Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Největší železniční tunel v Česku

Prezident akciové společnosti Metrostav Ing. Jiří Bělohlav učil mé děti rybařit, a tak jsem jej oslovil v souvislosti s hlavním tématem Všudybylu, kterým je doprava:
Jirko, už jsi byl na kole na rybách?
Na rybách jsem ještě letos nebyl, zato na kole jezdím skoro každý den do práce. Koupil jsem si takové pražské, lehoučké. Jezdí se mi na něm dobře.

Když jsem 30. března pořádal 62. setkání Ligy pro cestovní ruch s ministrem Mládkem na téma podpora exportní politiky, mezi účastníky, které jsem na něm měl tu čest hostit, byl i Václav Pavlovský z Metrostavu Helsinky. Zamiřme tedy z Prahy na sever, třeba na sopečný Island. Metrostav tam staví silniční tunel Nor?fjör?urtunel. Bude plavat v lávě?
V lávě ne, ale protože doma není nikdo prorokem, tunely stavíme nejen na Islandu. Infrastrukturní projekty realizujeme i v řadě dalších zemí. Obrovský projekt máme v Polsku, pracujeme v Maďarsku, v Srbsku, tunel razíme v Německu, stavíme ve Švédsku a v Norsku. Doufáme, že se uplatníme při nových projektech na Slovensku. Zahraničních zakázek máme víc než tuzemských. Co se týká Islandu, ražby tam budeme letos dokončovat. Tunel razíme převážně v bazaltech a ve zpevněných tufech. Práce není jednoduchá. Skutečné geologické podmínky, na něž narážíme, jsou totiž jiné, než je uvedeno v projektech, takže často improvizujeme. Zejména se musíme vypořádávat s málo kompaktními vrstvami sopečného popela.

Zemí věčného ohně je i Ázerbájdžán, ale ne kvůli vulkanické činnosti, ale díky obrovským zásobám ropy a zemního plynu. 27. května 2015 jsem se zúčastnil recepce k jeho státnímu svátku. V Ázerbájdžánské republice rovněž působí řada českých firem.
Pokud máme správné informace, v současné době v Ázerbájdžánu operují Francouzi. Pokud by se tam pro Metrostav otevřel prostor, určitě bychom se rádi zapojili. Například do výstavby nové trasy metra v Baku.

Letos si připomínáme 200. výročí narození Jana Pernera. Metrostav staví i liniové železniční dopravní stavby.
Ano, máme specializované divize, jak u Metrostavu, tak u Subterry, které umějí realizovat železniční projekty. Dosud nejrozsáhlejší je na rychlostním železničním koridoru na úseku Rokycany–Plzeň, kde u Ejpovic pod kopci Homolka a Chlum stavíme největší železniční tunel v Česku. Modernizace železniční tratě je součástí naplňování koncepce interoperability transevropských dopravních sítí, o níž rozhodla Evropské komise. Tunel o průměru deset metrů provádíme razicím štítem s přítlakem. Délka dvou jednokolejných tunelů od východního portálu k západnímu bude 4 150 metrů a trať Praha–Plzeň se díky tomu zkrátí asi o 6,1 kilometru.

Jednou z podmínek výkonnosti hospodářství země je dobrá dopravní infrastruktura. To, co v Česku brzdí její výstavbu, dnes není nedostatek peněz či stavebních kapacit, ale nepřipravenost staveb. Příprava projektů dopravních liniových staveb totiž trvá řadu let. To, že jeden z bývalých ministrů dopravy „ušetřil“, respektive poškodil rozpočet resortu dopravy meziročně o šestatřicet miliard korun, je nenahraditelná chyba.
Přesto, že je dostatek financí jak z Evropské unie, tak i z vlastních zdrojů, není co stavět. Důvod je jednoduchý: v minulosti byla příprava silničních staveb prakticky zastavena. Lepší než u dálnic a silnic je situace na železnici. Správa železniční dopravní cesty pracuje dobře. Průběžně vypisuje soutěže na výstavbu dílčích úseků rychlostních koridorů. Naproti tomu Ředitelství silnic a dálnic se v současné době potýká s velkými problémy ohledně vypisování nových soutěží. To se odráží i v tom, že se už dva roky žádný silniční infrastrukturní projekt nepředával. Vypsaly se tři nové úseky na dálnici D1. Jak to dopadlo, všichni víme. To má souvislost i s naší komplikovanou legislativou, s novým posuzováním vlivů na životní prostředí EIA, se stavebním zákonem – zákonem o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb., a se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a dalšími. Situace, místo toho, aby se zlepšovala, se zhoršuje, takže v oblasti výstavby dopravní infrastruktury lze očekávat další komplikace.