Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Úsek provozu je co do počtu zaměstnanců největším úsekem ČSA.
Zajišťuje bohatou strukturu činností, a to veškeré služby, které jsou
potřebné k tomu, aby letadlo přistálo a odletělo na pražské a
z pražského letiště. Jeho prostřednictvím České aerolinie zajišťují
služby pro pasažéry a letadla ČSA i pro cestující a letadla jiných
leteckých společností, které do Prahy létají. Například: aby byli na
Ruzyni odbaveni cestující; aby dostali sedadlo na příslušnou linku; aby
byli odvedeni do letadla; aby jejich zavazadla prošla předepsanou kontrolní a
odbavovací procedurou a byla v pořádku naložena do správné linky. Dále
Úsek provozu zajišťuje vše, co letadlo potřebuje, aby mohlo odletět –
veškeré ošetření na zemi včetně vyčištění kabiny, výměny a
doplnění pitné vody, naložení jídel a nápojů pro cestující. Široký
sortiment jídel ČSA vyrábějí ve vlastním cateringu nejen pro sebe, ale
i pro další letecké společnosti. České aerolinie coby podnik, který
poskytuje služby na pražském letišti, nejsou samy. Jsou však největší.
Odhaduje se, že za loňský rok ruzyňským letištěm prošlo cca 6,3 mil.
cestujících, z nichž cca 4,7 mil. odbavily České aerolinie –
představuje to cca 71 000 pohybů letadel. Poměr odbavení letadel ČSA
vůči cizím je zhruba 2 : 1.
Začátkem května jsem navštívil viceprezidenta ČSA pro provoz
Ing. Jiřího Pose, abych jej v osmdesátém roce existence ČSA požádal
o rozhovor. V jednom z předchozích článků věnovaných ČSA jsem
s viceprezidentem Českých aerolinií pro personalistiku Mgr. Michalem Krausem
konstatoval, že i v letošním roce jsou ČSA z pohledu uchazečů
o zaměstnání v první desítce nejoblíbenějších firem. Takže, pane
viceprezidente, jak jste se dostal k Českým aeroliniím?
Aerolinky byly u mne odmalička nejen v první desítce, ale na prvním
místě. Jsou naší rodinnou záležitostí. Bydleli jsme blízko letiště.
Díval jsem se na letadla, jak startují a přistávají. Moje maminka u ČSA
pracovala šestačtyřicet let. To vše se samozřejmě promítalo do chodu
rodiny. Měl jsem částečně možnost i cestovat. Po střední škole jsem
šel na ČVUT, Fakultu strojní, studovat obor letecká výroba. To vše byly
vstupy, které ovlivnily mé rozhodování, kam po škole, a přirozeně mě
směrovaly do ČSA.
Provozní úsek je největším úsekem Českých aerolinií.
Ano, zajišťuje pozemní odbavení letadel a cestujících na letišti
v Praze, výrobu jídel pro paluby letadel, prodej duty free jak na palubách
letadel, tak i na zemi v tranzitní zóně. Další významnou složkou je
řízení provozu letadel v celé síti ČSA – centrální dispečink.
Výkony vašeho úseku ale nejsou spojeny pouze s vlastní
společností…
V současné době reprezentujeme pětasedmdesát procent provozu na Letišti
Praha-Ruzyně. Zajišťujeme i služby pro třetí strany, což je pro ČSA
významný zdroj příjmů. Pro smluvní partnery – letecké společnosti,
které operují na letišti Praha (v současné době jich máme devatenáct),
děláme třetinu výkonů. Pak máme ještě celou řadu nesmluvních
partnerů, kteří lety provozují ad hoc.
Výkony leteckého byznysu jdou celosvětově dolů, avšak ČSA a
díky nim i dynamika Letiště Praha-Ruzyně mají vzdor tomuto trendu
vzestupnou tendenci. Čím to?
Řekl bych, že štěstí, i to podnikatelské, přeje připraveným. České
aerolinie podnikají obezřetné kroky ve smyslu rozšiřování kapacit
i destinací. To, že se od roku 1990 podařilo zcela obměnit letadlový
park, bylo samo o sobě strategicky významnou investicí, a to i co do
provozních úspor. Navyšování kapacity je důsledně vázáno
u konkrétních destinací na marketingové programy rozvoje sítě…
Ale o to se snaží i ostatní letecké společnosti, a přesto
nejsou s to vymanit se ze záporné dynamiky. Dovolil bych si tvrdit, že asi
vím, čím to, že vzdor celosvětové recesi jsou České aerolinie
úspěšné. Je to tím, že jsou české. V tom dobrém i špatném. Tím
špatným mám na mysli promarketingovou státní (ne)podporu aktivního
cestovního ruchu. Toho, že je Česko ideální prázdninovou destinací, se
bohužel naše vrchnost chápe především tím, že vydává peníze
daňových poplatníků, aby některým z návštěvníků dávala daňové
prázdniny. Ale také u těchto prázdnin se po jejich absolvování řeší
dilema: „Tak kam letos?“
To dobré české ilustruje např. příběh manažera Philipsu Jana Tatouška,
otištěný v desátém vydání Všudybylu 2001 v článku nadepsaném
„Má země si pro nás přijela“. Pro ty, kteří už nemají toto vydání
Všudybylu ve svém archivu, je k dispozici v archivu elektronického
Všudybylu – Internetového časopisu lidí a o lidech v cestovním ruchu
www.e-vsudybyl.cz. Je autentickým
popisem skutečné události očima pasažéra ČSA v situaci, kdy i ty
nejrenomovanější letecké společnosti, vyjma ČSA, nechaly v Bruselu své
pasažéry na holičkách.
Já bych řekl, že to je nejen tím, že nás naše osmdesátiletá historie
vytrénovala pohybovat se v nestandardních podmínkách. Jako jedny z mála
aerolinek jsme např. po jedenáctém září, kdy se celosvětově projevil
pokles poptávky po letecké přepravě, nepřistoupili k omezování kvality a
rozsahu občerstvení na palubách našich letadel, což bylo ze strany
pasažérů kvitováno velmi pozitivně. Je to i v orientaci na tradiční
trhy, které jsme operovali třicet čtyřicet let zpátky. Je to i poměrně
výhodnou polohou Prahy jako bodu. Už jen Praha sama o sobě, jako turistická
destinace, nám dává prostor k současnému významnému zahuštění linek.
Také díky tomuto faktoru přepravujeme nejenom lokální cestující, ale
přes Prahu propojujeme jednotlivá teritoria, která nemají tak kvalitní
nabídku pro přímá spojení. Je to poměrně intenzivní segmentací trhu.
ČSA se zkrátka daří vyhledávat skulinky na trhu. Navíc je našimi
zákazníky velmi pozitivně vnímáno členství ČSA ve SkyTeamu a díky němu
i získávání benefitů.
Již jsem naznačil, že pokud Česko náhodou nevede odstrašující
kampaň „nejezděte do Česka, jsou tam svrab a neštovice“, dělá pramálo
pro to, aby samo sebe prosazovalo v obrovské mezinárodní konkurenci jako
turistickou destinaci, do níž se sluší jezdit (ve vašem případě létat)
utrácet peníze. Dlouhá léta jste působil jako zástupce ČSA
v zahraničí.
Povědomí o České republice v zahraničí je skutečně mizivé. Zlepšení
propagace by v samotném důsledku pomohlo nejen nám, jako společnosti
dopravující povětšinou poměrně solventní klientelu do České republiky,
ale ekonomice Česka vůbec. Kromě míst, kde Česká centrála cestovního
ruchu otevřela kanceláře, se dá říci, že veškerá aktivita ve smyslu
propagace Česka jako turistické destinace zůstává na
zástupcích ČSA.