Rok 2012 byl pro české firmy exportující do Ruska rekordní

S obchodním radou Ruské federace Ing. Alexandrem Turovem, jeho poradci paní Julií Kamenkovou a panem Alexandrem Saranským se potkáváme na ruském obchodním zastoupení v Praze 22. ledna 2013.
Pane rado Turove, jaký byl uplynulý rok 2012 z hlediska obchodní spolupráce mezi Českem a Ruskem?
Velmi úspěšný. Dosáhli jsme rekordních výsledků. Obrat zboží mezi našimi zeměmi za prvních 11 měsíců roku 2012 podle českých statistik překročil 13 miliard dolarů. Ruská statistika udává, že ruský vývoz a český dovoz se srovnaly. V každém případě byl rok 2012 pro české exportéry do Ruska rekordní.
Významně dobré jsou i výsledky ve sféře cestovního ruchu. K nám do Ruska vycestoval rekordní počet českých občanů od vzniku samostatného Česka, a díky efektivnější činnosti vašich vízových pracovišť v Ruské federaci přijelo do České republiky utrácet zhruba o třetinu víc našich obyvatel. Zatím máme k dispozici údaje za prvních devět měsíců roku 2012, zveřejněné na webových stránkách www.russiatourism.ru. No, a čím víc turistů, tím rapidnější přínos pro satelitní účet cestovního ruchu navštěvovaného státu. Podle některých zdrojů jsou navíc ruští turisté ve srovnání s občany z jiných zemí co do vydávání peněz v obchodech, restauracích a hotelích daleko velkorysejší.

Paní Julie Kamenková dodává:
Cestovní ruch se v Rusku stal hodně populárním – i coby atraktivní tržní platforma generující domácí i zahraniční inkaso. Nejen že z Ruské federace vyjíždí obrovské množství turistů do zahraničí včetně České republiky, ale snažíme se přilákat i daleko víc ruských a cizích turistů do našich ruských destinací. Navyšovat tak v nich kupní sílu. Je to jeden z významných úkolů ruské ekonomiky – zvýšit podíl služeb na zahraničním obratu, a to i rozvojem, resp. zvýšením výkonnosti cestovního ruchu. Zbožový obrat je v Rusku vcelku dobrý, avšak co se týče sféry služeb, máme rezervy. Přitom charakteristickým rysem vyspělé země je vysoký podíl služeb na domácím a zahraničním inkasu, a sem patří i služby, které jsou primárně určeny turistům a firemní klientele.

5. července 2007 v Guatemale rozhodli členové Mezinárodního olympijského výboru, že XXII. zimní olympijské hry budou 7. až 23. února 2014 v Soči a v Krásné Poljaně.
Už letos ale v Kazani bude Univerziáda. Minulý rok v listopadu jsme s velkou delegací z České republiky, v čele s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, Kazaň navštívili. Vaši lidé tak měli možnost vidět výsledky rozsáhlé stavební činnosti. Týkala se i renovace historických budov, zkvalitnění dopravní infrastruktury a samozřejmě výstavby sportovních objektů.
Další velké projekty zaměřené na cestovní ruch realizujeme na severním Kavkaze. Jedná se především o tzv. Severokavkazský klastr turismu (www.ncrc.ru), do něhož jdou státní i soukromé investice včetně peněz zahraničních investorů. Jejich celkový objem brzy přesáhne miliardu eur.
Máme zvláštní ekonomické zóny orientované na cestovní ruch, v nichž platí speciální režim. Prezentovali jsme je i v Česku, konkrétně 17. ledna 2013 v Prachaticích na semináři, který jsme připravili společně s Jihočeskou hospodářskou komorou a městem Prachatice. Přednášky se zhostil náš kolega pan Saranský.

O čem prezentace byla, pane Saranský?
Mimo jiné o daňových úlevách. Zmíněných zón cestovního ruchu máme v Rusku šest: Altajská dolina, Bajkalský přístav, Tyrkysová Katuň, Grand Spa Juca, Vrata Bajkalu, Ostrov Ruský. Dvě z nich leží v oblasti Bajkalu. Ti, kdo na jejích území investují do infrastruktury a služeb cestovního ruchu, mají volný celní režim (DPH a celní poplatky – 0?%) a kromě toho až o 30?% snížené investiční náklady. Neplatí daň z majetku ani pozemkovou daň a daň z dopravních prostředků. Inženýrské sítě a základní infrastruktura je financovaná ze státních či veřejných zdrojů. Významně sníženy jsou i místní odvody. Co se týče styku s úřady, je tam zaveden princip „jednoho okénka“. Všechna administrativa – celní správa, daňová správa a další jsou na jednom místě.

V Ruské federaci nachází uplatnění řada českých investorů, a to i menších a středně velkých firem.
Veškeré stabilní, úspěšně fungující ekonomiky se opírají nejen o velké tzv. strategické firmy, ale také o širokou vrstvu podnikatelských subjektů patřících lidem, kteří vzali nejen svůj osud, ale spolu s tím i osud své země do vlastních rukou, ať už to jsou živnostníci, rodinné firmy, menší a středně velcí podnikatelé. Proto je i naší snahou navazovat kontakty s malými a středně velkými zahraničními podniky. Vzhledem k loňskému Mezinárodnímu roku družstevnictví, vyhlášenému Organizací spojených národů, bych rád zmínil, že spolupracujeme i se Svazem českých a moravských výrobních družstev. České firmy jsou úspěšné v malé energetice, ve stavebnictví a zejména ve výstavbě nízkoenergetických domů. Řada takových českých podniků už u nás působí, a i další se mohou stát vítanými partnery ruských firem.

Ruský Rosatom se s plzeňskou Škodou JS přihlásil do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín s tím, že avizuje vytvoření obrovského množství pracovních míst pro české občany, protože řadu subdodávek by prý měly realizovat české firmy.
Pochybuji o smysluplnosti kombinování technologie VVER, jež se uplatňuje u dvou stávajících bloků jaderné elektrárny Temelín, s nějakým jiným konceptem, než je opět VVER. Spolupráci s českými firmami na výstavbě a provozování atomových elektráren jsme si ozkoušeli v průběhu víc než padesáti let, a to nejen v Československu (resp. dnes v samostatných státech Česku a Slovensku). Naši vědci předali technologie české straně, která je přizpůsobila svým podmínkám. Mnohá zařízení pro zmíněné jaderné elektrárny vymýšleli čeští a slovenští vědci, vývojáři a konstruktéři a vyráběli čeští a slovenští dělníci a technici ve vašich podnicích. České firmy mají bohaté zkušenosti s technologiemi VVER. Proto, pokud Rosatom uspěje ve výběrovém řízení, budou minimálně sedmdesát procent prací a výroby realizovat vaši lidé a firmy tady v České republice, což významně přispěje k vytvoření řady pracovních míst v této části Evropské unie. Nás samozřejmě zajímá nejen dostavba Temelína. Snad ještě víc nám jde o zapojování české invence a výrobních kapacit do realizace zakázek, které Rosatom zajišťuje v třetích zemích po celém světě. V oboru strojírenství se ostatně nikoli nadarmo dosud traduje úsloví o „zlatých českých rukách“. Speciální katalog subdodavatelů pro zakázky realizované Rosatomem, jak u nás v Rusku, tak ve třetích zemích, již nyní obsahuje řadu českých firem. Projekty Rosatomu využívají i české patenty a v Česku a na Slovensku vyvinutá zařízení. V průběhu 2. ročníku středoevropského fóra jaderného průmyslu Atomex-Europe proto byly s řadou českých a slovenských firem podepsány dohody o spolupráci při výrobě nejnovějších technologií nukleární energetiky tzv. čtvrté generace.

• www.rustrade.cz
• www.russiatourism.ru