Setkání s místopředsedou Evropského parlamentu

Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, náměstek ministra pro místní rozvoj Michal Janeba, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner, prezident Česko-turecké společnosti přátelství a majitel společnosti Euro Gold Centre pan Candemir Koçak, prezident Ligy pro cestovní ruch Jaromír Kainc, předseda představenstva akciové společnosti TOP HOTEL GROUP Vladimír Dohnal, generální ředitel TOP HOTELu Praha Radek Dohnal a jednatel společnosti KMB Partners Vladimír Bureš vítali 23. dubna 2013 v TOP HOTELu Praha účastníky dalšího ze setkání Ligy pro cestovní ruch, které se tentokrát věnovalo perspektivám cestovního ruchu v Evropské unii.
V úvodním projevu místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák řekl:
Jsem potěšen, že mohu být přítomen na Koktejlu Ligy pro cestovní ruch, protože mi je jeho dnešní téma jako bývalému primátorovi Hradce Králové velmi blízké. Přestože jsem v pozici místopředsedy Evropského parlamentu procestoval doslova celý svět, mohu s potěšením konstatovat, že takové památky a turistické cíle, jako máme v Evropě, jinde nenaleznete. Ostatně význam našeho kontinentu v tomto ohledu dokládají i data a Evropa je nejnavštěvovanější turistickou destinací na světě. Na celosvětovém cestovním ruchu se Evropa podílí zhruba 40 procenty, přičemž každoročně přiláká více než 500 milionů turistů. To je zhruba třikrát více než Amerika nebo Asie a desetkrát více než Afrika. Nejnavštěvovanějším státem je Francie, poté Itálie a Španělsko. Mezi nejnavštěvovanější města patří Londýn, Řím, Paříž a Istanbul, na osmém místě je pak naše hlavní město Praha.
Na tomto fóru není třeba nikomu připomínat, že cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky a má významný dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost v Unii. Turistický sektor tvoří v EU přibližně 5 % HDP, 5,2 % pracovních míst a působí v něm téměř 1,8 milionu podniků, převážně malých a středních.
Jistě víte lépe než já, že cestovní ruch je více než jiné obory zasažen dlouhotrvající ekonomickou a finanční krizí. Dokládají to jak čísla o celkových objemech produkce, tak statistiky individuálního chování. Podle jednoho z posledních Eurobarometrů zhruba 40 % obyvatel Unie nejezdí z finančních důvodů na dovolenou a více než 40 % z těch, co si to mohou dovolit, cestuje vlastním autem nebo na motorce.
Unijní instituce včetně Evropského parlamentu si jsou nepříznivé situace v této oblasti vědomy a snaží se cestovní ruch v Evropě podporovat. Existují podpůrné celounijní programy jako např. Calypso na podporu znevýhodněných obyvatel při cestování za dovolenou mimo sezonu nebo EDEN1 na podporu destinačního managementu atraktivních méně známých míst. Zvažují se i legislativní nástroje jako například zavedení iniciativy European Tourism Label for Quality Systems s cílem zpřehlednit a ujednotit značení kvality turistických zařízení.
Dalším z nástrojů podpory cestovního ruchu v členských státech jsou pak evropské fondy. Právě toto téma mám jako koordinátor frakce Evropských konzervativců a reformistů na starosti. Tzv. strukturální fondy mohou poskytnout potřebnou finanční podporu, díky níž se zvýší konkurenceschopnost i kvalita služeb cestovního ruchu na regionální i místní úrovni.
V současném programovacím období (v letech 2007–2013) činí plánovaná podpora z evropských fondů na celounijní úrovni určená přímo na cestovní ruch více než 6 miliard eur, což je 1,8 % ze všech přidělených prostředků. Částka 3,8 miliardy eur je přitom vyčleněna na zlepšování služeb cestování ruchu, 1,4 miliardy eur na ochranu a rozvoj přírodních krás a 1,1 miliardy eur na jejich propagaci. Kromě toho lze poskytnout finanční prostředky na infrastrukturu a služby související s cestovním ruchem i z jiných položek evropského rozpočtu, například v oblasti inovace, podpory malých a středních podniků, aplikací IT či rozvoje lidského kapitálu. Pro srovnání – Česká republika je s 2,6 % evropských prostředků rozpočtovanými do cestovního ruchu nad evropským průměrem.
Dovolte mi zakončit své úvodní slovo pohledem do budoucna. Jak všichni víme, většina evropských fondů rozdělovaných v tomto období je již alokována a všechny konečné příjemce tak zajímá zejména to příští programovacím období – po roce 2013. V tomto ohledu byla oblast cestovního ruchu výrazně ohrožena. Snahou Evropské komise, která legislativu navrhuje, je totiž omezit projekty, které z určitých úhlů pohledu mohou narušovat tržní prostředí nebo generovat příliš vysoké provozní náklady. A takové projekty jsou často v oblasti cestovního ruchu, sportu a kultury. Tyto oblasti proto Evropská komise původně nechtěla vůbec financovat, díky našemu tlaku ve Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu ale nakonec projekty v těchto oblastech umožněny budou. „Ne“ či podmíněné „ano“ tak nakonec bude platit jen pro financování některých projektů rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, jako jsou například golfová hřiště, hotely, kulturní domy, některé cyklostezky vedoucí „odnikud nikam“. V oblasti cestovního ruchu bude naopak možné podpořit projekty na ochranu kulturního dědictví a životního prostředí či projekty zaměřené na konkurenceschopnost a zaměstnanost. To je myslím pozitivní zpráva na závěr.