Strakonice, festivalové město stromů a dudáků

S místostarostou města Strakonice Ing. Pavlem Pavlem se potkáváme 28. dubna 2014.
Pane místostarosto, naposledy jsme se viděli v Českých Budějovicích na korunovaci vladaře Pohádkového království.
Projekt Pohádkového království je úžasným marketingovým tahem k propagaci krásného Jihočeského kraje. První z mocnářů Pohádkového království, král Zdeněk Troška, který jej na nejvyšší úrovni vzorně reprezentoval, abdikoval ve prospěch Václava Vydry. Nicméně poděkování za vznik a fungování Pohádkového království patří jeho kancléři Marcelu Goetzovi. Pohádkové království má řadu kanceláří, které pro cesty za jeho atraktivitami vydávají cestovní pasy a informují o dění na svém území. Jedna z nich je i ve Strakonicích. Ta nejvzdálenější kancelář Pohádkového království je rovněž na jihu. Před rokem jsem ji otevřel v Chile, na Velikonočním ostrově. Cestovatelé si tam pohádkové pasy či pohlednice mohou nechat orazítkovat nejen razítky s rapanuiskými sochami, ale i těmi tradičními s jihočeským kaprem Jakubem od pana Kerlese. Dostat děti na výlet (a nemusí to být až na Rapa Nui) bývá pro rodiče obtížné, až stresující. O to významnější jsou kampaně, happeningy a programové balíčky, které rodinám s dětmi Pohádkové království nabízí. Kouzlo pohádkové linky, která vtahuje dětí do cestování spojeného s poznáváním Jihočeského kraje, je takové, že se děti na tyto výlety zpravidla hodně těší.

Pro mě jsou Strakonice nejen pohádkovou, ale i cyklistickou a vodáckou destinací. V létě jsem k vám jel na kole rýžovat zlato a pár měsíců nato jsem se svými syny proplouval městem ze Sušice do Putimi. Zrovna jste tu renovovali jez nad soutokem Otavy s Volyňkou.
Strakonice jsou součástí Pootavské stezky Karla Klostermanna. Ta vede podél Otavy, jejíž splouvání je vyhledávaným zážitkem pro domácí i zahraniční vodáky. Strakonice spolupracují se Sušicí, Horažďovicemi a Pískem na jednotné propagaci projektu „Otavská plavba“. Ruku v ruce dohlížíme na fungování kempů na řece, na údržbu navigačního systému a průběžně zkvalitňujeme těleso cyklostezky. Jen samotné Strakonice do jejích úprav investovaly kolem čtyřiceti milionů korun. Co se vodáctví týče, letos bude na nižším ze strakonických jezů, na němž za posledních dvacet let došlo k šesti utonutím, dobudován a zprovozněn rybí přechod a vodácká propust. Takže kdo ho bude chtít splout, už nebude podstupovat smrtelné nebezpečí. Je to investice státního podniku Povodí řeky Vltavy.

Jak kvadrumvirát měst „Otavské plavby“ pečuje o to, aby vodáci a cyklisté měli dostatečný přísun iontových nápojů a netrpěli dehydratací?
Ve Strakonicích je od roku 1649 pivovar. Před šesti lety se stal majetkem města, které je nyní jeho stoprocentním vlastníkem. Někdejší značku „Nektar“ jsme přejmenovali na „Dudák“. Josef Kajetán Tyl totiž nejen dal naší vlasti slova státní hymny, ale svou dramatickou báchorkou „Strakonický dudák“ poskytl i úžasné promotion a PR Strakonicím. DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., vyrábí skvělá piva, která jsou držiteli ocenění z řady degustačních soutěží. Přímo s řekou Otavou je pak spjato prácheňské pivo „Otavský zlatý“, které je čepováno podél toku řeky. Je mokem vyladěným starosty našich čtyř pootavských měst účastnících se projektu „Otavská plavba“. Na jeho etiketě jsou proto čtyři městské znaky.

Pane inženýre, potkáváme se v budově, pod kterou co dva roky v rámci Mezinárodního dudáckého festivalu Strakonice prochází slavnostní průvod.
Letošní rok je rokem tohoto festivalu. Uskuteční se ve dnech 21. až 24. srpna 2014. Začne slavnostním průvodem zhruba dvanácti set dudáků z celého světa a kasací, kdy dudáci požádají pana starostu, aby jim dal klíč od města. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku patří dudy k tancovačkám a vesnickým zábavám. Budeme tu ale mít i vojenské dudácké soubory z Británie, Španělska a Francie. Jejich dudy patří k nejhlasitějším hudebním akustickým nástrojům. Intenzita jejich zvuku je cca 100 až 120 dB a jsou slyšet na kilometry daleko. Uslyšíme tady také dudy z východu, kde slouží i k zahánění krupobití a kultovním obřadům. Součástí festivalu bude třicet komponovaných pořadů a konference věnovaná keltské hudbě. Ti, kdo se chtějí v té době vydat do Strakonic a neplatit vstupné, uvidí všechny dudáky během dvou průvodů, které povedou městem. Uslyší je dudat na veřejných prostranstvích, což je součástí smlouvy mezi námi a dudáky. Součástí festivalu jsou i bezplatné pořady pro děti, aby maminky netrápilo, pokud to jejich ratolesti přestane bavit. Samozřejmě ti, kdo chtějí některý z komponovaných pořadů vidět od začátku do konce, zaplatí vstupné, aby mohli na hradní nádvoří nebo do letního kina; zatímco na náměstích a v parcích budou dudáci hrát, jak je to baví.

Před třiceti lety jsem byl v Programové radě Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, a mj. tam spolupracoval s panem Josefem Režným na komponovaném pořadu „Hrály dudy, hrají dál“. Pan Režný sice už je v dudáckém nebi, ale mezinárodní dudácký festival i Prácheňský soubor písní a tanců Strakonice, které oba založil, úspěšně pokračují v jeho odkazu.
Pan Režný bydlel ve stejné ulici, kde bydlím já. Patří mu bezmezný dík, protože dudáckou tradici zakotvil do současného a věřím i budoucího života Strakonic. Bohužel, už není mezi námi, a my mu 21. srpna v den zahájení 21. Mezinárodního dudáckého festivalu Strakonice vzdáme hold odhalením jeho bronzové busty v parku u hradu, kde se dudáci tradičně setkávají.

Strakonice jsou čtvrtým největším městem mého rodného Jihočeského kraje.
Život v našem městě se dlouhou dobu měřil tím, jak se zde investuje. Jedna věc je kvalita života, bezpečnost včetně dodávek pitné vody, elektřiny, tepla a odvozu odpadků. To se dnes bere jako samozřejmost. Další kapitola je, aby byly v pořádku komunikace – chodníky, ulice, křižovatky a kruhové objezdy, aby byl nasvětlen hrad a kostel sv. Markéty… Bezprostřední povinností města je zajišťovat vzdělávání. Tzn. základní a mateřské školy. Za posledních deset let jsme dali sedm set čtyřicet milionů korun do jejich oprav, údržby a zateplení. Také tyto investice berou obyvatelé jako samozřejmost. Strakonice se z města průmyslu staly městem zeleně, kde stromy a květiny zachycují prach, osvěžují ovzduší a zdobí. Strakonice se staly iniciátorem, od něhož tuto myšlenku přebírají další. Jsme gestorem vyhodnocování a slavnostního udílení ocenění sídlům, která udělala největší pokrok ve výsadbě stromů v Senátu České republiky. Tak trochu v rozporu s tím je, že v obydlených aglomeracích nelze stromy nechat dožívat maxima. Za každý strom, který se porazí dřív, než by se mohl stát nebezpečným, ale vysadíme několik nových. Strakonice bývaly městem strojírenských podniků a kouřící teplárny s nízkým komínem. Dnes je strakonická teplárna po retrofitu kotlů ekologickým tepelným zdrojem. Nicméně některé změny se střetávají s konzervatismem, kvůli kterému bývá na Strakonice nasazováno, že jsou dravě investujícím městem. V uplynulém programovacím období se pro Českou republiku podařilo vybojovat velký objem evropských dotací, a Strakonice toho využily. Za posledních deset let jsme více než zdvojnásobili majetek města, zhodnotili jej o 1,2 miliardy korun. Nicméně se najdou hlasy, které podotýkají: „Udělali jste čističku odpadních vod zbytečně velkou; renovovali jste teplárnu, když ta stará ještě sloužila; zpomalili jste provoz v ulicích, kde se dalo jezdit rychle…“ Ano, na několika místech jsme zklidnili dopravu a na další generace zabezpečili rozvoj města. Ostatně kotle městské teplárny byly projektovány už před druhou světovou válkou a sloužily plných šedesát let. Její současné mohou v ekologickém režimu sloužit dalších padesát let. Vedení strakonické radnice si uvědomuje, že je třeba připravovat věci, které budou za deset dvacet let nezbytností. Stejně tak to činila osvícená vedení Strakonic už od založení města. Zkrátka, investujeme a stavíme nejen pro současnost, ale i pro budoucnost.

 

• www.strakonice.eu
• www.hradstrakonice.cz
• www.dudackyfestival.cz