Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Ostrava reprezentuje Českou republiku

Sedm týdnů před zahájením letošního ročníku jedné z nejslavnějších technických soutěží studentských vozidel, které budou ve dnech 7. až 9. května 2009 soutěžit v dosažení nejnižší spotřeby paliva, se potkáváme s Petrem Šindlerem, který má na starosti vnější vztahy skupiny Shell v České republice a na Slovensku. Pane Šindlere, čím to, že se na ekvivalent jednoho litru benzínu dá ujet téměř čtyři tisíce kilometrů?
Za vším stojí studenti z celého světa, kteří staví prototypy vozidel, jež jsou schopné s nejrůznějšími technologiemi, od vodíkového pohonu přes klasický či solární, ujet ony těžko uvěřitelné čtyři tisíce kilometrů. A co víc, letos díky nové trati to vypadá, že by mohl stávající rekord padnout. Primárně ale nejde o to, kdo ujede víc.Cílem je, aby si studenti vyzkoušeli své teoretické poznatky v praxi a vyměňovali si navzájem zkušenosti.

Jakou roli v tom sehráváte vy osobně?
Shell letos podporuje už 25. ročník této soutěže. Mou rolí v úzkém mezinárodním týmu, který ji připravuje, je celková komunikace projektu, zejména pak jeho mediální část. Společně se snažíme, aby se o vlastní myšlence a celém projektu v Evropě dozvědělo nejen co nejvíce studentů a profesorů, ale také nejširší veřejnost.

Není to proti podnikatelskému snažení společnosti Shell mít na trhu co největší podíl byznysu s pohonnými hmotami a mazivy?
Zdánlivě to tak vypadá. Shell ale stojí na špici technologického vývoje nejen v oblasti tradičních paliv, ale i těch budoucích, jako jsou zkapalněný zemní plyn, vodík nebo biopaliva. I když jsme se ve vývoji alternativních paliv a energie dostali hodně daleko, ještě dlouho nebudeme z těchto zdrojů schopni pokrýt většinovou a stále narůstající spotřebu energie i pohonných hmot celého světa. Ropa a další fosilní paliva tak budou nadále sehrávat zásadní roli. Proto i naše společnost společně s automobilovým průmyslem pracuje intenzivně na zefektivnění využívání stávajících pohonných hmot. A Shell Eco-marathon je v tomto smyslu zcela v souladu s aktuálním trendem, byť jeho samotná myšlenka je mnohem, mnohem starší. Ti, kteří se dnes na tomto závodě objevují, budou brzy patřit k technikům a inženýrům, kteří budou mít vliv na to, čím budeme v příštích letech a desetiletích jezdit.

Určitě mezi nimi budou absolventi Katedry měřicí a řídicí techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, s jejichž futuristickým autíčkem jsme se společně s ministrem dopravy Ing. Martinem Římanem měli možnost potkat 1. prosince 2007 na slavnostním otevření tehdy nového úseku dálnice D47 z Ostravy k hranicím s Polskem společně s dvěma novými čerpacími stanicemi Shell (viz www.e-vsudybyl.cz, článek „Tisící kilometr dálnic a rychlostních silnic s novou čerpací stanicí Shell“).
Tým technické univerzity Ostrava se bude v letošním ročníku soutěže účastnit po dvouleté přestávce. Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské disponuje jednou z nejmodernějších vodíkových laboratoří v Evropě. Pan profesor Ing. Bohumil Horák, Ph.D., vede studenty ze své laboratoře k tomu, aby nejenom bádali, ale aby si své teoretické poznatky a invenci ověřovali v praxi. Před několika lety tak vznikl projekt HydrogenIX, v jehož rámci studenti pracují na automobilu poháněném palivovými vodíkovými články. A právě s tímto vozem se budou účastnit letošního Shell Eco-marathon Europe. Jsem přesvědčen, že mají šanci se velmi slušně umístit.

S profesorem Horákem jsme se tehdy začátkem prosince 2007, před jeho odletem do Brazílie, bavili o spolupráci ostravské Vysoké školy báňské s českými středními školami a soutěžích, které pro ně organizují a o spolupráci s vysokými školami a firmami po celém světě.
V tomto směru může být Katedra měřicí a řídicí techniky Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava mnohým ostatním příkladem, jakým směrem by české univerzity mohly a měly jít. Že to není jenom o teorii, o bádání v laboratořích, ale že studentům ukazuje, jak to bude vypadat, až budou své schopnosti uplatňovat v praxi. Když se podíváte, jak je vybavená Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, včetně toho, že má vlastní solární elektrárnu, která je jednou z prvních v republice…V tomto je Ostrava na špici. Byli bychom ale rádi, kdyby se do projektu Shell Eco-marathon Europe zapojilo víc českých škol. V současné době tak máme jeden tým, ostravský, který bude reprezentovat Českou republiku, ale také jeden slovenský – z Technické univerzity v Košicích. Mezi nimi je velmi úzká spolupráce. Košická univerzita pomáhá Ostravákům s přípravou šasi a motorickou částí vozidla a Technická univerzita Ostrava Košičanům zase s elektronikou. Na příští rok pak obě školy připravují společný projekt.

To ale bude vůz v kategorii městských vozidel…
Ano. Závody se odehrávají ve dvou kategoriích. První jsou prototypy. To jsou opravdu futuristická vozítka, u kterých hraje roli každý gram a co nejlepší aerodynamický tvar. Druhá kategorie, tzv. „UrbanConcept“, jsou vozítka, která se mají maximálně blížit parametrům vozidel pro běžný provoz. Musí mít světla, blinkry, dveře, silné brzdy atd. Jejich nevýhodou je tak váha, a proto je jejich spotřeba někde úplně jinde. V loňském roce dosahovala spotřeba těch nejlepších něco přes osm set kilometrů na jeden litr paliva.

To jsou „pěkný žíznivky“!…
No, oproti téměř čtyřem tisícům kilometrů je to docela velká spotřeba. Samozřejmě už jsem slyšel řadu komentářů. Že takové auto bych chtěl mít doma, to bychom pak ušetřili…Asi ano, ale rozhodně by v něm nebylo takové pohodlí a prostor, jaké jsou v dnešních běžných automobilech.

Letošní jubilejní ročník Shell Eco-marathon Europe se po čtyřiadvaceti letech stěhuje z Francie do Německa…
Ano, na rychlodráhu EuroSpeedway Lausitz. Je to v duchu zachování a rozvinutí evropského ducha závodu. Ročník je navíc zajímavý i tím, že patronaci nad ním převzal předseda Evropské komise José Manuel Barosso. Vedle studentů a profesorů se v rámci každého ročníku organizuje také „kulatý stůl“, k němuž zveme partnery z evropských zemí. Zástupce univerzit, politiky, představitele státní správy, manažery automobilek a probíráme témata, která souvisí s budoucností, trvale udržitelným rozvojem, s environmentálními technologiemi.

Pověst té které země je základem úspěchu jejího zahraničního obchodu. Pane Šindlere, asi ani moc nepřeháním, pokud budu konstatovat, že komunikovat odsud z Česka evropské zájmy jedné z nejuznávanějších značek a společností světa je nejen uznáním vašich osobních kvalit, ale i známkou nepodceňování naší malé země v srdci Evropy. Jak nás, Česko, vnímají v zahraničí?
Budu-li to brát podle toho, jak jsme vnímáni my všichni, kteří pro Shell v Česku pracujeme, pak mohu hrdě konstatovat, že se rozhodně neztratíme. I když je podnikání u nás v celosvětovém srovnání v rámci skupiny Shell velmi omezené, z hlediska efektivity v tom, co děláme, patříme k nejlepším. Navíc mám řadu kolegů, kteří z Prahy řídí projekty skupiny Shell po celém světě. A pohled na Česko jako takové? Určitě nás již dávno řadí mezi vyspělé a průmyslové země, i když nutno podotknout, že vývoj posledních týdnů nám na prestiži nejen v Evropě velmi nepřidal.