Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Rožnov pod Radhoštěm
mezi lety 1246 až 1267 založil na březích Bečvy olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku. První dochovaná písemná zmínka o něm je z r. 1267. Ještě počátkem dvacátého století byl světově proslulými klimatickými lázněmi. Rožnovské Valašské muzeum v přírodě, nejstarší
a největší svého druhu ve střední Evropě, ročně navštíví víc než půl milionu návštěvníků. Dispozicemi a polohou je Rožnov předurčen pro rekreaci a sport. Je východištěm pěších a cyklistických tras v nadmořských výškách od 350 do 1150 m. Milovníci rybaření mohou lovit v nedalekých pstruhových vodách, příp. ve vodách přehrad a rybníků. K nejnavštěvo­vanějším místům z Rožnova patří Pustevny s Jurkovičovými secesními objekty a Radhošť s kamennou kaplí s dřevěnou zvonicí z 19. stol. zasvěcenou sv. Cyrilu a Metodějovi.

Hotel AGH
v Rožnově pod Radhoštěm nabízí ubytování v 17 dvoulůžkových pokojích (z toho v jednom bezbariérovém): 2 jednolůžkové, 1 třílůžkový a 4 apartmány. Všechny jsou nekuřácké. V jejich vybavení nechybí TV + SAT, telefon, trezor, a také žehlička a žehlicí prkno. V celém objektu je Wi-Fi pokrytí.

Dřevěné městečko
vzdálené od Hotelu AGH půl kilometru je nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě. Od r. 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovupostaveny domy z rožnovského náměstí.

Mlýnská dolina
(vzdálená 720 m) je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v r. 1982. Valcha, mlýn a pila jsou kopiemi objektů z Velkých Karlovic. Lisovna oleje je původní stavbou z 18. stol. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice. S výjimkou lisovny jsou všechny na vodní pohon.

Valašská dědina
(vzdálená 800 m) je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd.

Zábavní park Gibon
(vzdálený 1200 m) s lanovým centrem se nachází v lesoparku v areálu koupaliště. Jeho součástí je G-JUMP a 423 m dlouhá visutá dráha se 162 překážkami ve výši 2,5 až 6 m se 40 vzájemně propojenými úseky a cca 150 m lanovek – sjezdů. Je v něm i minigolf a dětský zábavní park.

Krytý bazén
(vzdálený 1250 m) nabízí 25m plavecký bazén s masážními tryskami (boční i dnové), malý dětský bazén, brouzdaliště, tobogan, parní komoru, vířivý bazén, whirlpool a saunu.

Letní koupaliště
(vzdálené 1360 m) v Horních Pasekách disponuje osmidráhovým 25m bazénem, rekreačním 50m bazénem, dětským brouzdalištěm se skluzavkou, vodním fotbalem, kuželkami aj.

Hrad Rožnov
(vzdálený 1570 m) stojí na zalesněném návrší Hradisko. Ve 2. pol. 13. stol. jej založil olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku nebo jeho nástupce Dětřich. V r. 1310 patřil vladykům z Krásna. Ve 14. stol. pánům z Kravař. Za pánů z Cimburka nebo ze Sovince bylo v 15. století vybudováno nové předhradí. Počátkem 16. stol. byl raně renesančně upraven. Ve 2. pol. 17. stol., kdy hrozily vpády z Uher, bylo jeho opevnění zesíleno barokními bastiony. K jeho zániku došlo počátkem 18. stol. za Žerotínů, kdy bylo jeho zdivo použito k přestavbě nedalekého hospodářského dvora. V r. 1862 bylo povoleno jej rozebírat na stavební materiál i obyvatelům Rožnova. Dochovaly se základy hradeb, torza bastionů a západního a východního paláce, částečně zasypané sklepy, brána, mohutný příkop a val. Zříceniny jsou volně přístupné.

Ski areál Búřov
(vzdálený 6,22 km) je vhodný pro pokročilé lyžaře, snowboardisty. Tvoří jej tři sjezdovky v délkách 470 až 580 m s převýšením 120 m a 60m dětská sjezdovka s převýšením 12 m. Hlavní sjezdovka má umělé zasněžování.

Pramen Jičínky
(vzdálený 6,35 km) se nachází 750 m n. m. na jižním úbočí Velkého Javorníku. Je upraven jako horská studánka. V jeho blízkosti je zastřešené odpočívadlo s lavičkami. Prochází tu naučná stezka Veřovické vrchy. Z vrcholu Velkého Javorníku (918) sem vede červená značka hřebenové trasy, po níž lze dojít k železniční stanici Hostašovice. Je vhodná i pro horská kola.

Rožnov je moje srdeční záležitost

Stanislav Hrstka

Rožnov je moje srdeční záležitost. Narodil jsem se v nedalekých Viganticích a odjakživa tady žiji, kromě pěti let, kdy jsem pracoval ve Vídni. Začal jsem tu sportovat – hrát fotbal a založil rodinu. Rožnov je nejkrásnější místo, kde člověk může strávit život. Zahraniční turisté o krásách Beskyd ale zpravidla nevědí. Kdyby se pro jejich popularizaci něco udělalo a byla o trošku účinnější propagace, jistě by si malebný Rožnov zamilovali.

S majitelem Hotelu AGH panem Stanislavem Hrstkou se potkáváme v Rožnově pod Radhoštěm 25. února 2011 na Fouskovém plese.
Pane Hrstko, od kdy se v Rožnově Fouskové plesy konají?
Odnepaměti. Do revoluce je fotbalisté pořádali v sokolovně TJ Rožnov. Účastnilo se jich až dvanáct set lidí. Hrály tam skupiny Mirko Foreta, Gustava Broma, zpívala Jarmila Veselá, Věra Martinová aj. Tato tradice byla přerušena „Sametovou revolucí“. Po několikaleté pauze, v době, kdy jsem byl předsedou rožnovského fotbalového klubu, pokračovala. Plesy se odehrávaly ve Společenském domě Tesla a v Klubu Tesla. Když jsem s funkcionařením skončil, skončily i Fouskové plesy. Poté, co jsme otevřeli Hotel AGH, se podařilo na tradici navázat. Pořádáme je tu již šestým rokem, a také letos máme vyprodáno.

Jak jste se od sportovních aktivit dostal k hotelnictví?
Je to moje řemeslo, které jsem vždy dělal. Můj sen byl postavit si nebo zrekonstruovat hotel. Ten náš je z roku 1873 a pobýval v něm i první československý prezident T. G. Masaryk. Nachází se blízko rožnovského náměstí. Rekonstrukce trvala sedm let. V roce 2004 jsme jej otevřeli a děláme vše pro to, aby naši hosté byli co nejvíce spokojeni.

Z fotografií je zřejmé, že jej navštívil nejen náš první prezident, ale také zatím poslední, prof. Václav Klaus. Určitě i proto, že je v Rožnově tak krásně.
Opravdu, Rožnov je krásné městečko. Nachází se v horském prostředí. Je tu spousta turistických tras a zajímavostí. Jsou tu golfová a tenisová hřiště, cyklotrasy a v neposlední řadě Valašské muzeum v přírodě, kde je po celý rok mnoho akcí. Hosté k nám jezdí nejen za poznáním a sportem, ale i za odpočinkem. Náš hotel byl prvním lázeňským hotelem v Rožnově, a i tato jeho tradice přitahuje naše hosty a doufám, že je bude přitahovat i nadále.

Ano, pověst míst bývá hlavním důvodem, proč lidé někam jezdí, využívají tamních služeb a turistické infrastruktury. Základem je, aby o nich věděli a aby byli k jejich návštěvě někým nebo něčím inspirováni. Pane Hrstko, domníváte se, že Česká republika praktikuje účinnou obchodní propagandu, aby zahraniční turisté měli za samozřejmé, že pobyt na našem území je bezpečný a aby se těšili, že budou v Česku navštěvovat další a další místa?
Podle mého názoru nezřídka činí opak. Turismus, resp. výkonnost průmyslu cestovního ruchu, se odvíjí od důvěry obyvatel zdrojových trhů v navštěvovanou zemi. Nastartovat a umocňovat poptávku po cestování do cizí země či místa proto dalece přesahuje možnosti a rámec vlivu destinačních managementů, a dokonce i státních agentur na podporu cestovního ruchu, tzv. národních touristboardů. A jaká je pověst Česka v zahraničí? Určitě ne taková, že by se sem turisté jen hrnuli a my v Rožnově ve větší míře mohli vítat jiné než poučené tuzemské cestovatele. Incoming je především o Praze, její návštěvnost totiž pověst České republiky až tak neohrožuje. O krásách Beskyd zahraniční turisté zpravidla nic nevědí. Přitom kdyby se pro jejich popularizaci víc udělalo, určitě by si i zahraniční hosté malebný Rožnov zamilovali.

Mezi majiteli a managementem hotelů a penzionů se hovoří o chystaném zvýšení DPH na 20 %. Vedení Asociace hotelů a restaurací ČR poukazuje na to, že se tím sníží konkurenceschopnost DPH platících zařízení a navštěvovanost České republiky. Že by stát vyšších daňových příjmů dosáhl tím, kdyby všem ubytovacím a stravovacím provozům nařídil být plátcem stávající daně z přidané hodnoty.
Zvýšení DPH bude pro hotely a restaurace likvidační. Zdraží naše služby. Peníze, které budeme (na rozdíl od neplátců DPH, jejichž počet jistě vzroste) formou DPH odevzdávat, budou chybět na mzdy a obnovování našich zařízení. A když zdražíme, tak k nám hosté nepřijdou, protože v okolních zemích bude levněji a jim se to u nás bude zdát drahé.