Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Výletní loď Porta Bohemica 1 přistává v Roudnici nad Labem, Litoměřicích, Lovosicích, Velkých Žernosekách, Ústí nad Labem – Vaňově a na jezeře v Píšťanech. K těmto místům se budou přidávat další obce na této trase, a to podle toho, jak se bude dařit budovat přistávací mola. Na lodi je restaurace a za dvacetikorunový poplatek je možná i přeprava kol.

Osobní lodní doprava Štětí - Roudnice nad Labem – Litoměřice – Ústí nad Labem

Už je tomu víc než třicet let, co jsem z okna učebny roudnického zámku, kde sídlila Vojenská hudební škola, hledíval na Labe a na romanticky malebnou krajinu Českého středohoří. Před pár lety Vojenskou hudební školu raději zrušili, než aby se kdo namáhal vlivově a ekonomicky těžit ze světové proslulosti českých vojenských hudeb a českého hudebního školství a pokusil se z ní vytvořit prestižní hudební učiliště NATO, kam by jeho členské státy (a nejen ony) vysílali své nejperspektivnější budoucí vojenské muzikanty a financovali jim v Česku jejich studia. A nejen to. Při příležitosti slavnostních vyřazení jejích absolventů by vysoce pravděpodobně Česko každoročně navštěvovala velení zahraničních armád k radosti podnikatelských subjektů nejen sféry cestovního ruchu, ale zejména českého obranného průmyslu. A lodní doprava na Labi? Ta také nic moc. Jak pro toto vydání Všudybylu uvedl ministr dopravy Ing. Petr Bendl: „Vždy, odpradávna, platilo, že se dobře dařilo sídlům na tranzitních cestách. Tam, kde byly křižovatky zemských cest, se shromažďovali lidé za obchodem a pracovními příležitostmi. Proto by Česká republika měla pamatovat na to, aby se jí hlavní evropské obchodní tepny nevyhýbaly. Samozřejmě je třeba dbát na to, aby splňovaly přísná kritéria ochrany životního prostředí atp., nicméně vyhnou-li se Česku, bude to znamenat, že hospodářská prosperita půjde jiným směrem a bude jinde. Nikoliv v České republice.“
O to, aby zcela neuhnula, usiluje v rámci osobní lodní dopravy sdružení obcí podél Labe s názvem „Labská paroplavební společnost“, jejíhož předsedu pana Jaroslava Tvrdíka jsem 2. dubna 2009 požádal o rozhovor.
Zahájení provozu pravidelné veřejné lodní dopravy na trase Roudnice nad Labem – Litoměřice – Ústí nad Labem je jedním z nejvýznamnějších kroků učiněných v zájmu rozvoje turistického ruchu a propagace Ústeckého kraje. Stejně jako loni, i letos jsme zahájili novou sezonu osobní lodní dopravy s tím, že minulý týden v Litoměřicích proběhl 1. ročník konference o regionálním cestovním ruchu „Stop and Stay“. Při té příležitosti jsme uskutečnili premiérovou plavbu zcela nové lodi, která se jmenuje „Porta Bohemica 1“. Je kompletně zrekonstruována. Má kapacitu tři sta pasažérů a její restaurace má dvě stě míst. Na této lodi se v rámci zmíněné konference během plavby z Litoměřic do Ústí nad Labem a zpátky uskutečnil zahajovací galavečer. Od 11. dubna začínáme s víkendovými plavbami. 1. května pak bude slavnostní zahájení lodní dopravy, kdy už bude jezdit podle pravidelného jízdního řádu. O prázdninových měsících bude v permanenci každý den. V červnu a září pak čtyřikrát týdně. V květnu a říjnu bude jezdit třikrát týdně. Nejen že letos bude o něco delší sezona, ale i lodní trasa. Oproti loňskému roku ji prodlužujeme o 12 km až do Štětí.

Jak ilustrují návrhy NERVu na rozhýbání spotřeby, nejen většina českých občanů, ale ani čeští národohospodáři nepočítají s cestovním ruchem coby hospodářským odvětvím. Vnímají jej hlavně jako sféru výdajů, popř. jako věc lidí, kteří v něm pracují nebo podnikají. U málokoho lze vysledovat očekávání, ani u těch sociálně nejpotřebnějších, že by mohlo odvětví cestovního ruchu, díky útratám lidí odjinud, daleko víc přispívat k udržení či zvýšení jejich životní úrovně. Vzdor tomu, že např. hotelovými loděmi z Německa k nám necestují žádní chudáci. Bohužel, výraz „necestují“ je namístě, protože díky špatné splavnosti Labe u Děčína, pokud připlouvají, tak sporadicky. Leč zdá se, že neinkasované miliardy korun od zahraničních zákazníků českým hospodářským stratégům a ani nezaměstnaným nescházejí…
Nám ano. Proto se na sebe snažíme upoutat pozornost turistů – domácích i zahraničních – jak v labském koridoru, tak i v samotných Litoměřicích a v celém Českém středohoří. Jak zaznělo i na naší konferenci „Stop and Stay“, ve sféře cestovním ruchu náš region disponuje velkým hospodářským potenciálem. Zmínil jste hotelové lodě, které k nám pravidelně již několik let připlouvají z Německa. Tedy pokud jsou k tomu podmínky. Loni byly velmi omezené. Splavnost Labe byla pouze do polovičky června a pak až v říjnu. Nejenom že jsme přišli o prázdninové hosty, ale v podstatě jsme měli smůlu v průběhu celé hlavní turistické sezony. Na každé takové hotelové lodi totiž bývá okolo sto čtyřiceti finančně vysoce solventních pasažérů, obvykle z Kanady a USA. Ti jsou schopni a ochotni vydat za služby a další zboží tady v Litoměřicích a našem okolí vysoké obnosy. Rádi navštěvují naše památky i zdejší vinné sklepy. Kupují naše turistické programové balíčky dělané pro ně na míru. Ale jak jste citoval pana ministra, musí mít šanci k nám připlout. Velmi bychom si proto přáli, aby se podařil záměr vybudovat vodní díla v okolí Děčína na Labi, tak aby jeho splavnost byla zaručena po celý rok. Aby se nejen zahraniční, ale i naše lodní doprava mohla prodloužit směrem pod Střekov a Děčín a navázat na německou lodní dopravu mezi Drážďany a Bad Schandau. Abychom k nám vrátili to, co už tu fungovalo mezi válkami, že parníky z Litoměřic pravidelně pluly až do Drážďan.

Kolik členů má vaše sdružení?
Zatím je nás pět. Vaše Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Velké Žernoseky a Ústí nad Labem. V letošním roce k nám přistoupí Štětí, které si schválilo finanční prostředky na podporu lodní dopravy, a v průběhu sezony pravděpodobně i další obce, kde se budou realizovat nová přístaviště. To ovšem záleží na investicích, které se nám podařilo získat od Ministerstva dopravy ČR, potažmo od Ředitelství vodních cest ČR. Bohužel byly zkráceny na polovinu. To znamená, že v letošním roce je k dispozici deset milionů korun na pět plánovaných nových přístavišť. Takže z nich k realizaci musíme vybrat jen některá.