Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Návštěvu Olomouckého kraje si můžete připravit pomocí manuálu turistické karty Olomouc region Card. Ta opravňuje čerpat slevy na 121 zajímavých místech a zdarma navštívit dalších 75 hradů, zámků, muzeí a jiných památek. Pokud si ji koupíte, nebudete potřebovat lístky na městskou dopravu v Olomouci. Dostanete slevu v akvaparcích a dalších sportovních a relaxačních zařízeních. Zaplatíte méně v restauracích i za ubytování. Ke každé kartě dostanete tištěného průvodce s informacemi o místech, kde ji lze uplatnit, včetně otevíracích dob. Olomouc region Card má dvě varianty: na 48 hodin a 5denní. Můžete si koupit také dětskou kartu, která platí do dovršení 15. roku dítěte.
Rozhovor s hejtmanem Olomouckého kraje, senátorem Ing. Martinem
Tesaříkem, jsem 16. března 2012 zahájil konstatováním, že Olomoucký
kraj loni dosáhl nárůstu návštěvnosti, což je dáno řadou faktorů.
Především ale bonitou turistických cílů a úspěšnými projekty na
podporu cestovního ruchu. Jejich rozmanitost naznačuje i mozaika atraktivit,
o nichž jsem s hejtmanem hovořil.
Pane hejtmane, za dvouprocentní meziroční nárůst návštěvnosti
vašeho kraje mohou hlavně domácí turisté.
Rostoucí zájem o domácí pobyty a objevování krás Olomouckého kraje je
velmi pozitivním faktorem. A nejen proto, že čeští turisté útratami
podporují svoji vlastní českou ekonomiku v regionech, kde nebývá mnoho
pracovních a podnikatelských příležitostí v dalších odvětvích.
Určitě i pro ně Olomoucký kraj rozšířil služby svého
turistického informačního portálu www.ok-tourism.cz.
Ano, reagovali jsme na vzrůstající oblibu GPS navigací a potenciálním
návštěvníkům umožnili, aby si informace o turistických cílech stahovali
přímo do svých navigačních zařízení. Web jsme navíc upravili tak, aby
sezonně nejvyhledávanější informace byly nejsnáze dostupné. V praxi to
znamená, že pokud návštěvníci webu po nějakou dobu nejvíc vyhledávají
např. běžecké lyžařské trasy, dalším příchozím na portál se právě
tyto informace zobrazují jako první. Web bude rozšířen o celokrajský
systém ubytování. Jeho návštěvníci tedy budou moci nejen získávat
informace a rozhodovat se, kam zavítají, ale rovnou si i rezervovat
ubytování v příslušném hotelu či jiném zařízení. Touto nabídkou se
přibližujeme trendu turisticky vyspělých zemí. V Rakousku, Švýcarsku a
Německu jsou tyto služby běžné.
V závěru loňské sezóny byl díky příspěvku Olomouckého
kraje pro veřejnost otevřen Arcibiskupský palác v Olomouci.
V letošním roce očekáváme velký zájem návštěvníků o jeho
pravidelné prohlídky. Olomoucký kraj se dlouhodobě připravuje na výročí
příchodu slovanských věrozvěstů. Společně s dalšími moravskými kraji
vytvoříme nového průvodce po církevních památkách. Pokud by se navíc
podařilo zrealizovat při příležitosti tohoto výročí návštěvu papeže
Benedikta XVI. na Moravě, či v českém Slezsku, nepochybně by to zamíchalo
pomyslnými kartami v oblasti cestovního ruchu v daném roce, protože
takovou příležitost by si nenechala ujít řada věřících rekrutujících
se z celého světa, zejména pak ze střední Evropy.
Zmínil jste Slezsko. V Olomouckém kraji máte zastoupeny
všechny historické země, které tvoří Českou republiku: Slezsko, Morava a
Čechy…
Ale jen ty pod Kosířem! Území Olomouckého kraje je totiž turisticky
zajímavé nejen z hlediska historie, ale i prehistorie. Viz pravěké nálezy
v Předmostí u Přerova nebo archeologické naleziště osídlení
z 3. století př. n. l. u Němčic na Hané. Máme tu keltská oppidia,
spousty hradišť, hradů a zámků.
Včetně Přemyslovského paláce, kde zavraždili posledního
Přemyslovce Václava III.
Ano, ale to je historická událost, na které nemá současné vedení
Olomouckého kraje žádný podíl. Historie se v našem kraji zapsala
různými stavebními slohy. Od románského, jehož je v Česku
nejvýznamnějším představitelem již zmiňovaný Přemyslovský palác,
přes vrchol baroka, až po současnou architekturu. A obdobně jako mají
jižní Čechy své jihočeské baroko, venkov Olomouckého kraje se může
chlubit barokem moravským.
Čas vašemu kraji opravdu přál, a tak není divu, že tu máte
jeho stálou výstavu. Šternberk je ale nejen místem Expozice času. Je
s ním spjat i nejstarší automobilový závod do vrchu.
Nově koncipovaná Expozice času byla ve Šternberku otevřena 11. prosince
loňského roku. Věřím, že také tento projekt podpořený z prostředků
Evropské unie přitáhne do Olomouckého kraje nové turisty. A samozřejmě
tu máme i řadu dalších muzeí a galerií. Všechny zmínit, by bylo na
samostatné vydání Všudybylu.
Ecce homo Šternberk se u nás jezdí od roku 1889. Je srdeční
záležitostí nejen skalních příznivců motorismu. Rok co rok k nám do
kraje přivádí desítky tisíc návštěvníků. Je jednou z posledních
historických tratí, která využívá běžně používanou komunikaci. To
závodníkům, i co se týče parametrů zatáček, přináší velké výzvy a
divákům řadu zajímavých situací. V tom je náš závod krásný a jiný.
Ale nejen motoristický sport dělá Olomoucký kraj proslulým.
Nejúspěšnějším sportem je bezesporu tenis. Členka tenisového oddílu TK
Agrofert Prostějov Petra Kvitová je wimbledonskou vítězkou. A nesmím
zapomenout ani na našeho současného nejlepšího tenistu Tomáše Berdycha.
Rovněž Přerov je úspěšnou tenisovou líhní. Zkrátka, český tenis má
hlavní základnu v Olomouckém kraji.
Olomoucký kraj je největším lázeňským krajem České
republiky. Rozlohou i počtem lázeňských míst. Slezská část vašeho
kraje dala světu Vincence Priessnitze, jehož postupy ovlivnily celou Evropu a
daly základ dnešní vodoléčbě. Rovněž tak léčebné kúry a diety
Johanna Schrotha. Ty se používají v obezitologii a u dalších indikací.
Kousek jižněji, pod Lázněmi Jeseník a lázněmi Lipová máte termální
lázně Velké Losiny. Tamní ruční papírna aspiruje na zápis na Seznam
světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Vzpomínám na doby, kdy jsem pracoval jako primátor Olomouce, jak náročným
procesem bylo zapsání olomouckého sloupu Nejsvětější Trojice. Pokud si
vytyčíte takový cíl, musíte k jeho dosažení dát dohromady spoustu
expertů a fandů. A stojí to i nějaké peníze, protože Seznam UNESCO je
exkluzivní klub, který garantuje nejen výjimečnost, ale i perfektní stav
památky.
Papírna zatím ne. Zato Olomoucké tvarůžky po šesti letech
„bojů“ uspěly a jsou chráněným zeměpisným označením Evropské
unie.
Život je o paradoxech. Byť jsou z Loštic, neřekne se jim jinak, než
Olomoucké. A ač jsou z Moravy, jsou podávány jako česká specialita. Od
roku 1994 je v Lošticích, v místě původní výroby tvarůžků, Muzeum
Olomouckých tvarůžků. Schraňuje řadu jedinečných dokladů o jejich
výrobě a osudech výrobců.
V době, kdy jsem bydlel v Olomouci, byl opakovaným cílem mých
výletů hrad Bouzov. Přestože byl založen na přelomu 13. a 14. století,
je „novostavbou“ z let 1895 až 1910, kterou financoval velmistr řádu
německých rytířů Evžen Habsburský.
V našem kraji máme spoustu hradů a zámků. Rád bych zmínil hrad
Helfštýn, který je každoročně místem konání symposia Hefaiston –
setkání uměleckých kovářů z různých míst světa. V době symposia
mají návštěvníci hradu možnost vidět, jak pracují. Zejména děti
fascinuje, jak se díky ohni a jejich fortelu proměňuje kus rozžhaveného
železa. Že to není tak, že se všechno kupuje v supermarketu, ale že se
nějakého pěkného výsledku dosáhne lidskou prací. A státní hrad Bouzov?
Pro svoji malebnost je místem pořádání společenských akcí, koncertů,
divadelních představení, výstav, svateb a častého výskytu filmařů.
Zahrál si už v mnoha historických filmech a pohádkách.
K pohádkovému nálezu došlo rovněž na území Olomouckého
kraje, ve Zlatých Horách.
Ano, v letech 1590 a 1591 tam byly nalezeny dva valouny zlata o hmotnosti
1,385 a 1,78 kilogramů a poté věnovány císaři Rudolfu II. do Kabinetu
kuriozit. Dnes jsou Zlaté Hory s Hornickým skanzenem se zlatorudnou stoupou
významným turistickým cílem. Každoročně se tam koná soutěž
v rýžování zlata „O zlatou pánev starosty města“. V roce 2010 tam
dokonce bylo Mistrovství světa v rýžování zlata, jež k nám do
Olomouckého kraje přivedlo návštěvníky ze všech obydlených kontinentů,
včetně Austrálie.
Letos proběhne druhý ročník ankety „7 divů Olomouckého
kraje“.
Ano. Tato anketa výrazně zvýšila zájem o zajímavá místa v našich
regionech. Hlasovali v ní nejen občané z našeho kraje, ale i z jiných
částí České republiky. Loni ji vyhrála Přečerpávací vodní elektrárna
Dlouhé stráně před Rychlebskými stezkami a Zlatorudnými mlýny ve Zlatých
Horách.
Spíš než hornaté Slezsko se lidem v souvislosti s vaším
krajem vybaví zvlněná úrodná Haná. Ostatně, zřejmě ne náhodou si
Agrární komora, i ta současná, zvolila sídelním městem hanáckou
metropoli Olomouc.
Rovněž zemědělství prošlo velkou změnou. Se vstupem Česka do Evropské
unie se změnila struktura plodin. Lány cukrovky tu už neuvidíte. Mnohde je
nahradila řepka olejka a kukuřice. Nicméně významný podíl na přídomku
bohatá Haná mají dodnes zemědělci. Od malých farmářů až po velké
agrokomplexy.
Na vašem území se nachází řada horstev, kterými vedou
značené turistické trasy.
Čtenářům Všudybylu bude asi nejznámější druhé nejvyšší pohoří
Česka, tedy Jeseníky. S Pardubickým krajem se dělíme o masiv Králického
Sněžníku. S Krajem Vysočina o Českomoravskou vysočinu. S Jihomoravským
o vysočinu Drahanskou. S Moravskoslezským o Oderské vrchy. Máme tu
malebné Rychlebské hory se spoustou romantických zákoutí včetně
zatopených žulových lomů. Právě tam přibude nová trať pro horská kola,
která rozšíří dosud vybudované Rychlebské stezky u Červené Vody.
Přijedou ji postavit odborníci z Velké Británie. V sousedství dalších
z našich lázní Teplic nad Bečvou máme Hranickou propast, jejíž
potvrzená hloubka 289,5 m ji činí nejhlubší ve střední Evropě.
Geologové ale odhadují, že by mohla dosahovat hloubky přes 700 m. Nejen
chození po zemském povrchu, ale i v podzemí dělá náš kraj turisticky
atraktivním – třeba návštěvy jeskyní na Hranicku, Na Pomezí, Na
Špičáku či Zbrašovských aragonitových. Máme tu zřejmě nejkrásnější
krápníkové jeskyně v České republice – Javoříčské a
Mladečské.
Pane hejtmane, nejednu báječnou akci jsem zažil s kamarády
z přerovského vodáckého oddílu.
Nejen Bečva, ale i další toky lákají k vodáckému sportu. Zejména řeka
Morava, která je jednou ze základních učebnicových. Pokud ji vodák zdolá,
může konstatovat, že se zase o něco zlepšil, protože zejména
v meandrech lužních lesů to bývá velmi náročné. Morava přináší
nevšední zážitky, které se na volně plynoucí vodě nedají získat.
V letech 1975 až 1978 jsem byl orchestrálním hráčem
Posádkové hudby Olomouc.
Také díky této hudbě, dnes Vojenské hudbě Olomouc, je náš kraj
každoročně koncem léta místem konání Přehlídky vojenských hudeb
v rámci Oslav maršála Radeckého. Ostatně ve slezské i moravské
části Olomouckého kraje se koná nepřeberné množství kulturních akcí
včetně Festivalu duchovní hudby, na němž jsme se loni potkali.
K duchovnímu životu patří hlas zvonů. Další z unikátností
vašeho kraje je jejich výroba.
Ano v Brodku u Přerova. Má dlouhou tradici. Tamní Zvonařská dílna
Tomášková – Dytrychová reprezentuje Olomoucký kraj na mnoha
prestižních výstavách. Jejich zvony jdou do celého světa. Odlévají až
desetitunové. Návštěva této dílny je příležitostí vidět, jak
z lidské práce, umu, přemýšlení vzniká cosi krásného, co bude k lidem
promlouvat po staletí.
Stejně jako hanácké tradice, jež připomíná titulní strana
tohoto vydání Všudybylu.
Haná se rozprostírá od Šumperska k Hranicku, k valašským regionům
Zlínského kraje, přes Němčice na Hané a Záhoří. Všude tam se konají
národopisné slavnosti a udržují tradice. Je dobře, že nejen ve smyslu
oblékání, ale i zvykosloví a lidově uměleckých řemesel. Osobně mám
největší radost, když se podaří založit nové folklorní sdružení (tím
nechci říci přímo soubor) lidí, kteří svůj čas věnují udržování
či znovuvzkříšení těchto zvyků a dávají šanci mladým, aby byl jejich
život bohatší. Aby měli povědomí o svém rodišti a po svém případném
působení v jiných částech světa měli důvod se vrátit zpátky a říci
si: „Ten náš kraj je tak krásný, že tu stojí za to žít.“