Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Když jsem na letošním Regiontouru v Brně oslovil hejtmana
Kraje Vysočina MUDr. Jiřího Běhounka, že s ním chci dělat další
rozhovor pro Všudybyl, avizoval jsem, že hlavním tématem čísla, v němž
vyjde, bude MICE – meetings, incentives, congresses & exhibitions
industry. Na Krajském úřadě v Jihlavě jsme se pak potkali 24. března
2015.
Pane hejtmane, mezi akce, které spadají do MICE, určitě patří
i sportovní události. V tomto směru Vysočina jako hostitel vrcholné
biatlonové akce – závodů Světového poháru v Novém Městě
na Moravě – významně zabodovala.
Světový pohár v biatlonu BMW IBU (International Biathlon Union) 6. až
8. února 2015 počtem návštěvníků překonal i osmidenní Mistrovství
světa v klasickém lyžování v roce 2009 v Liberci. Sto tisíc
platících diváků během pouhých tří dnů je velkolepá účast! Veliký
podíl na ní měli čeští fanoušci a jsem přesvědčen, že hlavně ti
naši, z Vysočiny. Biatlon je tu oblíbeným sportem. Závodníci
ve vyjádřeních pro média kvitovali, že se s tak úžasnou atmosférou
doposud nikdy nikde nesetkali. 22. až 24. května 2015 se bude ve Vysočina
Areně v Novém Městě na Moravě konat další velká akce, která rovněž
přiláká desetitisíce diváků, UCI XC MTB Světový pohár horských kol.
Rozvoj MICE podporujeme. Včetně celoročního využití Vysočina Areny.
Ovšem některé z oblastí MICE na Vysočině narážejí na limity.
Pochopitelně jsem rád, že je náš kraj vyhledávanou incentivní destinací,
kde se odehrává hodně firemních akcí a konferencí, avšak pro velké
kongresy tu nemáme zázemí. Je to škoda, protože Vysočina má úžasnou
přírodu, narodila se tu nebo působila řada světově proslulých osobností
a v neposlední řadě u nás máme nejvíc památek UNESCO ze všech krajů
České republiky. Z hlediska dopravní dostupnosti je to na Vysočinu
prakticky do dvou a půl hodiny téměř odkudkoliv z Česka. Bohužel,
zatím nám tu chybí zařízení typu kongresového sálu s kapacitou tisíc
a víc míst, přináležejícími výstavními plochami, menšími sály pro
panelové diskuse, jednacími salonky a s odpovídajícím ubytovacím
a stravovacím zázemím.
Jste krajem, který zahrnuje moravské a české
regiony.
Sestáváme z částí území někdejších krajů Jihočeského,
Jihomoravského a Východočeského. Nicméně nepozoruji snahu rozdělovat se
na Vysočině na Moravany a Čechy. Krajská samospráva tu dostala
do vínku území, které krom nádherné přírody a turistických památek
nemá než silnice, atomovou elektrárnu a zemědělství. Bez velkých
aglomerací a velkých průmyslových podniků (většina z nich totiž
po privatizaci skončila). Nicméně ať je sestava zastupitelstev místních
samospráv a naší krajské jakákoli, vždy pro Vysočinu děláme maximum.
Projevilo se to i při přípravě Světového poháru a při dalších
aktivitách, které jsou spjaty s naším krajem. Nezastírám, že
v některých lokalitách, například v Třebíči, jsou spolky
za brněnskou spádovost, ale to beru spíš jako folklor.
A zrovna z Třebíče je komisařka Junckerovy Evropské komise
Věra Jourová, která na vašem krajském úřadě pracovala jako vedoucí
Odboru regionálního rozvoje.
Ano, jsme hrdi, že tu paní Jourová působila. Má mimo jiné výrazný podíl
na tom, že se podařilo zachovat a renovovat historické jádro Třebíče
a dosáhnout zapsání jeho části – baziliky sv. Prokopa a židovské
čtvrti – na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO. Kombinace památky UNESCO, baziliky sv. Prokopa a vedle stojícího
rekonstruovaného zámku s muzeem obsahujícím atraktivní expozice přitahuje
hodně návštěvníků.
Zmínil jste Jadernou elektrárnu Dukovany, i ta je vděčným
cílem turistů.
Mají tam velmi dobře udělané návštěvnické centrum. Dalším takovým
cílem je Dalešická přehrada. Těší mě, že stále víc lidí začíná
jezdit na Vysočinu a objevovat její krásy. Posledních pět let rok co rok
zaznamenáváme pozvolný nárůst návštěvnosti. Jak počtu turistů, tak
počtu přenocování. Věřím, že se bude čím dál víc týkat
i zahraničních hostů. Všem, kteří se na tom podílejí, bych chtěl
poděkovat. Tedy i členům Rady a zaměstnancům našeho krajského úřadu,
počínaje paní radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch,
vedoucím stejnojmenného odboru atd. Jsem přesvědčen, že v nastoupeném
trendu budeme pokračovat, protože na Vysočině se víc dělá,
než mluví.
Vysočina je atraktivní celoročně, tedy i pro letní aktivity.
Pro pěší turisty, cykloturisty a zejména pro hipoturisty. Takřka mne
šokovalo, když jste mi na Regiontouru v Brně řekl, že Kraj Vysočina
disponuje osmi sty kilometry hipotras…
I mne samotného překvapuje tak vysoká angažovanost koňařských spolků,
ale je to dobře! Zdejší podmínky, zejména krajinný reliéf, jsou pro
jejich aktivity ideální. Velkou pozornost věnujeme i cykloturistice.
Ve srovnání s Rakouskem a Německem totiž česká cykloturistická
infrastruktura pokulhává. Lokalita, která je na Vysočině cykloturisty
nejvíc využívaná a už má poměrně dobré zázemí, jsou Žďárské
vrchy a Žďársko jako takové. Chceme propojit naše cyklostezky
a cyklotrasy a zabezpečit jejich návaznost na celorepublikovou
a transevropskou síť. Pro naplňování tohoto úkolu Rada Kraje Vysočina
zřídila funkci cyklokoordinátora. Na Vysočině tak vznikají nové
odpočívky, úschovny kol, půjčovny bicyklů, bufety a další zázemí pro
cykloturisty. Cílem nového grantového programu Fondu Vysočiny
„Cyklodoprava a cykloturistika 2015“ v objemu půldruhého milionu korun,
rozděleného do dvou podprogramů, je zkrátka podpora rozvoje doprovodné
infrastruktury cestovního ruchu zaměřené na rozvoj cykloturistiky
a podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek. Věřím,
že cyklokoordinátor i Odbor kultury památkové péče a cestovního ruchu
budou i nadále přicházet s dalšími a dalšími podněty, jak
ve spolupráci s veřejností, spolky a podnikateli ještě víc podpořit
rozvoj cykloturistiky a cestovního ruchu na území Vysočiny.
Pane
hejtmane Běhounku, úspěšnost lidí ve vedoucích pozicích se do značné
míry odvíjí od toho, kým jsou obklopeni a jak jsou své spolupracovníky
s to vést k dosahování stanovených záměrů a cílů. Jakou metodu
volíte, aby Krajský úřad zdárně fungoval? Jak své lidi
vedete?
Poměrně razantně. Jsem buldozerský typ. Přesto ale kolegové moc dobře
vědí, že si jich a jejich práce vysoce vážím. Šéf může být velmi
pilný, ale v jednotlivých odbornostech a problematikách by jeho
podřízení měli (v jeho vlastním zájmu) být fundovanější, než je on
sám. Na krajském úřadě jsme od roku 2008, ve druhém volebním období
za sebou, a lze konstatovat, že Vysočina je úspěšným krajem.
Každoročně hospodaříme s přebytkem. Prakticky všechny úkoly, které
jsme si vytyčili, se nám daří plnit. To, jak na našem krajském úřadě
lidé pracují, rozhodně není špatné, což se zrcadlí v plnění
očekávání voličů, kvůli kterým si nás do krajské samosprávy (a mne
i do Parlamentu) zvolili. V mém případě je to o to pikantnější, že
už se všichni ostatní hejtmani, kteří byli zároveň zákonodárci,
rozhodli pro jednu nebo druhou funkci, a já ty „dvě sesle“ stále ještě
mám a ani jednu kvůli svým voličům nemohu opustit. Bohužel, me-
dializováno až tak nebývá, kolik toho pro své voliče děláte a jaké
máte výsledky, ale kolik za to berete. Všechny peníze, které jsem jako
poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydělal, jsem
věnoval na veřejně prospěšné účely.