Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































Na Vysočině se víc dělá, než mluví

Když jsem na letošním Regiontouru v Brně oslovil hejtmana Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka, že s ním chci dělat další rozhovor pro Všudybyl, avizoval jsem, že hlavním tématem čísla, v němž vyjde, bude MICE – meetings, incentives, congresses & exhibitions industry. Na Krajském úřadě v Jihlavě jsme se pak potkali 24. března 2015.
Pane hejtmane, mezi akce, které spadají do MICE, určitě patří i sportovní události. V tomto směru Vysočina jako hostitel vrcholné biatlonové akce – závodů Světového poháru v Novém Městě na Moravě – významně zabodovala.
Světový pohár v biatlonu BMW IBU (International Biathlon Union) 6. až 8. února 2015 počtem návštěvníků překonal i osmidenní Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci. Sto tisíc platících diváků během pouhých tří dnů je velkolepá účast! Veliký podíl na ní měli čeští fanoušci a jsem přesvědčen, že hlavně ti naši, z Vysočiny. Biatlon je tu oblíbeným sportem. Závodníci ve vyjádřeních pro média kvitovali, že se s tak úžasnou atmosférou doposud nikdy nikde nesetkali. 22. až 24. května 2015 se bude ve Vysočina Areně v Novém Městě na Moravě konat další velká akce, která rovněž přiláká desetitisíce diváků, UCI XC MTB Světový pohár horských kol.
Rozvoj MICE podporujeme. Včetně celoročního využití Vysočina Areny. Ovšem některé z oblastí MICE na Vysočině narážejí na limity. Pochopitelně jsem rád, že je náš kraj vyhledávanou incentivní destinací, kde se odehrává hodně firemních akcí a konferencí, avšak pro velké kongresy tu nemáme zázemí. Je to škoda, protože Vysočina má úžasnou přírodu, narodila se tu nebo působila řada světově proslulých osobností a v neposlední řadě u nás máme nejvíc památek UNESCO ze všech krajů České republiky. Z hlediska dopravní dostupnosti je to na Vysočinu prakticky do dvou a půl hodiny téměř odkudkoliv z Česka. Bohužel, zatím nám tu chybí zařízení typu kongresového sálu s kapacitou tisíc a víc míst, přináležejícími výstavními plochami, menšími sály pro panelové diskuse, jednacími salonky a s odpovídajícím ubytovacím a stravovacím zázemím.

Jste krajem, který zahrnuje moravské a české regiony.
Sestáváme z částí území někdejších krajů Jihočeského, Jihomoravského a Východočeského. Nicméně nepozoruji snahu rozdělovat se na Vysočině na Moravany a Čechy. Krajská samospráva tu dostala do vínku území, které krom nádherné přírody a turistických památek nemá než silnice, atomovou elektrárnu a zemědělství. Bez velkých aglomerací a velkých průmyslových podniků (většina z nich totiž po privatizaci skončila). Nicméně ať je sestava zastupitelstev místních samospráv a naší krajské jakákoli, vždy pro Vysočinu děláme maximum. Projevilo se to i při přípravě Světového poháru a při dalších aktivitách, které jsou spjaty s naším krajem. Nezastírám, že v některých lokalitách, například v Třebíči, jsou spolky za brněnskou spádovost, ale to beru spíš jako folklor.

A zrovna z Třebíče je komisařka Junckerovy Evropské komise Věra Jourová, která na vašem krajském úřadě pracovala jako vedoucí Odboru regionálního rozvoje.
Ano, jsme hrdi, že tu paní Jourová působila. Má mimo jiné výrazný podíl na tom, že se podařilo zachovat a renovovat historické jádro Třebíče a dosáhnout zapsání jeho části – baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti – na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Kombinace památky UNESCO, baziliky sv. Prokopa a vedle stojícího rekonstruovaného zámku s muzeem obsahujícím atraktivní expozice přitahuje hodně návštěvníků.

Zmínil jste Jadernou elektrárnu Dukovany, i ta je vděčným cílem turistů.
Mají tam velmi dobře udělané návštěvnické centrum. Dalším takovým cílem je Dalešická přehrada. Těší mě, že stále víc lidí začíná jezdit na Vysočinu a objevovat její krásy. Posledních pět let rok co rok zaznamenáváme pozvolný nárůst návštěvnosti. Jak počtu turistů, tak počtu přenocování. Věřím, že se bude čím dál víc týkat i zahraničních hostů. Všem, kteří se na tom podílejí, bych chtěl poděkovat. Tedy i členům Rady a zaměstnancům našeho krajského úřadu, počínaje paní radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch, vedoucím stejnojmenného odboru atd. Jsem přesvědčen, že v nastoupeném trendu budeme pokračovat, protože na Vysočině se víc dělá, než mluví.

Vysočina je atraktivní celoročně, tedy i pro letní aktivity. Pro pěší turisty, cykloturisty a zejména pro hipoturisty. Takřka mne šokovalo, když jste mi na Regiontouru v Brně řekl, že Kraj Vysočina disponuje osmi sty kilometry hipotras…
I mne samotného překvapuje tak vysoká angažovanost koňařských spolků, ale je to dobře! Zdejší podmínky, zejména krajinný reliéf, jsou pro jejich aktivity ideální. Velkou pozornost věnujeme i cykloturistice. Ve srovnání s Rakouskem a Německem totiž česká cykloturistická infrastruktura pokulhává. Lokalita, která je na Vysočině cykloturisty nejvíc využívaná a už má poměrně dobré zázemí, jsou Žďárské vrchy a Žďársko jako takové. Chceme propojit naše cyklostezky a cyklotrasy a zabezpečit jejich návaznost na celorepublikovou a transevropskou síť. Pro naplňování tohoto úkolu Rada Kraje Vysočina zřídila funkci cyklokoordinátora. Na Vysočině tak vznikají nové odpočívky, úschovny kol, půjčovny bicyklů, bufety a další zázemí pro cykloturisty. Cílem nového grantového programu Fondu Vysočiny „Cyklodoprava a cykloturistika 2015“ v objemu půldruhého milionu korun, rozděleného do dvou podprogramů, je zkrátka podpora rozvoje doprovodné infrastruktury cestovního ruchu zaměřené na rozvoj cykloturistiky a podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek. Věřím, že cyklokoordinátor i Odbor kultury památkové péče a cestovního ruchu budou i nadále přicházet s dalšími a dalšími podněty, jak ve spolupráci s veřejností, spolky a podnikateli ještě víc podpořit rozvoj cykloturistiky a cestovního ruchu na území Vysočiny.

Pane hejtmane Běhounku, úspěšnost lidí ve vedoucích pozicích se do značné míry odvíjí od toho, kým jsou obklopeni a jak jsou své spolupracovníky s to vést k dosahování stanovených záměrů a cílů. Jakou metodu volíte, aby Krajský úřad zdárně fungoval? Jak své lidi vedete?
Poměrně razantně. Jsem buldozerský typ. Přesto ale kolegové moc dobře vědí, že si jich a jejich práce vysoce vážím. Šéf může být velmi pilný, ale v jednotlivých odbornostech a problematikách by jeho podřízení měli (v jeho vlastním zájmu) být fundovanější, než je on sám. Na krajském úřadě jsme od roku 2008, ve druhém volebním období za sebou, a lze konstatovat, že Vysočina je úspěšným krajem. Každoročně hospodaříme s přebytkem. Prakticky všechny úkoly, které jsme si vytyčili, se nám daří plnit. To, jak na našem krajském úřadě lidé pracují, rozhodně není špatné, což se zrcadlí v plnění očekávání voličů, kvůli kterým si nás do krajské samosprávy (a mne i do Parlamentu) zvolili. V mém případě je to o to pikantnější, že už se všichni ostatní hejtmani, kteří byli zároveň zákonodárci, rozhodli pro jednu nebo druhou funkci, a já ty „dvě sesle“ stále ještě mám a ani jednu kvůli svým voličům nemohu opustit. Bohužel, me-
dializováno až tak nebývá, kolik toho pro své voliče děláte a jaké máte výsledky, ale kolik za to berete. Všechny peníze, které jsem jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydělal, jsem věnoval na veřejně prospěšné účely.