Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Čejkovice patří k milovníky vín oblíbeným a turisty
i cykloturisty navštěvovaným místům jižní Moravy. První dochovaný
písemný záznam o nich (z roku 1248) se váže k dominantě obce,
templářské tvrzi s mohutnými sklepy vybudovanými řádem templářských
rytířů, o jejichž původním rozsahu kolují legendy. Templářské sklepy
byly a stále jsou využívány pro uskladnění a zrání vína z vinic tří
vinařských podoblastí, z nichž Templářské sklepy Čejkovice, vinařské
družstvo, zpracovávají hrozny. Proto jsem rozhovor s ředitelem družstva
Ing. Pavlem Pastorkem 3. října 2016 zahájil konstatováním:
Pane řediteli váš podnik (založený roku 1936) už osmdesát let
úspěšně hájí odkaz rytířů, kteří pečovali o bezpečnost poutníků
putujících z Jaffy do Jeruzaléma. O tom, že si templáři uměli vybrat,
svědčí nejen lokace Čejkovic (neboť leží v nejteplejší oblasti
Česka), ale i vy, jejich pokračovatelé. Výsledky vašeho podniku jsou toho
dokladem, neboť na trh dodáváte široké portfolio nejkvalitnějších
partií odrůd.
Ano,
dá se s trochou nadsázky říci, že svou prací šíříme slávu
templářů. Co se týká pěstování révy a výroby vína v oblasti
Čejkovic, musíme se vrátit hluboko do historie. Při archeologických
vykopávkách v keltských sídlištích se našly pozůstatky vinné révy.
Těžko spekulovat, zda staří Keltové vyráběli víno, nebo pouze
konzumovali hrozny. Nesporným faktem ale je, že příchod římských legií
na území jižní Moravy znamenal povznesení vinařiny. Ano, pro některé
lokality bylo pěstování révy novinkou, ale v Čejkovicích a okolí je
historie jejího pěstování mnohem, mnohem delší. Koneckonců dvacet
kilometrů od Čejkovic se nachází významné místo počátků naší
státnosti, národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích,
místo možného působení věrozvěstů sv. Konstantina a sv. Metoděje, se
základy knížecího paláce a dvanácti kamenných kostelů, v nichž se
vysoce pravděpodobně víno užívalo k liturgickým účelům. Takže tolik
krátce k naší vinařské tradici. V Čejkovicích „jen“ pokračujeme
v díle započatém našimi předky. Doufám, že Evropská unie a české
předpisy, které jsou nezřídka „papežštější než papež“, zdejší
vinařinu nezlikvidují, jako se to stalo u jiných komodit českého
zemědělství.
Vaše vinařství je iniciátorem a propagátorem vín tzv.
interspecifických odrůd.
Ano, to jsou v posledních desetiletích nově vyšlechtěné odrůdy, které
mají přímo ve svém genomu výbavu ochraňující je proti houbovým
chorobám. Jsme si totiž vědomi zodpovědnosti k přírodě a snažíme se
o omezování užívání pesticidů nutných pro ochranu. Naše společnost je
jedním z největších, ne-li vůbec největším výrobcem vín těchto
odrůd. V současné době dodáváme šest nových odrůd vín. Jsou to pro
nás někdy exotické názvy. Například Johanniter, Saphira či Alleta nebo
Cabernet Cortis. Nejznámější z nich je Hibernal, který se v České
republice prosazuje už několik let, a je na něj velmi kladný ohlas. Další
zajímavou odrůdou je Solaris. Je to velmi raná odrůda, ještě ranější
než Irsai nebo Muškát moravský. Prakticky se dá konzumovat již kolem
20. srpna, a to již při cukernatosti kolem devatenácti či dvaceti procent
obsahu cukru. Získat z této odrůdy víno v kvalitě pozdního sběru nebo
dokonce výběru hroznů je běžná věc. Takže i Solaris úspěšně
uplatňujeme ve své nabídce. A i když jsme přesvědčováni, že
milovníci vína inklinují k suchým vínům, jsme svědky toho, že na
kdejaké výstavě či akci, jako jsou například „otevřené sklepy“, je
největší zájem návštěvníků-konzumentů o vína s vysokým obsahem
zbytkového cukru.
Čejkovice díky Templářským sklepům expandují do
světa.
Samozřejmě se v rámci obchodu snažíme pronikat s našimi (především
bílými) kvalitními velmi zajímavými víny na zahraniční trhy. Bohužel,
v této oblasti jsme výrazně hendikepováni tím, že moravští a čeští
vinohradníci a vinaři mají podstatně nižší dotace, než dostává naše
konkurence v západních zemích Evropské unie, jako jsou Španělsko,
Francie, Itálie. Teď se exportérským šlágrem vinařů stala Čína.
Nicméně vývoz českého vína do Číny nebude tak monstrózní, jak to
možná vypadalo na jaře 2016 při návštěvě čínského prezidenta
v Česku, kdy jsme se ze sdělovacích prostředků dovídali, že Číňané
budou v Česku víno nakupovat v ohromujících objemech. Skutečnost je
podstatně skromnější – zatím nemám informaci, že by byla uzavřena
jediná konkrétní smlouva, která by tyto proklamace naplňovala. Nicméně
nejsme pasivní. Sami se intenzivně věnujeme jednáním a propagaci našich
vín v České republice i v zahraničí, a to i ve zmiňované Číně.
Občas se nám do ní podaří nějaký ten kontejner vína vyvézt. Teď tu
zrovna máme připravenu další dodávku do Číny. Přesto jsem v oblasti
exportu moravských a českých vín na zahraniční trhy opatrný. Naše
kvalitní vína jsou pro zahraniční odběratele drahá a neznámá. Česká
republika není v zahraničí vnímána jako tradiční producent vína, ale
především jako producent piva. V tomto pivovarníkům závidím, avšak
pracujeme na tom, abychom se jim alespoň trošku přiblížili a nějaké to
víno vyvezli.
V letošním roce přišly koncem dubna třikrát za sebou mrazy,
které na řadě míst poškodily vinice.
Tyto pozdní mrazy poškodily vinice nejen na Moravě, ale i na Slovensku,
v Maďarsku a Rakousku. Dovolím si předpovídat, že letošní úroda hroznů
bude oproti loňské zhruba poloviční. Loni byla úroda velmi pěkná, jak na
množství, tak i v kvalitě, a přitom bylo velké sucho. Réva se těmto
podmínkám přizpůsobila, a tak pro letošní rok založila méně
květenství, což předznamenává méně hroznů. Takže i kdyby nedošlo
k mrazům, k určitému snížení výnosu by došlo i tak. Těžko
spekulovat, jestli o deset nebo patnáct procent. Nicméně dubnové mrazy
dokázaly vinařům v některých lokalitách šeredně zamotat hlavu.
Templářské sklepy Čejkovice mají sklízet ještě asi čtyřicet procent
svých vinic, takže nebudu spekulovat. Přesto jsem přesvědčen, že celkový
výnos hroznů bude podstatně nižší, než někteří vinaři udávali do
sdělovacích prostředků. A bohužel, udávají do dneška. Z toho je
jasné, že do České republiky bude importováno i větší množství
nenalahvovaného vína než v předchozích letech. Při normální úrodě je
Česko ve víně soběstačné možná ze sedmdesáti procent. Kolik vína se
příští rok doveze, o tom spekulovat nebudu.