řekl: „Já bych vám nabídl ještě něco zajímavějšího. Co takhle spojit oslavu třiceti let vaší autorské tvorby s oslavou stého výročí Obecního domu?“ Pak mě provedl sály kulečníkových a karetních heren a já jeho nabídku s nadšením přijala. V nich je tak teď výstava mých modelů nejen ke stému výročí Obecního domu, ale také mapující třicet let mé tvorby. Dnes už tu navíc nemám „jen“ tuto expozici, ale i půlpatro nad ní, kde mám studio. Ráda bych v něm dala možnost mladým lidem, jako je můj asistent Filda. Nejen v oboru oděvního výtvarnictví, ale i mediální komunikace, průmyslového designu aj.

Mladí lidé v Česku potřebují kladné vzory. Vy jste jedním z nich. Vaše úspěchy a mezinárodní proslulost totiž tak trochu dělá slavné i nás samotné.
Děkuji. Ne vždy se ale jeví, že je to vítáno. Dokládají to zkratkovité neodborné reakce některých médií po mých akcích, do kterých vkládám spoustu invence a peněz, na nichž prezentuji modely, které uspěly ve světě. Zpravidla jsou zapůjčeny od královských a dalších významných rodin, pro které jsem je tvořila. Skoro to vypadá, že úspěch se tu neodpouští.

• www.blanka.com
• www.facebook.com/…agi.Official
• www.obecni-dum.cz
• www.francouzskarestaurace.cz