Politika hospodářské a sociální soudržnosti patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám. Evropská unie na ni vynakládá víc než třetinu společného rozpočtu. Hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti představují fondy Evropské unie. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.

Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti či kohezní politika, je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie. V souladu s ním bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. Podle evropských nařízení má politika hospodářské a sociální soudržnosti za úkol podporovat harmonický a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, ochranu a zlepšování životního prostředí na území Evropské unie.

Teritoriální koheze, tedy podpora územní provázanosti a soudržnosti Unie, představuje třetí pilíř hospodářské a sociální soudržnosti. Významná role v této souvislosti patří přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Politika hospodářské a sociální soudržnosti je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

Strukturální fondy jsou určeny pro chudší anebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské oblasti a problémové městské čtvrti, upadající průmyslové aglomerace, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako např. ostrovy, hornaté kraje, řídce osídlená území a pohraniční regiony). Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období, a na základě jasně definovaných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond.

Evropský fond pro regionální rozvoj je objemem peněz největší ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Jelikož jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle programového období 2007–2013, má široký záběr. Jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, posilování inovačního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění služeb elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Svých cílů dosahuje například posilováním sociálních programů členských států, pomáháním rizikovým skupinám obyvatel, podporou rovných příležitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci Evropské unie. Evropský sociální fond podporuje neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikaci nezaměstnaných nebo speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorbu inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů apod.

Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, je na rozdíl od strukturálních fondů určen na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u Evropského fondu pro regionální rozvoj jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (např. transevropské sítě) a ochranu životního prostředí, nově i na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát má možnost čerpat prostředky z Fondu soudržnosti, pokud jeho hrubý národní důchod na obyvatele nepřekročí 90 % průměru Evropské unie a zároveň má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování (tzv. konvergenční program).

Nejen podpora cestovního ruchu, ale především rozvoj území

S ředitelkou Odboru řízení operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj České republiky Ing. Lumírou Kafkovou se potkáváme 4. dubna 2013 před 76. setkáním Ligy pro cestovní ruch, tentokrát s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem, v jehož gesci je kohezní politika Evropské unie. V Evropském parlamentu má na starosti evropské fondy – finanční prostředky, které jsou uvolňovány na projekty s cílem zvyšování konkurenceschop­nosti regionů Evropské unie.
Paní ředitelko, výkonnost cestovního ruchu úzce souvisí s územním rozvojem. Tedy i s každodenním životem měst a obcí. A byť se např. ústecká Matiční ulice, mostecký Chánov a další obyvateli Česka zdevastovaná sídliště čas od času stávají turistickou atrakcí, cestovatele zpravidla odrazují od návštěv měst a obcí, kde se podobná místa vyskytují.
Podpora regionálního rozvoje jde bezprostředně přes náš resort, a to z Integrovaného operačního programu – podpora bydlení a revitalizace prostředí v městech po celé České republice nad dvacet tisíc obyvatel. Možnost požádat o evropské dotace z evropských strukturálních fondů mělo dvaašedesát měst České republiky. Využilo ji dvaačtyřicet z nich. Jejich radnice předložily integrovaný plán rozvoje města a nyní úspěšně čerpají evropské peníze. V rámci podpory bydlení se to právě týká problémových sídlišť, v nichž žijí nízkopříjmové skupiny obyvatel a bývá zde vyšší míra kriminality. Je totiž rozumné, a hlavně levnější, investovat finanční prostředky raději do prevence než do restrikcí a nápravy škod. To v praxi znamená kultivovat prostředí takových sídlišť – jejich domy a okolí i volnočasové aktivity tamní mládeže.
K podpoře, která se váže k sociální integraci, patří i transformace pobytových zařízení. V jednotlivých krajích byla vytipována větší zařízení, která se daří adaptovat na jiné typy sociálních pobytových služeb lépe podporující začlenění uživatelů do společnosti. Uplatňuje se také investiční podpora vzniku komunitních center v sociálně vyloučených lokalitách. Do sféry sociální integrace spadá i podpora sociálního podnikání – podnikatelských záměrů skýtajících pracovní uplatnění hendikepovaných spoluobčanů. V neposlední řadě je prostřednictvím Integrovaného operačního programu podporována i oblast zdravotní péče, kdy jsou v krajích vytipována specializovaná zdravotnická centra, pro něž je za evropské peníze pořizována špičková diagnostická technika.
Dotační prostředky šly i na zpracování či aktualizaci územních plánů obcí. Zde ale byl obrovský převis poptávky už proto, že malé obce na takovou administrativu mnoho finančních zdrojů nemají.
Na podporu regionálního rozvoje nejsou zaměřeny pouze oblasti zmiňované v našem Integrovaném operačním programu, ale i další, v jejichž rámci se na rozvoji území podílejí evropské peníze. Sem např. spadá oblast veřejné územní správy, kde jsou dotace směřovány na zavádění informačních a komunikačních technologií. Nejrozšířenější projektem podporovaným z těchto dotací jsou kontaktní místa veřejné správy, tzv. Czech Point. K dispozici je přes pět tisíc takových kontaktních míst i v těch nejmenších obcích, což je pro tamní obyvatele nesmírně přínosné, protože styk s úřady mohou vyřizovat z míst, kde trvale žijí, a ne kvůli tomu (někdy i velmi komplikovaně) cestovat do spádových měst a obcí.
Oblast zvyšování kvality veřejných služeb se také váže k záchrannému integrovanému systému. Za přispění evropských dotací jsou propojovány všechny jeho složky tak, aby byly ještě rychlejší, kvalitnější a dostupnější při řešení krizových situací, včetně těch největších jako jsou např. povodně, větrné smrště atd. I tam se za evropské peníze nakoupilo množství špičkové techniky. Patří sem i řada věcí, které napomáhají v prevenci kriminality.

V rámci minulé akce Ligy pro cestovní ruch na téma „Židovské památky jako atraktivní turistické cíle“ vyjádřili vrcholoví představitelé Federace židovských obcí v České republice Ministerstvu pro místní rozvoj ČR uznání za součinnost při realizaci síťového projektu Deset hvězd, zaměřeného na revitalizaci židovských památek.
To, že se v rámci tohoto projektu na území České republiky opravuje spousta objektů, je rozhodně užitečné. Týká se to nejen židovských pamětihodností, ale i dalších historicky cenných nemovitostí. Vesměs to všechno jsou národní kulturní památky. V oblasti jejich podpory a podpory památek UNESCO máme řadu projektů, které jsou v této době již dokončené nebo byly zrealizovány jejich významné části. Z pamětihodností opravených z prostředků Integrovaného operačního programu si určitě zaslouží být zmíněna brněnská vila Tugendhat nebo oblast, která souvisí se zámkem, zámeckým pivovarem, muzeem a jezuitskou kolejí v Jindřichově Hradci. Další opravená, zrekonstruovaná a koncepčně nově pojatá pamětihodnost je např. areál Vysokých pecí ve Vítkovicích, kde vzniklo úžasné kongresové centrum. V běhu jsou opravy Velehradu, Lednice, litomyšlského návrší, kde je vícero objektů, nebo klášterů v Teplé či v Plasech. Objektů je celá řada. Prakticky v každém z krajů jsou jedna či dvě takové pamětihodnosti – národní kulturní památky či památky UNESCO, podporované z Integrovaného operačního programu. Tyto kroky Evropské unie jsou ale nejen věcí podpory cestovního ruchu, ale především rozvoje daných území České republiky.

• www.strukturalni-fondy.cz
• www.kvalitazivota.eu
• www.mmr.cz