Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Praha, přes 10 milionů přenocování

Vstup Česka do Evropské unie se zřejmě pozitivně odrazil i v návštěvnosti Prahy. Rozhovor s ředitelem Pražské informační služby Ing. Václavem Novotným jsem zahájil připomenutím prohlášení radního Magistrátu hl.m. Prahy zodpovědného za cestovní ruch RNDr. Igora Němce. Ten si dal za cíl, aby počet přenocování turistů v Praze do konce jeho funkčního období překročil deset milionů ročně. Pane řediteli, jak se tomuto objemu přiblížila Praha v roce 2004?
S potěšením mohu konstatovat, že Praha v loňském roce zaznamenala rekordní počet deset milionů šest set šedesát šest tisíc přenocování. To je zhruba patnáctiprocentní nárůst oproti roku 2003. Před rokem jsem se zúčastnil konference, kterou pořádali vídenští kolegové pro tamní podnikatele v cestovním ruchu. Spolu se mnou tu své zkušenosti předávali i kolegové z Budapešti a Barcelony. Na ní si Vídeňáci jako ambiciózní cíl vytýčili, že deseti milionů přenocování chtějí dosáhnout do roku 2010.

Více než deset milionů přenocování ročně není moc obvyklé…
Podle mého soudu této úrovně dosahuje asi tak pět měst v Evropě. Spolu s Prahou ještě Londýn, Paříž, Řím, pak možná Berlín, ale ten má osmdesát procent domácích turistů, zatímco Praha pětadevadesát procent zahraničních. V souvislosti s dynamikou návštěvnosti Prahy se stává aktuální otázkou, jak turisty rozprostřít po celém prostoru města a nabízet jim atraktivity i mimo klasické koridory od Orloje přes Karlův most a zpátky. S potěšením konstatuji, že se takové dvě osy samovolně vytvářejí. Jsem přesvědčen, že na tento aspekt budeme při prezentaci Prahy muset klást větší důraz. Poukazovat např. na to, že v Karmelitské ulici vzniklo Muzeum české hudby. Že v letohrádku Kinských nad náměstím Kinských je pro veřejnost otevřena expozice Národopisného muzea. Měli bychom se snažit podsouvat turistům myšlenku, že z Malostranského náměstí mají odbočit ke Smíchovu. Další osa, která se samovolně vytváří, směřuje do Holešovic a Tróje. Zde pak jsou hlavními atraktivitami Veletržní palác, pražské Výstaviště a kousek přes Stromovku agilní Pražská zoologická zahrada, botanická zahrada a nádherný Trojský zámek. Turisticky atraktivních míst a cílů je na území velké Prahy nepřeberné množství. Jako dobrý příklad výjimečné aktivity na severovýchodním cípu Prahy mohu spolu s Leteckým muzeem Kbely jmenovat zámek Ctěnice, který se bude 28. května otevírat pro veřejnost. Bude zde zpřístupněna stálá expozice s názvem „Za císaře pána“. Je o Habsburcích. To je téma po roce 1918 na historických územích Česka opomíjené. Skutečnost, že Habsburkové nejsou v Česku nikde systematicky vystaveni, znamená, že depozitáře muzeí jsou plny zajímavých exponátů. Jsem přesvědčen, že to bude vděčný počin, zapadající do logického rámce tendence rozprostřít turisty v ploše města. Do této představy spadá fakt, že už prioritně neusilujeme o turisty, kteří do Prahy přijedou poprvé. Už jsme i modifikovali své prezentace po Evropě. Dříve jsme se potenciálním návštěvníkům snažili sdělovat základní fakta. Že Praha je plná památek, kultury. Že je dobře dopravně dosažitelná a že ve srovnání s dalšími metropolemi není drahá. Souhrnem těchto tezí jsme se je snažili motivovat k příjezdu do města, které neznali. Když nyní prezentujeme Prahu, ve většině případů předpokládáme, že Praha je známým pojmem. Paříž také každému „nebuší do hlavy“, že existuje a že má Eiffelovku… Proto se nyní o hodně víc tematicky soustřeďujeme na to, co je v Praze nového. A je toho hodně! Jde o to, oslovit ty, kteří už zde byli, aby přijeli znovu. Takže i řadu brožur, které produkujeme, jsme museli filozoficky uchopit v souladu s tímto směřováním. Pro příští rok proto připravujeme témata, jako např.: „Praha pro děti a mladé“, „Praha pro handicapované,“ „Praha pro seniory“, protože další z tendencí je podporovat návštěvnost Prahy mimo nejvyšší sezony. V období, kdy jezdí právě studenti a důchodci. Připravujeme i brožuru, která má pracovní název „Praha třetí den“, protože první dva dny návštěvníci Prahy zpravidla věnují notoricky vyhledávaným památkám, ale co třetí den? Pojďme se podívat na to ostatní!

Pražská informační služba vyvíjí značné mezinárodně integrační aktivity.
Ano, už proto, že se v zahraničí snažíme prezentovat Prahu co nejefektivněji. Jsme členy „European Cities Tourism“, jež sdružuje na osmdesát evropských měst. Zveme k nám partnerské instituce a umožňujeme jim prezentovat jejich města v Praze. Recipročně se pak Praha prezentuje u nich. Ve srovnání např. s veletrhy to má velké výhody. Zatímco na veletrh se jede na nějaké výstaviště, které bývá čertvíkde na okraji a musí se tam být se stovkami dalších vystavovatelů, dostáváme se tímto způsobem do informačních středisek metropolí na úplně hlavní náměstí. Jsme tam sami. Místní kolegové jsou motivováni starat se o naši publicitu – sehnat nám novináře a navíc nám to všechno zaplatit. Já vím, my jim to platíme v Praze. Ale hl.m. Prahu to vyjde daleko levněji, a je to vysoce efektivní prezentace. Za dvanáct let, co jsme členy „European Cities Tourism“, se Praha stala jejím nejváženějším členem. Všichni touží po tom, prezentovat se před jejími návštěvníky. Proto, když projevíme zájem prezentovat Prahu u nich, velmi vstřícně reagují.

Západoevropské země vyvíjejí velké aktivity, aby na svá území směřovali bohatou dálně východní klientelu.
Pokud jde o zaoceání, čímž jsme do předloňska mínili hlavně Severní Ameriku a Japonsko, spojili jsme se do uskupení „Seven Stars of Central Europe“, což je obchodní značka pro americký trh. Spojuje sedm středoevropských měst: Vídeň, Drážďany, Berlín, Salzburk, Mnichov, Prahu a Budapešť. Pro Američany není důležité, že Praha je v Česku, Vídeň v Rakousku atd. Jedou-li do Evropy, zpravidla tím míní Londýn nebo Paříž. Uskupení „Seven Stars of Central Europe“ jde o to, převrátit jejich zvyklosti. A protože to Americe docela funguje, řekli jsme si, že své aktivity rozšíříme i na další trhy. Najali jsme si zástupce v Číně a totéž budeme dělat i zde. Předpokládáme, že Číňané jsou na tom obdobně jako Američané. Že nerozlišují, jestli je Budapešť v Maďarsku apod. Ostatně, střední Evropa je pro ně relativně malé území o velikosti ani ne čínské provincie. My je tam nejezdíme učit zeměpis. Nám jde o to, aby přijeli! A tady má Praha v rámci uskupení „Seven Stars of Central Europe“ ještě další výhodu, a tou jsou, díky vstřícné obchodní politice a vysoce dynamicky se rozvíjejícímu pražskému letišti, kvalitní letecká spojení.





www.pis.cz