Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní turistickou sezonou, 1. dubna 2016, jsem
o rozhovor požádal náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České
republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru
Dostálovou.
Paní náměstkyně, Česko upevňuje pozici bezpečné turistické
destinace.
Česká republika je desátou nejbezpečnější zemí světa. Pro mezinárodní
klientelu jsme lukrativní destinací. Navštěvuje nás tak i čím dál
větší množství turistů ze vzdálených mimoevropských zemí, kteří
chtějí poznávat starý kontinent. Ti své seznamování se s Evropou
nezřídka začínají na Letišti Václava Havla Praha, jehož úspěšná
expanzní obchodní politika vyúsťuje v narůstající počet leteckých
linek propojujících Česko s dalšími a dalšími zeměmi a novými
destinacemi.
Minulé vydání Všudybylu informovalo o podpisu protokolu
o spolupráci v oblasti aktivit v cestovním ruchu v rámci českého
předsednictví V4 a o plánovaných marketingových aktivitách
visegrádských zemí v roce 2016 na zámořských trzích (viz www.e-Vsudybyl.cz, článek „Spolupráce
visegrádské čtyřky v cestovním ruchu pro rok 2016“).
Hosté ze zámořských a dálněvýchodních zdrojových trhů incomingu rádi
poznávají i další státy střední a východní Evropy, což je jedno
z témat, o kterém mluvíme s visegrádskou čtyřkou: jak se vzájemně
podporovat, jak koncipovat turistické balíčky tak, abychom návštěvníky
Evropy co možná nejdéle udrželi na území našich států. Co je pro
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR hodně velkou prioritou, je rozvoj
cestovního ruchu v regionech. Již jsem konstatovala, že většina letecky se
dopravujících návštěvníků České republiky přilétá do Prahy, což je
logické už proto, že pražské mezinárodní letiště se stává významným
evropským leteckým hubem. Praha je samozřejmě velkým magnetem i pro
cestovatele, kteří využívají dalších druhů přepravy. Avšak i ostatní
regiony Čech, Moravy a Slezska skýtají neméně úžasné zážitky a
nabízejí atraktivní pobyty. Proto z úrovně ministerstva řešíme, aby
i tyto regiony měly finanční prostředky na zkvalitňování infrastruktury,
protože vedle turistických atraktivit a programové nabídky je její úroveň
významným faktorem při rozhodování se turistů k opakovaným návštěvám
a k tomu, zda na daném místě budou trávit více dní.
Roste i domácí cestovní ruch.
Rozkvět domácího cestovního ruchu nás těší. Pro letošní sezonu jsme
proto připravili další inspirativní trasy, tipy a doporučení, při
jejichž komunikování s veřejností hodně sázíme (i když nejen) na
oblíbený a hojně navštěvovaný portál www.kudyznudy.cz. Jeho prostřednictvím
cestovatelům a dovolenkářům nabízíme to nejlepší, co je v rámci
regionů Čech, Moravy a Slezska k vidění. Stavíme na našich krásách a
atraktivitách, nejen kulturních a památkových, ale i na přírodních.
Doporučujeme možnosti trávení volného času včetně témat pro aktivní
dovolenou v České republice.
Autor Kroniky české, Beneš Krabice z Weitmile, zaznamenal, že
jeho panovník ve svých padesáti letech „… zbudoval a vyzvedl rybník
podivuhodné velikosti, jakési veliké vodstvo pod hradem Bezděz“. Letos si
tak připomínáme nejen 650 let založení Máchova jezera, ale především
700. výročí narození Karla IV.
Ano, spousta letošních aktivit a programů se týká karlovských témat
včetně putování po místech spjatých s císařem a králem Karlem IV.
Příští rok pak bude ve znamení českého baroka a v roce 2018 bude
samozřejmě hlavním tématem sté výročí vzniku naší republiky, kdy na
akcích k němu budeme hodně spolupracovat s kolegy ze Slovenska.
Paní náměstkyně, tržní platformě cestovní ruch se
přiznává, že tvoří tři procenta hrubého domácího produktu.
Avšak multiplikační efekt cestovního ruchu, to, co synergicky vytváří,
dělá sedm až osm procent HDP. Každý turista v České republice utratí
nějakou tu korunu. A nemusí to být malé částky (například
u čínských turistů se útraty pohybují mezi 15 až 25 tisíci korun za
týden), které se tak dostávají do české ekonomiky nebo v ní
v případě domácího cestovního ruchu zůstávají. Přítomnost mobilní
kupní síly na českém území se pozitivně odráží ve všech odvětvích.
Z inkasa, které se díky příjezdům turistů dostává do našeho
ekonomického systému, těží jak široká podnikatelská sféra, tak
veřejný sektor, neboť část z jimi utracených peněz na našem území jde
prostřednictvím daní a odvodů do veřejných rozpočtů.