![](/data/clanek/4109_59354_vtextu.jpg)
Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Jistě se vám také někdy stalo, když jste byli na houbách
v jihočeských lesích, že jste zahlédli hříbeček, a když jste přišli
blíže, záhadně zmizel nebo tam místo něho stál pařízek či ležel
suchý list. Nebo jste měli pocit, že nejste v lese sami a někdo vás
pořád pozoruje. Pokud se vám to přihodilo v Blanském lese, např. na hoře
Kleť, nebo na Netolicku, vězte, že jste narazili na Peklíka. Že nevíte, co
to je? To se nedivím. Peklíci jsou vzácná strašidýlka, zřejmě jakýsi
druh lesního čertíka. Dorůstají výšky asi 15 centimetrů. Vypadají jako
malý hříbeček, ale s růžky a ocáskem. Nejčastěji se vyskytují na
Netolicku, na zalesněném kopci s tajemným názvem Peklo, nedaleko zámku
Kratochvíle. Ale můžeme se s nimi setkat v celém Blanském lese.
Zajímavé je, že se často vyskytují v okolí pradávných magických míst,
jakými je zřícenina hradu Dívčí kámen nebo Osule, keltské oppidum
Třísov, zaniklý klášter Kuklov, dále klášter Zlatá Koruna i hradiště
sv. Ján nad Netolicemi. Peklík je zvědavý a schopný jít nepozorovaně za
houbařem nebo turistou značnou vzdálenost. Je plachý, takže spatřit ho je
možno velmi vzácně. Protože je i velmi hravý, mohou ho spíše spatřit
malé děti, kterých se tolik nebojí. Ty se však musí chovat v lese velmi
tiše a dobře se kolem sebe dívat. Asi proto se záhadného čertíka
nepodařilo spatřit ani badatelské výpravě České televize pod vedením
známého badatele Jaromíra Štětiny, nazvané Putování za českými čerty.
Ta před pár lety pátrala v okolí zámku Kratochvíle po čertovi, který
zde podle pověsti za temných nocí proorává stoku Krčínku s Jakubem
Krčínem zapřaženým do pluhu. Tak ještě čtyři sta let po své smrti
tento známý rožmberský regent a stavitel rybníků prý pyká za své
špatné zacházení s poddanými. Kromě podivných zvuků a zvláštních
tajemných úkazů nezaznamenala výprava nic. Peklík je sice neškodné a
hravé strašidýlko, ale dokáže i poškádlit nebo dokonce trestat. Třeba
nezvedeného návštěvníka, který neví, jak se má v lese chovat, když
hlučí a kope do prašivek. Peklík se dokáže údajně náhle změnit,
například v pařízek, takže si takový výtečník o něj třeba narazí
palec u nohy. Tím, že se mu střídavě objevuje a zase mizí, ho může
zavést stále hlouběji a hlouběji do lesa, až zabloudí. Přední badatelé
v oboru přírodopisu strašidel se přou, zda Peklíka zařadit do kategorie
čertů, nebo skřítků. Podle názoru některých jsou Peklíci potomci
právě onoho čerta z vrchu Peklo, kteří díky několika stovkám let pobytu
v lesích zmutovali do podoby hříbečků, získali tak výborné mimikry na
ochranu před zraky nenechavých lidí a dnes také před návalem houbařů a
turistů. Poté se rozšířili směrem na jih souvislým pásem hlubokých
lesů táhnoucích se až k hoře Kleti. Protože kolem způsobu života a
rozmnožování Peklíků je mnoho neznámých, možná se právě vám může
podařit přispět k jejich objasnění. Jisté ale je, že vás Peklíci budou
doprovázet při putování tajuplným Blanským lesem a Netolickem, tímto
čertovsky pěkným krajem.