Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
S předsedou představenstva společnosti Regata Čechy, a. s.,
která mj. vlastní čtyřhvězdičkové hotely Port přímo u pláže
na břehu Máchova jezera a Horizont v Peci pod Sněžkou,
Iljou Šedivým se potkávám 21. ledna 2016. Iljo, cestovnímu ruchu
v Česku se začalo dařit.
Ano, ilustroval to už rok 2014, kdy se začalo blýskat na lepší časy.
A rok 2015, ten byl bezpochyby úspěšný. Celkově platí, že čeští
turisté dnes tráví větší část své dovolené v tuzemsku, než tomu
bývalo v minulosti.
Co je toho příčinou?
Vidím dva důvody. Prvním je zhoršená bezpečnostní situace ve světě,
která mnohé odrazuje od transatlantických letů, od cest do dříve
velmi populárních severoafrických destinací a částečně
i od cestování po Evropě. Češi se v Česku cítí bezpečněji. Mají
tu v dosahu své zázemí a vědí, co mohou od koho očekávat. A navíc
dovolená v Česku je čím dál více v oblibě. Lidé, jedno, ke které
z příjmových skupin náleží, se s ní dnes i rádi pochlubí.
Vaše akciová společnost Regata Čechy je mecenášem Vysoké
školy hotelové.
Slovo mecenáš je trochu nadnesené, ale máš pravdu. Naše společnost je
jedním z generálních partnerů této školy již více než šestnáct let
a já jsem měl to štěstí spolupracovat s ní od samého počátku jako
člen její akademické a v posledních letech i správní rady. Viděl jsem
tak vznik nové úspěšné vysoké školy, a navíc v oboru, který
do počátku tohoto tisíciletí do spektra vysokoškolského vzdělání
nepatřil. Také soukromé podnikání v oblasti vysokého školství bylo
u nás dříve neznámé a téměř nepředstavitelné. Bylo proto velkou
zásluhou vedení školy, jednatele doc. Ing. Miroslava Čertíka, CSc.,
prvního rektora prof. Ing. Jiřího Jindry, CSc., ale i všech vedoucích
pracovníků, kteří přišli později, že se podařilo naplnit odvážné
cíle a vytvořit vysokou školu s kvalitní výukou a s dobrou pověstí.
Poznal jsem, jak obtížné je spojovat požadavky akademického vzdělání
s profesním zaměřením bakalářského studia, realizovat spolupráci
s praxí.
Během let Vysoká škola hotelová určitě prošla mnoha
změnami.
Na každém zasedání akademické rady jsme konstatovali, že jsme zase
o krůček dál k vytyčenému cíli. Škola se nebála hodnotit dosavadní
výsledky a hledat účinnější postupy. Byl jsem u toho a mám radost, že
se započaté dílo i nadále daří. Dnes máme čtyři bakalářské a tři
magisterské studijní obory akreditované ministerstvem školství a celkovou
kvalitu školy bezpochyby potvrzuje i trvale velký zájem uchazečů
o přijetí.
Na podzim loňského roku změnila Vysoká škola hotelová v Praze vlastníka
a z mého pohledu tím byla důstojně završena jedna etapa její úspěšné
cesty – etapa jejího zakladatele, pana docenta Miroslava Čertíka. A já
mu tímto skládám svůj hold. Nový vlastník a jednatel školy Ing. Juraj
Tinka garantuje kontinuitu jejího směřování, ale je zároveň
i pozitivním impulsem pro její další rozvoj. A já sám se těším
na další spolupráci.
Jaké jsou podle tvého názoru nejaktuálnější problémy
školství, které připravuje příští profesionály cestovního
ruchu?
Ty se týkají hlavně učňovského školství a částečně i středních
škol. Největším je nedostatečný zájem dětí a jejich rodičů o obory
zaměřené na služby hostům a turistům. V současnosti je v gastronomii
a hotelnictví dramatický nedostatek kvalitních, odborně zdatných
pracovníků. Mohlo by se zdát, že tato tristní situace je překvapivá,
protože gastronomie je dnes hodně populární téma, a to i díky vysoké
sledovanosti na ni zaměřených televizních pořadů. Veřejnost se zajímá
o restaurace, hodnotí je, diskutuje o nich a šéfkuchaři se stávají
mediálními hvězdami. Avšak ani to nedokázalo změnit společenské
povědomí o našem oboru a do učení a na střední odborné školy
přivést dostatek motivovaných dětí. Myslím, že je to z velké části
způsobeno tím, že obory číšník, kuchař, ale i třeba recepční nemají
v dnešní době takové společenské uznání, jaké by si zasloužily. Proto
bychom se měli společně snažit pozdvihnout prestiž profesí
nacházejících uplatnění v rámci cestovního ruchu a společenské
uznání těch, kdo v nich pracují.