Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































SLL ČR – průnik společného zájmu

S prezidentem Svazu léčebných lázní České republiky MUDr. Eduardem Bláhou se potkáváme krátce po valné hromadě Svazu léčebných lázní ČR, která se uskutečnila v konferenčním centru Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v Praze 28. dubna 2015.
Pane prezidente, vaší valné hromady se zúčastnil ministr zdravotnictví České republiky pan Svatopluk Němeček.
Ano, udělal nám radost nejen tím, že přišel, ale zejména proto, že dotáhl do konce věci, které jsme nebyli s to prosadit u ministrů předchozích vlád. Rozjednat se nám je podařilo až s ministrem zdravotnictví Rusnokovy vlády Martinem Holcátem a pan ministr Němeček je dotáhl do konce. A nebylo to vůbec jednoduché. Nejprve dubnová stopka na květen připravené novele Vyhlášky o indikačním seznamu, její přepracování do formy zákona a následné několikakolové legislativní obhajování v Parlamentu ČR. To vše pak končilo v závěru roku 2014 stresem a obavami, že celá práce může vyjít naprázdno a jako příslovečné dítě být vylita spolu s vaničkou – doplňujícím poslaneckým návrhem. Proto mohu konstatovat, že změna indikačního seznamu, resp. novela zákona o veřejném pojištění, v níž jsou stanoveny podmínky, za kterých lze pojištěncům poskytovat balneologickou léčbu, byla přijata hlavně díky současnému ministrovi zdravotnictví.

Co novelu ohrozilo, že mohla být „vylita“?
Pozměňovací návrh pana poslance Hovorky. Ten se do „lázeňské“ novely zákona o veřejném pojištění snažil dostat jinak velmi záslužné opatření – povinnost zveřejňovat smlouvy zdravotních pojišťoven s poskytovateli léčebné péče. Jeho pozměňovací návrh prošel Poslaneckou sněmovnou a zastavil jej až Senát. Asi správně, protože to bylo nepřipravené a mohlo vést k paralýze smluvních vztahů. Jenže tuhle stopku Senát vystavil v polovině prosince, a tak hrozilo, že novela do konce roku neprojde a léčebné lázeňství se od ledna ocitne v právním vakuu. Naštěstí se podařilo vyjednat, že poslanci Parlamentu ČR mimořádně zasedli den před Štědrým dnem, aby senátní variantu schválili, a ministr ji ještě týž den osobně donesl k podpisu prezidentovi a ten obratem podepsal.

Možná, že by vám někdo (zejména z nových čtenářů Všudybylu) chtěl položit otázku, k čemu je Svaz léčebných lázní ČR?
Občas slýchám nařčení, že kvůli tomu, aby prosazoval čísi individuální zájmy. To ale nepřichází v úvahu. Jsme si navzájem konkurenty a hlídáme se. Každá demokratická oborová asociace proto cílí na průnik společného zájmu a ten prosazuje. V našem případě to je v posledních letech zejména kultivace legislativního prostředí. To, o co chceme společně dál usilovat letos, jsou grantová podpora výzkumu v oblasti balneologie, vyjednávání s autorskými svazy aj.

Lázeňství (cesty do lázní a lázeňské pobyty) historicky odstartovalo turismus, éru cestovního ruchu, a to vzdor tomu, že je o nějakých deset tisíc a možná i víc let (jak dokládají archeologické nálezy kdysi prosperujících sídel na obchodních trasách) předešel business travel. Cestovní ruch je totiž univerzální tržní platformou přivádějící kupní sílu, poptávku a s ní prosperitu do navštěvovaných míst. Avšak za to, a nejen za to, léčebné lázeňství v našem kafkovském státě stihl trest. Navzdory faktu, že balneologie je medicínským oborem umožňujícím lidem léčit a přírodě uzdravovat, se ji polistopadoví „kormidelníci“ českého zdravotnictví, naočkovaní tržněji než sama tržní ekonomika, snažili vymýtit ze systému zdravotní péče hrazené z veřejných prostředků. V úvodníku loňského lázeňského vydání Všudybylu jsem k jejich odkazu podotkl, že by si jejich vyhlášky zasloužily být nosiči varování koncipovaného obdobně, jako je to, kterým hrozili na cigaretových krabičkách: „Ministr zdravotnictví varuje: Příroda uzdravuje!“ I díky nim se v Česku téměř vytratilo povědomí, že balneologie je medicínským oborem.
Bohužel, balneologie u odborné veřejnosti ztratila i proto, že během polistopadového vývoje téměř zanikl její výzkum. Navíc balneologie není na lékařských fakultách univerzit v Česku vyučována v první vzdělávací úrovni, ale až jako nadstavbový obor. Nicméně lázeňství a cestovní ruch k sobě určitě hodně patří. Byť by lázeňství bylo sebevíc medicínské, pořád je úzce spjato s kultivací lokalit, příjezdy hostů a návštěvníků. Svůj kulturně-společenský rozměr nesmí ztratit. To, co nám, léčebným lázním České republiky, vadí, je neprofesionální pirátství, které probíhá celou společností. Dění v lázeňských sídlech není ničím jiným než odrazem stavu společnosti. Svaz léčebných lázní ČR chce kultivovat nejen legislativní prostředí, ale i podnikatelské. Proto vydáváme zásady, ke kterým se naše členské léčebné lázně zavazují. Ať už se týkají etiky, dodržování zákonných norem, daňových, zdravotnických atd. Například na této valné hromadě jsme přijali závazek veřejné služby, jímž garantujeme, že každé členské léčebné lázně budou mít určitý objem péče dostupné přes pojištění tak, aby v ní nefigurovaly žádné doplatky za nadstandardy.