Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
V souvislosti s hlavním tématem jsem navštívil pana Jiřího
Kvasničku, ředitele společnosti AAA Radiotaxi, abychom si popovídali
i o tomto způsobu přemisťování se v prostoru a čase. První, s čím
se zahraniční návštěvníci Prahy – pasažéři leteckých
společností – setkají, nezřídka bývají právě žluté taxíky AAA
Radiotaxi popř. mikrobusy CEDZ. A tento dojem z nově navštívené země
bývá pro její celkovou pověst a oblíbenost rozhodující.
To je pravda. Česko má mnoho vstupních bran. Jsou jimi mezinárodní
letiště, železniční a autobusová nádraží atd. Asi nejvýznamnější
z nich ale je letiště Praha-Ruzyně. Tam nám jezdí téměř dvě stě
žlutých vozů a šedesát mikrobusů CEDZu, což je smluvní doprava,
jezdící do předem stanovených lokalit v Praze za pevné ceny. K tomu
ještě zajišťujeme linkovou dopravu čtyřmi autobusy do ulice V Celnici.
Tuto trasu začínáme jezdit od pěti hodin ráno do dvaadvaceti a někdy
třiadvaceti hodin v noci za 120 Kč jedním směrem. Provozování
letištních přepravních služeb je podmíněno plněním náročných
kritérií provozovatele letiště společnosti Letiště Praha. Řidiči, jak
„Tří áček“, tak CEDZu mají stejnokroje a jsou jazykově disponováni,
aby byli schopni reagovat na požadavky zahraničních cestujících. Všechny
naše vozy splňují vysoké nároky na vybavenost a umožňují úhrady
prostřednictvím platebních karet. Takže také díky tomu je pražská
letištní taxislužba na špičkové evropské úrovni. Pasažér se nemá
čeho bát.
„Strach“ o patřičnou úroveň pražské taxislužby ale
mívají i lidé prosazující zájmy zahraničních, Praze konkurujících
metropolí. V rozhovoru s naším prezidentem prof. Václavem Klausem jsem
kdysi konstatoval (viz www.e-vsudybyl.cz,
heslo pro fulltextový vyhledávač: „ořezávátka v antipropagandě“),
že jsme naprostá ořezávátka v antipropagandě vůči prohlášením,
která na adresu České republiky zaznívají ze zemí majících péči
o zahraniční turisty, kteří jezdí utrácet peníze k nám, a ne k nim.
Že např. v podmínkách Itálie je zlodějna běžným folklorem. Náš
prezident odpověděl:
„Kdysi, když jsem tam studoval, mi policejní úředník na magistrátu, kde
jsem si byl pro nějaké razítko, šetrně sdělil: ‚Mějte pořád zapnutou
kapsu, protože vám jinak všechno okamžitě ukradnou.‘ To je pravda. Ale
nemyslím si, že máme nějakou bezprostřední metodu, jak tomu zcela
zabránit.“
Očerňování našeho cechu, to je neustávající a nepříjemná diskuse.
A myslím si, že z velké části i dobře instruovaná. Nikde na světě
nejsou taxikáři svatí. A pražská taxislužba na tom v evropském
měřítku zdaleka není nejhůř. Po Praze jezdí tři a půl tisíce vozů
taxi. Z nich určitě tři čtvrtiny s pomocí dispečinků, které fungují
minimálně od poloviny devadesátých let minulého století. Kdyby s nimi
návštěvníci Prahy a pražská veřejnost nebyli spokojeni, určitě by už
dávno zanikly. Áčka jsou tady od roku 1990 a zaznamenávají neustálý
nárůst zákazníků i smluvních řidičů. Z toho vyplývá, že naše
služba je chápána pozitivně. To, co Praze dělá problémy, je chabá
kontrolní činnost veřejných orgánů, které by měly kontrolovat nejen
taxislužbu, ale veškeré služby v dopravě. Praha strádá na nedostatek
vize. Zkrátka chybí tu mantinely, aby taxislužba mohla být tak renomovanou
podnikatelskou činností, že by její pověst jen stěží bylo lze
nabourávat. V tom, si myslím, je velká chyba. Ale abych pražský magistrát
jen nekritizoval. Jednou z jeho dobrých služeb Pražanům a návštěvníkům
Prahy jsou správcovská stanoviště taxislužby, kterých je v Praze cca
pětatřicet čtyřicet procent. Některá z nich příští rok končí.
A velká škoda je, že se zatím veřejně, ani na diskusích na magistrátní
úrovni na „taxi komisi“ neprojevila žádná snaha je zachovat.
Správcovská stanoviště totiž velmi výrazně pomohla vylepšit pověst
Prahy, protože správci ručí za chování řidičů taxislužby a garantují
dodržování cenových relací služeb. Magistrát hl.m. Prahy nemá za
posledních pět let na správcovská stanoviště žádné stížnosti.
Správcovství stanovišť, to je další služba, kterou nejen AAA Radiotaxi,
ale i další dispečinky pro Prahu úspěšně zajišťují. Určitě by
stálo za to, aby ze strany kompetentních magistrátních orgánů samosprávy
hl. m. Prahy byla věnována náležitá pozornost prodloužení smluv na
správcovství stanovišť, popř. aby se uskutečnila další losování či
jiná forma výběrového řízení.
Se „Třemi áčky“ se z bodu A do bodu B dostanu zpravidla
hladčeji, než kdybych jel vlastním vozem.
Navigaci a komunikaci má AAA Radiotaxi nejen ve svém názvu. Informační
technologie jsou mým koníčkem, a i proto se má firma snaží držet krok
s jejich vývojem. Do konce dubna tohoto roku budou mít všechny taxíky
jezdící v barvách AAA Radiotaxi navigaci. Pracujeme na předávání
informací TMC nejenom pro šoféry, ale prostřednictvím rádií i pro
Pražany. Co se týče řidičů, mohou tak volit nejen nejekonomičtější
nebo nejkratší trasu, ale vzhledem k aktuální konstelaci v dopravě
i trasu nejrychlejší. Záležet bude jen na jejich dohodě se
zákazníkem.
Když přijdu do svého oblíbeného Novoměstského pivovaru
v Praze, vědí, že mám rád jejich řezané pivo. Pokud pak přijdu do
hotelu kde už mne zdraví jménem, je to podobně příjemný pocit, jako když
si volám taxíka AAA Radiotaxi. I u vás už vědí, s kým mají tu čest
(tedy víc, než o sobě vím já). Být pozorný k opakovaným klientům je
velkou konkurenční výhodou.
Ano, dobrý vstřícný krok vůči zákazníkovi. Dát mu najevo, že si jej
vážíme, že k nám nevolá jako cizí. Znát jeho obvyklé požadavky.
V případě AAA Radiotaxi víme, jaké auto pro něj obvykle jezdí, ale teď
nemám na mysli číslo vozu nebo konkrétního řidiče, ale typ a specifikaci
služeb. Někdo chce vůz, v němž se vůbec nekouří, jiný opakovaně
kombíka atd. Požadavků je rozmanitě a těch hlavních tak dvacet třicet.
Zákazník tedy může specifikovat své potřeby a nezřídka jsme na ně
schopni reagovat i dřív, než je vysloví. V této souvislosti je třeba
vyzdvihnout práci našich operátorek. A získat do svých řad příjemné,
asertivní zaměstnance v Praze? To vůbec není snadné. Praha má téměř
nulovou nezaměstnanost. Posledního půldruhého roku je hodně problematické
do non-stop čtyřiadvacetihodinového provozu nabírat další kvalitní
lidi. Obzvlášť k taxislužbě, kdy převážíme (obzvlášť v noci)
různými náladami stižené zákazníky. Nulovou nezaměstnanost v Praze
vnímám jako velkou brzdu pro poskytování slušných služeb obecně.