Praha Mekkou kolektorů

Kolektor je liniový podzemní objekt, umožňující vedení a ukládáni inženýrských sítí. V kolektorech je soustředěna převážná část technických sítí nutných pro chod města – vodovody, parovody, silové kabely, telefonní kabely, optické kabely, někde i kanalizace. Tyto sítě se v kolektorech snadněji instalují a udržují, a to vždy bez narušeni či omezení okolí na povrchu. Do systému kolektorů patří i další příbuzné stavby: kolektorové podchody pod důležitými komunikacemi (dálnicemi, kolejovými svršky), technické kanály, domovní kolektory a technické chodby.

Praha má nesmírně zajímavé podzemí. Přírodní i vytvořené lidmi. To nejstarší známé a dochované jsou štoly pod Vyšehradem, které lidé vyhloubili již tři tisíce let před Kristem. Postupem času se pak v pražském podzemí budovala spousta věcí. Světově proslulá je např. kanalizace z přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Byla koncipována tak kvalifikovaně, že slouží dodneška a bude i v budoucnu, přestože Praha od těch dob mnohonásobně zbytněla. Obdobně, jako byl pro budoucí generace vytvořen základ systému pražské kanalizace, se začalo v sedmdesátých letech minulého století uvažovat o instalaci inženýrských sítí do podzemí jiným způsobem, než že se pouze vykopou, položí, zasypou a zakreslí, aby se vědělo, kudy vedou. Do té doby bylo naprosto běžné, že když např. praskla voda, přijel bagr, vykopala se jáma a provedla oprava. Nebo, že pokud bylo třeba položit nový kabel, vyhrabala se drážka a zase se vše na povrchu opravovalo. Věčně věků rozkopané chodníky a ulice, ničila se vegetace. Řešením se ukázal sdružený systém inženýrských sítí uložený v tunelu (kolektoru) tak, aby veškeré opravy a výměny probíhaly bez narušení dění na povrchu. A protože se od těch dob hlavní město Praha stalo světovou kolektorovou velmocí, a nějaký ten čas si s generálním ředitelem a předsedou představenstva akciové společnosti Kolektory Praha panem Otakarem Čapkem slibujeme, že na toto téma uděláme povídání, požádal jsem jej o rozhovor.
S kolektory se začalo na sídlišti v Ďáblicích v sedmdesátých letech minulého století. Dříve než se zdejší sídliště postavilo, uložily se do země kolektory s inženýrskými sítěmi, a to až na hranu bytových a dalších objektů. Dnes, když se někdo na Ďáblice podívá, a to i z ptačí perspektivy, zjistí, že mají krásné parky, udržované komunikace, protože již nikdy nikde nebylo třeba kopat. Veškerá doplňování nebo opravy inženýrských sítí se uskutečňovaly uvnitř kolektorů. Obdobných tunelů postupně v Praze vzniklo téměř devadesát kilometrů. Praha, co se kolektorů týče, se stala jedním z vůdčích měst Evropy a zřejmě i světa. Nevím o žádném dalším městě, které by mělo v přepočtu na obyvatele tak rozvinutou kolektorovou síť.
Posléze se přišlo se na to, že lze prostředí v kolektorech monitorovat. Do kolektorů se nainstalovala čidla měření teploty, výskytu vody, plynu, kysličníku uhelnatého. Zajistilo se tak, že jakákoliv porucha je okamžitě signalizována na dispečink. Mnohdy se tak stává, že při poruchách vody, horkovodu apod. je závada zjištěna dříve, než si toho kdo z uživatelů všimne. Přijede pohotovostní skupina, která poruchu opraví, aniž je přerušena dodávka média.

Akciová společnost Kolektory Praha je ale velmi mladou firmou. 17. července bude slavit první výročí svého založení.
Naše společnost se vyvíjela postupně od devadesátých let minulého století. Dnes je již téměř rok samostatnou akciovou společností stoprocentně vlastněnou hl.m. Prahou. Staráme se o provoz inženýrských sítí v kolektorech i o kolektory Všichni, kdo v nich mají své sítě, platí za uložení a správu určité poplatky. Ty stačí, aby naše společnost byla plně samofinancovatelná. Výstavba kolektorů je sice finančně náročnou záležitostí, ale jejich provoz už je plně hrazen mimo rozpočet hlavního města. Tam, kde dnes máme kolektory, se rozšířily rozvody pro kabelovou televizi, internet apod.

…a v Miláně teroristi, kterým se prostřednictvím kolektorů málem podařilo dostat až na konzulát USA.
To byl problém Italů. My jsme si už v polovině devadesátých let uvědomili měnící se bezpečnostní situaci. Proto jsme do všech kolektorů doplnili čidla monitorující jakýkoliv vstup. Italové takto své kolektory zajištěny neměli. Náš systém okamžitě upozorní na otevření či pohyb v kolektoru. Dispečer ihned analyzuje, je-li to vstup oprávněný či nikoliv. Pokud neoprávněný, vyráží nejen naše pohotovostní skupina, ale i týmy městské policie a Policie České republiky a případně i hasiči, s nimiž máme tyto činnosti zkoordinovány. Náš systém provozu a zabezpečení kolektorů se stal pilotním pro řadu zemí. V současné době v otázce provozu a bezpečnosti úzce spolupracujeme s Německem, s Rakouskem, se Singapurem a dalšími. Ostatně pro Německo v současné době ke kolektorům vytváříme jakousi technickou rukověť.

Díky vaší společnosti se Praha stala Mekkou kolektorů a akcí kongresového charakteru, zabývající se touto problematikou.
Ano, na pražské kolektory se přijíždějí dívat odborníci z celého světa. Velkou radost nám udělal loňský pražský celosvětový kongres Asociace podzemního stavitelství. Přesto, že se kongresy této asociace konaly již na mnoha místech světa, nikde a nikomu se nepodařilo do jejich oficiálních materiálů zapracovat kolektory. Pražské kolektory byly první, které se objevily v jejím sborníku. Jako jedny z rovnocenně zajímavých a světově uznávaných podzemních staveb ve společnosti tunelů pod Mont Blancem, pod úžinami v USA, mezi japonskými ostrovy nebo pod kanálem La Manche apod.

Za přispění vaší společnosti vznikl velmi zajímavý filmový dokument. Jako seriál jej vysílala i Česká televize. Přiblížil úžasně zajímavé pražské podzemí, jeho budování a využití lidmi od pravěku až po současnost. Proč?
Snažili jsme se, aby se lidé dozvěděli, že nejenom Praha, ale celá Česká republika má určitá specifika, o nichž občané této země mnoho neví. Citlivě udělaný doprovodný text, který diváky nezahltil technickými údaji, zaujal. Sledovanost seriálu předčila veškerá očekávání. Pražské podzemí lidé přetvářejí pět tisíc let a navíc máme v Praze specialitu. Tak, jak stoupalo dno Vltavy, stoupala i její hladina a měnila se základní úroveň výstavby pražských domů. Takže je v historickém centru běžné, že tamní domy mají dva sklepy. Spodní románský nebo gotický, nad ním je další barokní, na němž stojí secesní dům. Dnes je již možné se na tato turisticky nesmírně zajímavá místa podívat.

Řada starostů i primátorů statutárních měst, krajských hejtmanů a dalších lidí pečujících o věci veřejné jsou čtenáři Všudybylu. Již jste zmínil že spolupracujete s řadou měst v zahraniční. Spolupracujete i s městy v rámci České republiky?
V oblasti technického poradenství ano. Velmi dobrou spolupráci máme s kolegy z Brna či Mostu. V současné době začíná výstavba kolektorů na území Ostravy. Pokud Ostrava projeví zájem, rádi pomůžeme konzultacemi nebo se i zúčastníme. Nevylučujeme, že bychom partnerům z těchto měst nabídli i určité činnosti, které umíme a jejichž zajištění by pro sídla s menším rozsahem kolektorů bylo naším prostřednictvím ekonomičtější. Umíme např. kalibrovat a testovat analyzátory plynu, provádět určité kroky na programování a využívání výpočetní techniky v monitoringu prostředí v kolektorech. Máme specializované skupiny, které se nám vyplatí držet samostatně. U společností, které se starají o kolektory v rozsahu do dvaceti kilometrů, by to bylo nerentabilní a zřejmě by se jim vyplatilo tyto činnosti u nás objednat.

www.kolektory.cz