Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. je součástí největší světové skupiny specializovaných cestovních pojišťoven. Ze 75 % je vlastněna největší dánskou cestovní pojišťovnou Europaeiske Rejseforsikring, 15 % akcií má mnichovská Europäische Reiseversicherung (ERV) a zbylých 10 % stejnojmenná rakouská cestovní pojišťovna. Německá Europäische vytvořila svými akvizicemi jednu z nejvýznamnějších skupin cestovních pojišťoven na světě, do níž dnes vedle české společnosti patří i její partneři v Dánsku, Švédsku, Francii, Velké Británii, Španělsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Polsku, Rusku, Turecku, na Slovensku a Ukrajině. Prostřednictvím akcionářů patří naše společnost do skupiny Munich Re – vedoucí světové společnosti v oboru zajištění.
Se členem představenstva a ředitelem úseku obchodu a marketingu
Evropské Cestovní Pojišťovny, a.s. Mgr. Ondřejem Rušikvasem se potkáváme
v pražském sídle pojišťovny 9. února 2011.
Pane řediteli, Asociace českých pojišťovacích makléřů Evropskou
Cestovní Pojišťovnu ve své odborné anketě v roce 2010 již počtvrté za
sebou zvolila nejlepší specializovanou pojišťovnou na českém trhu. Jaký
byl pro cestovní ruch, tedy sféru, na niž se specializujete, rok
2010?
Snad každý, kdo má co do činění s cestováním a s ním souvisejícími
byznysy, ví, že složitý. Hlavními segmenty Evropské Cestovní Pojišťovny
je cestovní pojištění, a to jak pro zaměstnance firem, které vysílají
své zaměstnance na pracovní cesty, tak pro ty, kdo cestují individuálně..
Zatímco v roce 2009 firmy spořily a radikálně omezily cestování, české
domácnosti se ještě nechaly unášet na vlně konjunktury, protože si
neuvědomovaly, že hospodářská stagnace dorazila už i do Česka. Situace
roku 2010 se zrcadlově změnila. S hospodářským oživením společnosti,
které vesměs zefektivnily svou firemní cestovní politiku, opět začaly víc
cestovat. Bezprostřední setkávání lidí při obchodních jednáních a
zejména při uzavírání byznysů totiž nedokázaly nahradit žádné IT
technologie a videokonference. Díky zefektivnění cestovní politiky teď
firmy daleko racionálněji zvažují, jaká rizika spjatá s cestováním
mají mít pokryta. Z jejich strany je to o tlaku na maximální rentabilitu,
a tedy i na kvalitu, na vysoce účelné vynakládání finančních
prostředků. Z pohledu Evropské Cestovní Pojišťovny to proto vidím tak,
že průchod krizí měl v podstatě pozitivní efekt. Jak by konstatoval můj
dědeček: zrno se oddělilo od plev. A protože Evropská Cestovní
Pojišťovna v oblasti tvorby produktů cestovního pojištění odděluje
„zrní od plev“ od počátku své existence, vrací se nám to v dobrém.
Nikdy jsme totiž nerazili politiku konkurovat cenami na úkor kvality
cestovního pojištění. Tedy podbízet se a sázet na typickou českou
lačnost: „No nekup to, když je to tak levný!“ Když pak totiž
u takovéhoto „výhodně“ pořízeného„všepokrývajícího“
cestovního pojištění má dojít na plnění, např. kvůli úrazu kdesi
v odlehlé části světa, v plné nahotě se ukáže, jaké (zdali vůbec)
má daný „specialista na všechno“ lokální znalosti a tamní zázemí.
Jak je logisticky schopen zajistit, aby jeho klient byl ošetřen v evropském
standardu, jestli vůbec a v jaké kvalitě dokáže zabezpečit transport atd.
Právě o špičkové profesionalitě nebo lépe řečeno perfekcionismu
současné korporátní cestovní pojištění je. Proto teď v ranku
služebních cest Evropská Cestovní Pojišťovna registruje zvýšenou
poptávku.
Co se týče cestování ve sféře individuální, z oficiálních statistik
vyplývá, že charterový byznys šel dolů o víc než dvacet procent. Je to
logické. Češi změnili způsob cestování. Začali spořit. Jezdit za méně
peněz. Tedy i na kratší dobu a často vlastní dopravou. O to víc už teď
i v rámci cestovních kanceláří nezaznívá pouze: cena, cena, cena, ale
pracuje se s kvalitou, protože cestování je o radosti. V době, kdy si po
internetu kdekoliv objednáte ubytování, přes letecké portály letenku a
cestujete, žádného zprostředkovatele nepotřebujete. A pokud, tak kvůli
službě. Cestovní agentury pochopily, že jejich význam je v tom, že umí
zájezd prodat a dobře klienta informovat. Touroperátoři (cestovní
kanceláře) pak, že umí zájezd vyprodukovat – dodat komplexní balíček
služeb ve stejné nebo lepší kvalitě za konkurenční cenu.
Dovolte mi řečnickou otázku. Proč je pro firmy důležitější
bazírovat na tom, co cestovní pojištění obsahuje a jaké jsou podmínky
pojistného plnění, než na dosažení nejnižší ceny, která bývá
hlavním kritériem výběrových řízení?
Firemní pojištění je o službě. V momentě, kdy se vyslanému
pracovníkovi něco stane v destinaci, kde není obvyklé poskytovat zdravotní
péči na evropské úrovni, je pro cestovní pojišťovnu, resp. její
asistenční službu stěžejní se tam orientovat. Vybrat kvalitní léčebné
zařízení, tedy i vědět, kde tam je. Pokud není, rozhodnout, jak a kam
klienta transportovat. Je to o znalosti místních podmínek a poměrů.
O kompetentnosti lidí, kteří rozhodují jak klientovi pomoci. Obrovskou
výhodou Evropské Cestovní Pojišťovny je, že naše vlastní asistenční
služba EUROALARM (EUROALARM Assistance Prague s.r.o.) sídlí ve stejné
budově v Praze jako my. Že v ní pracují lidé řešící asistenci po
celém světě, neboť jsou součástí celosvětové sítě (tzn., že
nevytváří jakousi databázi, o níž neví, jak funguje). EUROALARM
zajišťuje celosvětovou aktivní asistenci nonstop 24 hodin denně.
Využívá aktuálních informací lidí, kteří v daných destinacích
fyzicky jsou. To je to, co firemní cestovní pojištění dělá firemním
cestovním pojištěním. Rychlost, efektivnost, operativnost rozhodování jak
a kde klientovi poskytnout lékařské ošetření či jinou pomoc. Často
totiž nemusí jít jen o ošetření, ale i o jiná rizika resp. pojistná
plnění. Evropská Cestovní Pojišťovna má VIP portál, kam má každý
náš korporátní klient přístup, a může o zemích, do nichž vysílá
zaměstnance, získávat informace. Tj., co je v dané zemi aktuální
z hlediska zdravotní péče, bezpečnostní situace a informací, které
vyslaní pracovníci potřebují pro zdárný pobyt a k dosažení cílů
pracovní mise. Tito klienti daleko racionálněji uvažují, byť zpravidla
nemají problém si v cizině zaplatit i nákladnou službu. Chtějí však
relevantní informace. Že když se něco přihodí, aby to bylo efektivně
řešeno. To je naše know-how, které víc než sto let Evropská Cestovní
Pojišťovna průběžně generuje a které nás v cestovním pojištění
odlišuje. Mnohé univerzální pojišťovny totiž cestovnímu pojištění
nevěnují tak stěžejní a zevrubnou pozornost jako my. Z hlediska obratu
v portfoliu jejich pojistných produktů totiž obvykle představuje malé
procento. Zkrátka, živí je hlavně jiné pojistné segmenty. Např.
automobily, životní pojištění atd. Specializovaná Evropská Cestovní
Pojišťovna ale všechnu svou pozornost a síly soustřeďuje na cestovní
pojištění. Ve výsledku na to, aby v něm byla nejlepší pojišťovnou
na světě.
Když jsem se v roce 1993 začal seznamovat s vaší
pojišťovnou, fascinoval mne systém plnění pojistných událostí
u služebních cest.
Od té doby jsme své pojistné produkty ještě zdokonalili. Novinkou je
i celosvětové unikátní mezinárodní komplexní zdravotní pojištění
Nordic Health Care pro náročné, které ve spolupráci s mateřskou dánskou
cestovní pojišťovnou Europaeiske Rejseforsikring A/S nabízíme na našem
trhu jako jediní. Je určeno hlavně těm, kdo často či dlouhodobě
pobývají v zahraničí. Co se týče pojistného plnění u korporátního
pojištění, míváme případy, kdy firma např. vyšle sto lidí pracovat
kamsi na druhý konec světa. V momentě, kdy je kdokoliv z nich zdravotně
indisponován a hospitalizován déle než pět dnů, má nárok, aby za ním
někdo z blízkých z Česka (jehož si vybere) přicestoval. Pro firmu,
která tam dejme tomu dodává investiční celek, to znamená, že je třeba
takového pracovníka nahradit jiným. Evropská Cestovní Pojišťovna na své
náklady zajistí, že tam jeho náhradník odcestuje. Mnoho firem své lidi
vysílá do ciziny s drahým vybavením, a i to musí být pojištěno. Ve
firemním cestovním pojištění se jedná o plnou zodpovědnost firmy za
vysílané zaměstnance a o to, aby byla s to uspět, tj. plnit cíle své
zahraniční mise.
Co válečné konflikty?
Válečný konflikt vyžaduje speciální pojistný produkt. Pro pojišťovny
představuje obzvlášť velké pojistné riziko, proto za jeho krytí
vyžadujeme více peněz. Musíme vědět, zda jsme cestovatele vůbec schopni
pojistit. Každá země ve válečném stavu se vyskytuje ve zvláštním
režimu. Např. má-li tam přistát letadlo, potřebuje zvláštní povolení.
V momentě, kdy v cílové zemi panuje výjimečný stav, armáda do značné
míry diktuje, co se tam smí a nesmí. Vyslaným zaměstnancům svých klientů
můžeme pomoci jen tehdy, když jsme s to komunikovat s tamní armádou.
Pojišťujeme lidi, kteří jsou vysílaní do Afganistánu či Íránu, i do
velmi rizikových zemí Afriky. V takových případech je nesmírně
důležité méně slibovat a více vědět, co se tam kde aktuálně děje.
Proto v rámci naší služby sledujeme válečné a rizikové oblasti.
Děláme to ve spolupráci s britskou informační agenturou, která se na
tento monitoring specializuje. Takže máme informace. Cestovatelé a jejich
vysílající firmy tyto informace potřebují. U nás se např. řekne: „Ta
země je ve válce,“ ale většinou jsou to „jen“ dílčí konflikty,
zasahující některé oblasti, a zbytek země může být v pořádku. Do
některých oblastí válčící země lze odletět úplně bez problému. Jsou
relativně bezpečné a pohostinné. Dokonce je tam možné bydlet v luxusním
hotelu. Avšak do jiných nelze, a je třeba vědět, které to jsou. Je to
o tom, jít do hloubky, nezlehčovat rizika, nezjednodušovat věci. Výhodou
je, že firmy, které pracují v zahraničí a vyžadují velmi podrobné
informace, mají i vlastní informační zdroje. Takže nekomunikujeme
s ignoranty, ale s kompetentními lidmi, kteří si uvědomují, do
čeho jdou.
Ztráta radosti z dovolené a její kompenzace je jednou z novinek
návrhu nového občanského zákoníku. V návrhu se říká: „…při
porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel cestujícímu
vedle škody na majetku také újmu ze ztráty radosti z dovolené, zejména
byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen“.
Návrh zákonné úpravy, který jsem měl možnost vidět, nepovažuji za
dopracovaný (budu-li hodně jemný). Jsem přesvědčen, že v tomto
případě je prostor pro to, aby sdružení organizátorů zájezdů ve
spolupráci s pojišťovnami vytvořily dostatečně silnou platformu, schopnou
diskutovat o tom, jakou podobu by takový zákon měl mít. Pokud se uplatní
postupy, které na trhu už dnes tři roky fungují, je takový model
univerzálně použitelný. Pojištění ztráty radosti je totiž méně
pojištění a více unifikovaný systém jak řešit reklamace. Je
nežádoucí, aby se cestovní kanceláře vymezovaly, že každá bude za
nefungující klimatizaci dávat jinou kompenzační částku. Na to by mělo
být nějaké pravidlo. A spotřebitel by měl vědět, jaké to pravidlo je.
Mělo by být transparentní. Ne tak, že když pozice klienta není dost
silná, že ho cestovní kancelář „utluče kloboukem“ a řekne: „Vám
tam deset dnů nešla klimatizace? Ale to zas není takový problém. Spát jste
tam mohli…“ Na to už v jiných evropských zemích existují tabulky slev.
Otevřeli jsme diskuzi s asociacemi cestovních kanceláří a nebráníme se
tomu, aby se model toho, jak jsou reklamace finančně klasifikované, změnil a
uzpůsobil jejich možnostem. Ale v každém případě, má-li systém
fungovat, musí být pro všechny subjekty stejný. Stát by měl uznat, že
je-li nějaká forma komerčního pojištění, které nabízí více
pojišťoven, netřeba takovou věc řešit zákonnou normou. Zrovna tak, jako
si klient kupuje jiné služby, ubytování, dopravu, pojištění proti úrazu,
stravování, může si koupit i pojištění proti ztrátě radosti. Nesetkal
jsem se s tím, že by v Německu nebo ve skandinávských státech, které
z hlediska ochrany spotřebitele patří k nejvyspělejším zemím, byla tato
věc ošetřena zákonem. Není to potřeba.