Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Výletní loď Porta Bohemica 1 přistává v Roudnici nad Labem, Litoměřicích, Lovosicích, Velkých Žernosekách, Ústí nad Labem – Vaňově a na jezeře v Píšťanech. K těmto místům se budou přidávat další obce na této trase, a to podle toho, jak se bude dařit budovat přistávací mola. Na lodi je restaurace a za dvacetikorunový poplatek je možná i přeprava kol.
Už je tomu víc než třicet let, co jsem z okna učebny
roudnického zámku, kde sídlila Vojenská hudební škola, hledíval na Labe a
na romanticky malebnou krajinu Českého středohoří. Před pár lety
Vojenskou hudební školu raději zrušili, než aby se kdo namáhal vlivově a
ekonomicky těžit ze světové proslulosti českých vojenských hudeb a
českého hudebního školství a pokusil se z ní vytvořit prestižní
hudební učiliště NATO, kam by jeho členské státy (a nejen ony) vysílali
své nejperspektivnější budoucí vojenské muzikanty a financovali jim
v Česku jejich studia. A nejen to. Při příležitosti slavnostních
vyřazení jejích absolventů by vysoce pravděpodobně Česko každoročně
navštěvovala velení zahraničních armád k radosti podnikatelských
subjektů nejen sféry cestovního ruchu, ale zejména českého obranného
průmyslu. A lodní doprava na Labi? Ta také nic moc. Jak pro toto vydání
Všudybylu uvedl ministr dopravy Ing. Petr Bendl: „Vždy, odpradávna,
platilo, že se dobře dařilo sídlům na tranzitních cestách. Tam, kde byly
křižovatky zemských cest, se shromažďovali lidé za obchodem a pracovními
příležitostmi. Proto by Česká republika měla pamatovat na to, aby se jí
hlavní evropské obchodní tepny nevyhýbaly. Samozřejmě je třeba dbát na
to, aby splňovaly přísná kritéria ochrany životního prostředí atp.,
nicméně vyhnou-li se Česku, bude to znamenat, že hospodářská prosperita
půjde jiným směrem a bude jinde. Nikoliv v České republice.“
O to, aby zcela neuhnula, usiluje v rámci osobní lodní dopravy
sdružení obcí podél Labe s názvem „Labská paroplavební společnost“,
jejíhož předsedu pana Jaroslava Tvrdíka jsem 2. dubna 2009 požádal
o rozhovor.
Zahájení provozu pravidelné veřejné lodní dopravy na trase Roudnice nad
Labem – Litoměřice – Ústí nad Labem je jedním z nejvýznamnějších
kroků učiněných v zájmu rozvoje turistického ruchu a propagace
Ústeckého kraje. Stejně jako loni, i letos jsme zahájili novou sezonu
osobní lodní dopravy s tím, že minulý týden v Litoměřicích proběhl
1. ročník konference o regionálním cestovním ruchu „Stop and Stay“.
Při té příležitosti jsme uskutečnili premiérovou plavbu zcela nové lodi,
která se jmenuje „Porta Bohemica 1“. Je kompletně zrekonstruována. Má
kapacitu tři sta pasažérů a její restaurace má dvě stě míst. Na této
lodi se v rámci zmíněné konference během plavby z Litoměřic do Ústí
nad Labem a zpátky uskutečnil zahajovací galavečer. Od 11. dubna
začínáme s víkendovými plavbami. 1. května pak bude slavnostní
zahájení lodní dopravy, kdy už bude jezdit podle pravidelného jízdního
řádu. O prázdninových měsících bude v permanenci každý den.
V červnu a září pak čtyřikrát týdně. V květnu a říjnu bude jezdit
třikrát týdně. Nejen že letos bude o něco delší sezona, ale i lodní
trasa. Oproti loňskému roku ji prodlužujeme o 12 km až do Štětí.
Jak ilustrují návrhy NERVu na rozhýbání spotřeby, nejen
většina českých občanů, ale ani čeští národohospodáři nepočítají
s cestovním ruchem coby hospodářským odvětvím. Vnímají jej hlavně jako
sféru výdajů, popř. jako věc lidí, kteří v něm pracují nebo
podnikají. U málokoho lze vysledovat očekávání, ani u těch sociálně
nejpotřebnějších, že by mohlo odvětví cestovního ruchu, díky útratám
lidí odjinud, daleko víc přispívat k udržení či zvýšení jejich
životní úrovně. Vzdor tomu, že např. hotelovými loděmi z Německa
k nám necestují žádní chudáci. Bohužel, výraz „necestují“ je
namístě, protože díky špatné splavnosti Labe u Děčína, pokud
připlouvají, tak sporadicky. Leč zdá se, že neinkasované miliardy korun od
zahraničních zákazníků českým hospodářským stratégům a ani
nezaměstnaným nescházejí…
Nám ano. Proto se na sebe snažíme upoutat pozornost turistů – domácích
i zahraničních – jak v labském koridoru, tak i v samotných
Litoměřicích a v celém Českém středohoří. Jak zaznělo i na naší
konferenci „Stop and Stay“, ve sféře cestovním ruchu náš region
disponuje velkým hospodářským potenciálem. Zmínil jste hotelové lodě,
které k nám pravidelně již několik let připlouvají z Německa. Tedy
pokud jsou k tomu podmínky. Loni byly velmi omezené. Splavnost Labe byla
pouze do polovičky června a pak až v říjnu. Nejenom že jsme přišli
o prázdninové hosty, ale v podstatě jsme měli smůlu v průběhu celé
hlavní turistické sezony. Na každé takové hotelové lodi totiž bývá
okolo sto čtyřiceti finančně vysoce solventních pasažérů, obvykle
z Kanady a USA. Ti jsou schopni a ochotni vydat za služby a další zboží
tady v Litoměřicích a našem okolí vysoké obnosy. Rádi navštěvují
naše památky i zdejší vinné sklepy. Kupují naše turistické programové
balíčky dělané pro ně na míru. Ale jak jste citoval pana ministra, musí
mít šanci k nám připlout. Velmi bychom si proto přáli, aby se podařil
záměr vybudovat vodní díla v okolí Děčína na Labi, tak aby jeho
splavnost byla zaručena po celý rok. Aby se nejen zahraniční, ale i naše
lodní doprava mohla prodloužit směrem pod Střekov a Děčín a navázat na
německou lodní dopravu mezi Drážďany a Bad Schandau. Abychom k nám
vrátili to, co už tu fungovalo mezi válkami, že parníky z Litoměřic
pravidelně pluly až do Drážďan.
Kolik členů má vaše sdružení?
Zatím je nás pět. Vaše Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Velké
Žernoseky a Ústí nad Labem. V letošním roce k nám přistoupí Štětí,
které si schválilo finanční prostředky na podporu lodní dopravy, a
v průběhu sezony pravděpodobně i další obce, kde se budou realizovat
nová přístaviště. To ovšem záleží na investicích, které se nám
podařilo získat od Ministerstva dopravy ČR, potažmo od Ředitelství
vodních cest ČR. Bohužel byly zkráceny na polovinu. To znamená, že
v letošním roce je k dispozici deset milionů korun na pět plánovaných
nových přístavišť. Takže z nich k realizaci musíme vybrat jen
některá.