Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
9. února 1993 byla založena společnost East Bohemian Airport a.s. (EBA a.s.). Ta v roce 1994 nechala zpracovat studii využitelnosti do té doby výhradně vojenského pardubického letiště a začala jednat s představiteli Ministerstva obrany ČR. Výsledkem byly dílčí lety civilních letadel. V roce 1995 bylo EBA a.s. vydáno povolení k využívání tohoto letiště pro civilní účely. Ve stejném roce jí bylo Úřadem pro civilní letectví uděleno oprávnění k provozování letiště a souhlas Ministerstva dopravy a spojů ČR k poskytování služeb při odbavovacím procesu. Oficiálně pak bylo pardubické letiště pro civilní provoz otevřeno 18.5.1995. Od 1.11.1996 je schváleno pro provoz za podmínek IFR. Je využíváno především pro lety v rámci General Aviation. Důležitou část letového provozu tvoří charterové lety českých cestovních kanceláří do Tuniska včetně Djerby, do Řecka na Krétu, Rhodos a Lesbos, do Bulharska, Egypta a do Černé Hory a ruských cestovních kanceláří, vozících do Česka incomingové turisty. Od svého otevření je letiště používáno i pro celonákladní lety především letouny Il-76, An-12, C-130, které se staly nedílnou součástí jeho provozu. V roce 2005 bylo na letiště poprvé v jeho historii uskutečněno několik letů letounem An-124 Ruslan.
Rád bych podotkl, že z Pardubic létáme nejdéle. Vzdušný
přístav (airport) Pardubice je pro dálkové lety prvním používaným na
našem území, a to díky průkopníkovi české aviatiky inženýru Janu
Kašparovi. Svůj slavný dvaadevadesátiminutový let na vzdálenost 121 km
Pardubice – Chuchle ve výšce cca 800 m uskutečnil 13. května
1911. Rozhovor s ředitelem pardubického letiště Ing. Janem Andrlíkem jsem
zahájil konstatováním, že pardubické letiště letos zřejmě zaznamená
další mezník. Překročí stotisícovou hranici odbavených pasažérů
v jednom kalendářním roce.
Tato magická hranice je naší další metou. I když počet cestujících
není údajem, který by vypovídal o letišti všechno. Velmi důležité je
i to, z jakých destinací se na něj létá a do jakých destinací dosáhne.
Jaký je jeho iniciační přínos pro hospodářský rozvoj kraje. Jakou má
schopnost se rozvíjet a investovat do svého rozvoje. Samozřejmě, že počet
cestujících výrazně limituje ekonomiku letiště. Obdobně jako objem carga
a další hospodářské aktivity, které mezinárodní letiště obvykle
vyvíjí. Letiště Pardubice oproti ostatním českým mezinárodním
letištím začínalo od nuly, kdy jsme odbavovací prostory museli tvořit
v provizorních podmínkách. Letiště v Ostravě, Brně i Karlových Varech
začínala, i když v malých, tak terminálech, které splňovaly ukazatele
pro mezinárodní letiště. Takže už od prvopočátku po svém převedení ze
státu na kraje disponovala vlastním rozvinutým know-how, systémem
zabezpečení. Zkrátka, měla na co navazovat. My jsme se v našich
podmínkách dostali na kapacitu padesát, šedesát tisíc cestujících a
věděli, že dál už to za stávajících podmínek nepůjde. Proto jsou
stále aktuálnější záměry vybudovat v Pardubicích nový terminál.
Nemůžeme čekat další tři roky a tlumit provoz. Naše kroky směřují
k tomu, abychom se zvyšujícími se počty odbavených pasažérů nezpomalili
průchodnost letiště. Přijali jsme proto opatření, abychom byli s to
kontinuálně uspokojovat rostoucí poptávku po létání z/do Pardubic a
samozřejmě dodržovali všechna zákonná opatření včetně těch
vyplývajících ze skutečnosti, že jsme součástí schengenského prostoru.
Máme pravidelné linky do Moskvy a Petrohradu. A tak není tajemstvím, že
v Pardubicích převažuje incoming do České republiky a že tu cestující
z non-schengenu tvoří většinu odbavených pasažérů.
Což je důkazem toho, jak je pro zahraniční obchod (nejen pro
incoming) dobré nezapomenout rusky.
Pro všechny, kdo na letišti pracujeme, je jazyková vybavenost velmi
užitečná. Lze říci, že používáme tři hlavní jazyky. Komunikačním
jazykem v letecké dopravě je angličtina. Ale všechna obchodní jednání se
zákazníky z Východu vedeme v ruském jazyce. Řada našich zákazníků,
pasažérů byznys letů, jsou Němci, a protože s nimi komunikujeme v jejich
jazyce, dovídáme se od nich mnohem víc, než kdybychom spolu mluvili
anglicky. Díky absenci jazykových bariér jsme si slušně zmapovali, co
Pardubice znamenají pro takové podniky, jako je někdejší Karosa Vysoké
Mýto, TPCA Kolín, Junkr a další. Dozvěděli jsme se, že až tak dynamicky
se mohou rozvíjet právě díky zdejšímu mezinárodnímu letišti, které
drží krok s jejich expanzemi. To přináší efekty příznivé pro celý
region. Nejen pro Pardubický kraj. Ale i Královéhradecký, Středočeský a
Vysočinu.
Jaké linky spojují Pardubice s ostatním světem?
Podařilo se nám dosáhnout frekvencí s Petrohradem jednou týdně a
s Moskvou dvakrát týdně. Pochopitelně, rádi bychom viděli pravidelná
spojení i z/do dalších evropských destinací. Snažíme se navazovat
kontakty, nabízíme služby svého letiště a věřím, že po dokončení
modernizace bude naprosto běžné, že další zájmové oblasti budou chodit
rovněž přes Pardubice.
Obrovskou konkurenční výhodou pardubického letiště je
časově příznivá dostupnost a bezplatné parkování. A na to v Česku
slyší kdekdo.
Něco na tom bude. Naše spádová oblast reprezentuje na půldruhého milionu
až dva miliony duší. A co vypovídají státní poznávací značky vozů
námi odbavovaných cestujících parkovaných na pardubickém letišti? Často
to jsou auta cestovatelů ze Středočeského kraje. Objevují se i pražské
poznávací značky. Z Prahy Černého Mostu na letiště do Pardubic je to
totiž bez porušování dopravních předpisů otázkou padesáti minut. Pokud
jsem z Pardubic přes den absolvoval cestu na letiště v Praze-Ruzyni,
poslední úsek napříč Prahou se mi podařilo pod padesát minut zvládnout
pouze jednou. Časová dopravní dostupnost pardubického letiště je určitě
výhodou a po dokončení dálničního přivaděče do Pardubic to bude ještě
komfortnější. Už nyní ale obsluhujeme východ Prahy. A nejen k nástupům
na své dovolené Pražané využívají pardubické letiště. Také firmy,
jež jsou z východního okraje Prahy a potřebují dopravit letecká carga,
mnohdy volí pardubické letiště, protože doprava nákladu k nám je
příhodnější, než s ním skrz Prahu popojíždět půl dne v koloně.
Pane řediteli, roste i počet destinací, do nichž mohou
z Pardubic létat čeští turisté.
Prioritním posláním pardubického letiště je poskytovat služby svému
kraji a jeho obyvatelům. Ano, díky zájmu českých cestovních kanceláří
se každoročně rozšiřuje počet destinací, kam mohou turisté odlétat
z Pardubic. Dnes se od nás létá do deseti míst. Do dvou v Bulharsku, do
Černé Hory, Turecka, na tři místa v Řecku, dvě v Tunisku a jedno
v Egyptě – do Hurghady. V této kolekci nám zatím schází Španělsko,
a to bychom velice rádi. A do Egypta? To je celoroční destinace. Do něj
bychom proto chtěli odbavovat letadla v průběhu celého roku. Tendence ze
strany touroperátorů tady jsou a věřím, že se to časem povede.
Povědomí, že máme své vlastní letiště, je pro východočeský region
důležité. Pokud toto téma neformálně diskutujeme s cestovními
kancelářemi, říkají, že k nim přichází hodně klientů, a neptají se,
mají-li volný pobyt na tom kterém řeckém ostrově nebo v tuniském
letovisku. Ptají se, kam se dá letět z Pardubic, a pak si z těchto
možností vybírají. Každý, kdo jednou zažil odlet z pardubického
letiště, už zpravidla odmítá podstupovat dopravní martýrium na jiná
mezinárodní letiště. A nejen průjezd Prahou je časově náročný. I to,
že na pražském letišti musí být dvě hodiny před odletem. A i když
není žádné zdržení, než vstoupí na palubu letadla, musí si na to
vyčlenit zhruba šest hodin od té doby, co vyjedou z domova. Kdežto při
odletu z pardubického letiště je třeba, aby u odbavení byli pouze hodinu
předem. Jsou-li od nás do čtyřiceti kilometrů, na letiště jim to trvá
půl hodiny. Zadarmo u nás zaparkují, sednou do letadla a za dvě tři hodiny
jsou u moře. To je nesrovnatelná časová úspora, byť tak perfektní
podmínky jako Praha v terminálu nabídnout nedokážeme.
No, vsadili jste na to, že pro klienty je důležitější pobyt
u moře, a ne v terminálu.
Tak zcela zase ne. Postavili jsme novou příletovou i odletovou halu. A byť
architektonicky není supermoderní, splňuje všechny požadavky pro proces
odbavení. Sázíme na osobní přístup k lidem. Ti se u nás velmi snadno
orientují. Každý jim rád poradí a pomůže. Jsme zkrátka domáčtější
letiště vpravdě regionální, lidé mají Pardubice stále více v oblibě,
a to je deviza, na kterou budeme sázet i v budoucnu.
Už kvůli režimu smíšeného provozu musí být provoz
pardubického letiště velmi dobře zabezpečený.
Do zabezpečení letiště investujeme značné prostředky. V tomto roce jsme
dokončili jeho kompletní oplocení za třináct a půl milionu korun.
Smíšené vojenské a civilní letiště není nic neobvyklého. Takové
airporty fungují i v západní Evropě. Navázali jsme určité kontakty se
Srbskem, kde mají obdobné letiště a chtějí je oživit. Velmi se zajímají
o naše poznatky. Vedeme velmi čilý dialog a předáváme jim zkušenosti.
Stejně tak dvěma letištím na Ukrajině. Samozřejmě, že se tyto vazby
snažíme využít i k vzájemné spolupráci našich letišť –
přípravě leteckých mostů.
Mezinárodní letiště bývá klíčovým faktorem determinujícím
hospodářský rozvoj své spádové oblasti. V případě pardubického
letiště východočeského regionu.
V posledním půldruhém roce po vstupu kraje do společnosti EBA, a.s.
vyvíjí kraj a město velké úsilí, aby se proces modernizace letiště
uskutečnil co nejdřív a v co nejvyšší kvalitě. V současné době
procházíme procesem před výstavbou letiště, schvalovacím procesem EA a
procesem územního rozhodování. Máme vysoutěženou projekční kancelář,
která pro nás bude zpracovávat dokumentaci pro stavební povolení a zřejmě
během dvou měsíců budeme soutěžit projekční kancelář na dokumentaci
prováděcí. To reprezentuje poměrně velké prostředky, které město a kraj
věnují, aby proces modernizace kontinuálně pokračoval, abychom se
nezdrželi. Pokud vše dopadne optimálně, mohli bychom už ke konci tohoto
roku zahájit zemní práce a v příštím roce bychom mohli zahájit
výstavbu.