Prohlídka nejstarší továrny na výrobu dřevěných hraček v České republice

Jaroslav Zeman

Albrechtice jsou malebnou horskou obcí, a v tomto duchu se ji snažíme rozvíjet tak, aby tu nevznikaly žádné megalomanské apartmánové satelity. Uvažujeme i o horském hotelu, který by umožňoval ubytovávat skupinovou klientelu a realizovat v Albrechticích kongresové a firemní akce. Sjezdové lyžování tu má báječné podmínky. Máme tu Tanvaldský Špičák, největší kopec s největším ski areálem v Jizerských horách. Jsou tu i výborné běžecké trasy. Jizerskohorská magistrála totiž vede až k naší obci.

Se starostou obce Albrechtice v Jizerských horách a majitelem firmy DETOA panem Jaroslavem Zemanem se potkáváme v ředitelské kanceláři jeho továrny 10. prosince 2010. Interiér této místnosti je ukázkovým příkladem meziválečné syntézy futurismu, kubismu a secese – stylu Art Deco, jehož pojmenování mu dala pařížská mezinárodní výstava propagace života v tehdy moderním světě „Exposition Internationale des Arts Decoratifs Industriels et Modernes“, která se konala v r. 1925.
Pane řediteli, vaše fabrika má ale delší historii a i jiné úžasnosti. Mj. to, že v českém podvakrát rozchváceném průmyslovém pohraničí (poprvé po odsunu Němců po květnu 1945 a podruhé po kupónové privatizaci z 90. let) stále dává práci místním obyvatelům a výrobky, včetně dřevěných hraček, úspěšně vyváží do zahraničí včetně Dálného východu.
Ano, naše továrna má dlouhou historii, a to od r. 1908, kdy tady Johann Schowanek založil továrnu a budoval ji třicet let. Když byla na vrcholu, měla třináct set zaměstnanců, špičkové technologie, moderní pracovní postupy, čistou architekturu budov a vysoce reprezentativní design interiérů, zejména administrativních prostor, včetně prosklených kanceláří, aby úředníci viděli na dělníky a dělníci na úředníky (chytré, že!). Johann Schowanek tu měl a dodnes má dobrou pověst. Proto ani po druhé světové válce jeho hrobka, na rozdíl od řady jiných německých pietních míst, nebyla nikdy vykradena. Dnes je ve vlastnictví Obecního úřadu Albrechtice. Johann Schowanek začal z chudých poměrů. Pocházel ze sedmi nebo osmi dětí. Narodil se 24. dubna 1868 v Pasekách nad Jizerou. Vyučil se v dědově dřevosoustružnickém podniku a později se zabýval zdokonalováním dřevoobráběcích strojů. V roce 1896, ve věku 28 let, opouští dědův podnik a se stroji vlastní konstrukce si 16. dubna 1896 pronajímá mlýn v Desné, kde zakládá vlastní podnik. Když mu v r. 1906 konkurenční firma Schnabel & Sohn vykoupila jím vyhlédnutý objekt pro rozšíření výroby, koupil v Jiřetíně pod Bukovou zemědělskou usedlost. 1. ledna 1908 tu zahájil výrobu dřevěného zboží. Program jeho továrny zahrnoval: soustružené perle ze dřeva, celuloidu a galalitu, dřevěné kulaté knoflíky, dřevěné výrobky pro textilní průmysl. Od r. 1927 dřevěné hračky, vánoční ozdoby, jo-jo, dřevěnou bižuterii, vázané tašky z dřevěných perlí, dřevěné přezky a spony, modely lodí a letadel atd. 1. června 1934 převzal řízení firmy jeho syn Hans, narozený v r. 1905. Za druhé světové války fabrika vyráběla pro Wehrmacht. Měla monopol na makety lodí a letadel v poměru 1:50, podle kterých se piloti Luftwaffe učili rozeznávat nepřátelské cíle. Těch se tady dělalo až pět set denně. Modely byly prováděny do posledních detailů. Mnoho sběratelů se tak na nás obrací, jestli se tu něco nezachovalo. Bohužel, z této éry jediná fotografie, na níž je křižník spojenců. Byla tu i kovodílna o dvě stě čtyřiceti lidech, v níž se dělaly lafety a části leteckých kulometů, přídavné odhazovací nádrže pro letadla, pažby na pušky aj. V r. 1945 byl Hans Schowanek zajat Rusy a odveden. A protože se k českým zaměstnancům choval maximálně korektně, byl snad i proto „pouze“ pracovně nasazen kdesi mezi Albrechticemi a Železným Brodem. Jednoho dne pak byl naložen do kolemjedoucího auta a odvezen. Objevil se v Salcburku, kde zřídil podnik, který později přemístil do německého Pidingu.
Firma Schowanek se s konkurencí potýkala i za války. Poté, co si Velká Británie, Francie, Itálie a Německo 30. září 1938 v Mnichově vynutily, aby Čechoslováci do 10. října 1938 přenechali značnou část svého území Německu, čeští zaměstnanci jeho firmy odešli, a to povětšinou do Semil, kde začali vyrábět stejný sortiment. Hans Schowanek se s nimi soudil kvůli zcizení svého duševního vlastnictví. Avšak i tehdejší obchodní soudy byly na dlouhé lokte, a tak se u jičínského nedosoudil. Spor ukončil tak, že semilskou firmu koupil. Po r. 1945 došlo ke změně jejího jména. Už to nebyl Schowanek, ale dostala jiný název a od r. 1947 se pak začalo používat TOFA – Toys Factory. Bohužel si jej v Jiřetíně nenechali patentovat, a jak ředitelství různě přecházelo z Albrechtic a zpátky (protože do koncernu patřilo na sedmdesát firem po celém Československu), Semilané si jej patentovali. Do návratu tržního hospodářství to nebyl problém. Obě firmy byly TOFA: TOFA Albrechtice, TOFA Semily. Po privatizaci však ano. A tak jsme začali používat jméno DETOA Albrechtice. DETOA je naše v padesátých letech patentovaná značka, z francouzského De TOFA Albrechtice. Takže jsme přešli do třetího názvu. Semilská TOFA zkrachovala, a my si v r. 2008 značku TOFA koupili zpátky.

Pane Zemane, seznámil nás ředitel NOVASOL Group pro střední Evropu pan Wolfgang Quilitz. Když mne k vám vezl, hovořil o souvztažnosti Daniela Swarowského k obci, v níž je vaše továrna.
To je rovněž dobré! Mám v Japonsku zákazníka. Když jsem se s ním v Tokiu setkal poprvé, přibližoval mu náš region a ptal se: „Znáte Swarowského?“ Odpověděl: „Znám, to jsou Rakušané…“ Já na to: „To nejsou Rakušané, tu firmu jsme jim tam od nás poslali.“ Daniel Swarovski se narodil tady v Jiřetíně, kde i nějaký čas podnikal. Jeho rodný grunt je dvě stě metrů od naší fabriky. Dalším světoznámým rodákem přes kopec je Josef Riedel, jehož stejnojmenná firma je výrobcem luxusního lisovaného skla, pro nějž v první polovině 20. století začali vývozci z Jablonecka užívat název „umělecká krystalerie“. První slovo odkazuje na výjimečnost vzorů, druhé na křišťál, který na zákazníky ve spojení s českým sklem dodnes spolehlivě působí, byť už tato firma sídlí v rakouském Kufsteinu.

No a vaše stále v Jiřetíně pod Bukovou. A díky ní české albrechtické dřevěné hračky dodnes fascinují děti, rozvíjejí jejich tvořivost a fantazii.
Náš současný výrobní sortiment má šest segmentů. Jsou to hračky pod naším názvem DETOA. Pak hračky pro luxusní německé firmy, které z nich u sebe vyrábějí, řekněme padesát procent, a zbytek u nás. Další sortiment jsou komponenty do společenských her, zejména pro renomované německé firmy, protože Němci si na evropské poměry hrají úplně neskutečně. Dalším sortimentem je produkce korálií. To je naše tradiční výroba od r. 1908. Prodávají se v Německu i v Česku a jdou do hobby sektorů. Pátý segment jsou pianinové a klavírové mechaniky zejména pro firmu PETROF, protože naše fabrika od šedesátých let minulého století nebyla pod hračkáři, ale v koncernu Československých hudebních nástrojů se sídlem v Hradci Králové. Od letošního roku je šestým nosným pilířem našeho podnikání muzejnictví. Exkurze provozy nejstarší továrny na výrobu dřevěných hraček v Česku a chystané kreativní dílny, protože jak jste řekl, doktore, naše hračky v dětech probouzí tvořivost a lásku k přírodním materiálům.

A také jsem řekl, že se potkáváme v kanceláři, která je sama o sobě dílem špičkového designéra.
Bohatství Johanna Schowanka za první republiky dalo vzniknout čisté linii architektury fabriky ve funkcionalistickém stylu s prvky Art Deco. Navrhl ji proslulý jablonecký architekt Robert Hemmrich. Vrchní patro administrativního traktu se kupodivu dodnes zachovalo téměř netknuté. Tedy i má kancelář včetně okenních vitráží.

Takže vzhůru do Jizerských hor, do dnes už hojně navštěvovaného albrechtického muzea! Byznysy, pane Zemane, těch, co podnikají ve sféře tzv. volného času (a to se týká i muzejnictví), se totiž nejzdárněji dělají přes koníčky tatínků, ženy a děti, kvůli kterým se rozhoduje, co kde navštívit a koupit.
Ano, určitě i kvůli nim se naše muzeum stává velmi populárním, vzdor tomu, že návštěvníci Jizerských hor mohou vybírat z ohromného množství a rozmanitostí turistických cílů. DETOA Albrechtice se se svým muzeem trefila do dosud nesaturovaného prostoru. Exkurze probíhají po domluvě na tel.: 483 356 322 nebo e-mailu: exkurze@detoa.cz ve všední dny od 8 do 15 hodin. Zahrnují zpracování surového dřeva, výrobu dílků, jejich barvení a montáž hraček, a proto nejsou vhodné pro děti do 4 let. Délka prohlídky je 45 – 60 minut. Naše výrobky lze zakoupit v podnikové prodejně. No, mohlo mě to napadnout dřív! Tento nápad jsem dostal až za éry svého starostování, kdy jsem si uvědomil, že zdejší provozovatelé horských chalup a penzionů mají problém, jaký program přímo tady v Albrechticích svým hostům nabídnout. Když je pošlou do Harrachova, nemusí bydlet u nich, ale v Harrachově, když do Liberce, tak v Bedřichově. Určitě jsem ale nečekal tak obrovský zájem, a to zatím muzeum DETOA návštěvníkům zdaleka nenabízí to, co budeme schopni nabídnout za dva tři roky.

• www.albrechtice-jh.cz
• www.detoa.cz