Měli bychom být daleko více hrdi na zemi, v níž žijeme, a která dala světu tak velkého humanistu, jako je Jan Amos Komenský. Která po staletí dokázala uživit nejen nás, ale i další velkou část Evropy a své unikátní zemědělské produkty vyvážela i do zámoří. Můj otec byl prostý sedlák. Byl sice velmi talentovaný, ale neměl žádné vyšší vzdělání. Když mu bylo šestnáct, zemřel mu otec a on musel převzít hospodářství. První moje cesta z rodné Vysočiny se uskutečnila, když mi bylo sedm let. Táta mne posadil do vlaku a vydali jsme se do Prahy na Hrad. Dovedl mne do hrobky českých králů, kde mi řekl, že jsme v místě, kde se zrodila naše svoboda, a abych si to pamatoval. Měli bychom být hrdi nejen na svoji minulost, ale i na krajinu své vlasti. Je jedinečná. Rovněž tak minulost a kultura našich historických zemí, Moravy, Slezska a Čech. Šikovnost a řemeslný um lidí, kteří v nich žili a žijí, od dělníků po vědce, vynálezce, umělce a intelektuály. Jsme malou zemí. Vrátím-li se k zemědělství, tak jsme unikátní nejen tím, že jsme zemí zakladatele genetiky, mnicha a opata brněnského kláštera Gregora Mendela, ale např. i zemí s vysoce rozvinutým včelařstvím, které tu doložitelně přetrvává od 10. století, kdy tu byly za Přemyslovců zakládány kláštery. Co se týče chovu hovězího dobytka, tak např. Třeboňské panství mělo pět dvorů a na sklonku XV. století takovou koncentraci skotu, že pokud by se to přepočetlo na hektary, máme ji dnes v České republice poloviční. A to samé se už, bohužel, týká i celkového zemědělského využití české krajiny, jež je degradována na pouhé odbytiště a jejíž obyvatelé se dnes stávají cílovými objekty dotovaných importovaných potravin. U nás na Vysočině se pěstovaly zejména brambory, takže od 19. století ještě do začátku devadesátých let minulého století jste tam každý desátý patnáctý kilometr potkali lihovar. Choval se tam mléčný dobytek, takže také mlékárnu. Jsou tam rozsáhlé lesy, proto v téměř každé obci byla pila. Byla tam spousta zemědělců, a tak v každém větším městě byla zemědělská škola. To nebylo pouze na Vysočině. V jiných oblastech zase byly cukrovary. Např. v Polabí atd. atd. A protože dnešní území České republiky bylo historicky nadprůměrně prosperující zemědělskou a vůbec hospodářskou součástí Evropy (nejen Rakouska-Uherska), jeho bohatství se projevuje i obrovskou koncentrací kulturních a církevních památek, hradů a zámků, technických unikátů, urbanistických celků atd. Podle mého názoru, není mnoho zemí, které by se nám mohly rovnat. Je potřeba zvažovat, jak to udělat, abychom naši krásnou zemi udrželi hospodářsky a potravinově soběstačnou tak, aby i generace, které přijdou po nás, mohly těžit z jejích předností a jedinečnosti, a aby návštěvníci České republiky, když už do Česka zamíří, trefili nejen do Prahy.
Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory

Narozeninová party Ligy pro cestovní ruch o umění prodávat,

na téma, proč stamiliardy korun ročně, které by český cestovní ruch při šíření pozitivní image České republiky doma i v zahraničí byl s to generovat za realizaci zboží nad dosavadní rámec, sice chybí české ekonomice, ale nikoliv těm, kteří řídí české hospodářství a výrazně ovlivňují naše zahraniční vztahy.

Ředitel Parkhotelu Praha PhDr. Mgr. Marek Merhaut, majitelka grafického studia Layout a DTP studia Všudybylu paní Ivana Mitáčková, jednatel eventové agentury KMB Partners Ing. Vladimír Bureš a partneři vítali na dvě stě účastníků narozeninové party Ligy pro cestovní ruch při příležitosti 418. výročí narození patrona Všudybylu Jana Amose Komenského a o den pozdějších 54. narozenin nakladatele Všudybylu PhDr. Jaromíra Kaince. Party se letos, v roce 2010, za účasti členů pražského diplomatického sboru, ředitele CzechTourismu, českých i zahraničních podnikatelů a top managementu rozmanitých oborů a oblastí, pod záštitou a za účasti prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jana Veleby konala ve stejném termínu jako loni. Tedy opět 1. dubna. Jenomže tentokrát ne jako v roce 2009 u pana Viliama Siveka v Rytířském sále pražského Best Western Hotelu Kampa, ale v jiných neméně velkolepě stylizovaných prostorách vzniklých velkorysým propojením konferenčních sálů a lobby baru v Parkhotelu Praha. Rovněž i tady byla tématem networkingu osvěta týkající se průmyslu cestovního ruchu, jeho hospodářského významu, vnímání a postavení v České republice. Podstatou průmyslu cestovního ruchu a jeho širokospektrálních synergických přínosů je totiž obchod, tj. umění prodávat. Jak domácí, tak v Česku hlavně zahraniční. Obchod, umožňující prodávat takřka cokoliv (zážitky, služby, výrobky) spotřebitelům odjinud, často s podstatně vyšším ziskem než místním spotřebitelům. Jeho příznačným rysem je, že návštěvníci, turisté, účastníci MICE akcí a lidé přijíždějící za byznysem utrácejí (na české poměry) neobyčejně velké peníze i za naprosto obyčejné věci, jako je najíst a napít se, vyspat se atd. Jaké má český průmysl cestovního ruchu postavení mezi našinci, ilustruje, že jej skoro nikdo nepovažuje za zdroj možného blahobytu této země, natož za možný zdroj svých sociálních jistot. I to, že se naši zákonodárci pro téměř již uplynulé volební období (na rozdíl od předchozích volebních období) rozhodli nezřizovat Podvýbor pro obchod a cestovní ruch Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Že by snad proto, aby nezabíjeli čas rokováním o nějakém trajdání? Proč se jen málokdo pozastavuje nad tím, že a proč je Česko (a to ještě jakoby proti všem) jenom na zhruba 10 % ekonomického zhodnocování svého potenciálu cestovního ruchu, která reprezentují současných cca 120 až 150 mld. Kč ročního obratu. Kdoví proč stamiliardy korun ročně, které by byl s to český cestovní ruch generovat nad tento cca desetiprocentní rámec (a které turisté stejně utratí, jenomže v cizích konkurenčních destinacích), sice chybí české ekonomice, ale nikoliv těm, kteří řídí české hospodářství. Není to předpojatostí a hanebně nízkou znalostní úrovní dimenzí největšího zaměstnavatele v Evropské unii – průmyslu cestovního ruchu, že si v Česku převážná většina lidí toto vysoce lukrativní odvětví domácího a hlavně zahraničního obchodu zredukovala na cestování a utrácení peněz v zahraničí?