Sekce památek a významných turistických cílů slaví první narozeniny

V únoru 2010
byla založena Sekce památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří České republiky. Její činnost zažila raketový start. V průběhu roku do ní vstoupilo 29 přidružených, vesměs nových členů. Jejich společná expozice na veletrhu GO 2011 po celou dobu poutala velkou pozornost. Členka představenstva Asociace cestovních kanceláří ČR a předsedkyně Sekce památek a významných turistických cílů PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová se tam zúčastnila setkání představitelů a profesionálů cestovního ruchu s Mons. Dominikem Dukou, arcibiskupem pražským, metropolitou a primasem českým. Hovořilo se zejména o otevření církevních památek návštěvníkům. O činnost Sekce památek a významných turistických cílů je velký zájem i ze strany cestovních kanceláří a cestovních a incomingových agentur, které se tak daleko intenzivněji seznamují s jednotlivými objekty a jejich prohlídkovými a výstavními expozicemi, které pak zařazují do svých nabídek pro tuzemské i zahraniční návštěvníky České republiky.

3. února 2011
připravila Sekce památek a významných turistických cílů v Poštovním muzeu další, zatím poslední pozoruhodnou prezentaci pro profesionály cestovního ruchu a zástupce médií. Zřizovatelem Poštovního muzea je Česká pošta, státní podnik. Muzeum je výjimečné atraktivitou svých sbírek i v mezinárodním srovnání. Ale ať se budeme ptát Pražanů, nebo zahraničních návštěvníků Prahy, kde se nachází, téměř nikdo nebude vědět nejen kde je, ale ani že cosi takového vůbec existuje. Avšak malebný Vávrův dům v blízkosti Vltavy ukrývá natolik vzácná tajemství a tak prvořadé světové unikáty, že kdyby o sobě jen trochu více dalo vědět, mohlo by se zařadit mezi nejnavštěvovanější turistické cíle v České republice, což je nejen o slávě, ale i o ekonomice provozu.

Poštovní muzeum
bylo založeno 18. prosince 1918 a bylo symbolické, že ve stejný den byla vydána i první československá známka, známé Hradčany podle návrhu Alfonse Muchy. Jeho sídlo je v barokním domě ze 17. století, který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Celková plocha pražských expozic muzea je cca 760 m2. Dominantním prostorem je výstavní sál se stálou expozicí známkové tvorby v přízemí objektu. Ve výstavních skříních umožňujících prezentaci šesti set výstavních ploch jsou reprezentativní soubory poštovních známek a ostatní dokumentace známkové tvorby tak, jak je během existence Poštovního muzea svou činností shromáždily čtyři generace odborných pracovníků muzea.

Sbírky
čítají na milion položek. Návštěvník tu může obdivovat nejen první poštovní známku světa – Black Penny, ale i unikátní Merkury – první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny. Merkury jsou součástí velice cenné studijní sbírky klasických rakouských známek. Veřejnosti je samozřejmě představena i kompletní sbírka poštovních známek Československa a České republiky. Počínaje prvními československými poštovními známkami, slavnými „Hradčany“ od Alfonse Muchy, známkami československých legií, přetisky rakouských a uherských známek „Pošta československá 1919“ a množstvím dalších filatelistických zajímavostí.

Knihovna
ve Vávrově domě, která je zde od roku 1988, je velmi bohatá. Čítá víc než osmnáct tisíc knihovních jednotek. Podstatnou část knihovních fondů tvoří poštovní úřední pomůcky, jízdní řády a přehledy silničních, vlakových a leteckých kurzů. Za pozornost stojí cestovní příručky (itineráře) ze 17. a 18. století, poštovní lexikony, telefonní, telegrafní a radiokomunikační příručky. K dispozici jsou také české a zahraniční katalogy poštovních známek.

Původní měšťanský interiér
z poloviny 19. století – čtyři salonky s nástěnnými malbami Josefa Navrátila – jsou další výraznou chloubou budovy Poštovního muzea. Jedná se o neobyčejně vzácný interiér, v němž bohatý rejstřík Navrátilových námětů dokládá období historizujícího romantismu a tzv. nového rokoka. V jednom z pokojů je ornamentálně malovaný strop s květy. V dalším, zvaném Divadelní, je šestnáct výjevů z historických legend a her. Je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo Lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. V této místnosti je i autoportrét Josefa Navrátila s paletou v ruce, s podpisem a datem dokončení práce 1847. V salonku, který je určitě nejpůsobivější, jsou romantické krajiny. Např. Krajina pod Kamýkem, Lázně Gastein a další romantické motivy alpské krajiny, jak je Navrátil poznal na svých cestách po Rakousku, Itálii a Švýcarsku. Tyto malby jsou jediné, které se v pražském měšťanském interiéru zachovaly.

Klášter ve Vyšším Brodě
Součástí Poštovního muzea je jeho pobočka v bývalém opatství Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V rozsáhlé expozici na ploše téměř 1800 m2 je představena historie poštovnictví od 16. století po současnost, včetně dějin telegrafu a telefonu. Samostatnou částí expozice je kočárovna s unikátní sbírkou vozů a kočárů, včetně klasických poštovních dostavníků a saní.

Kontakt na předsedkyni sekce:
PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová, mobil: 602 204 123
TYRKYS, škola kultury podnikání v cestovním ruchu,s.r.o, www.tyrkys.cz

• www.ackcr.cz
• www.postovnimuzeum.cz