Na srovnatelné úrovni se světovými letišti

Ušlechtilé skutky můžeme konat,

aniž vládneme zemi a moři.
Aristoteles ze Stageiry, 384 – 322 př. n. l.

Také v tomto roce je hlavním tématem sedmého vydání Všudybylu letecká doprava. Letošní rozhovor s Ing. Milošem Šťastným, nyní poradcem generálního ředitele České správy letišť, jsem začal: Loni jste na mé konstatování týkající se směřování Letiště Praha-Ruzyně uvedl:
„Hub je snem každého provozovatele letiště. Skutečností je, že se tento trend naplňuje nezávisle na našich přáních strmě se zvyšujícími objemy odbavených osob a nákladů. Nárůst je tak radikální, že nás dostává do kritické situace. V současné době dostavujeme prst "B“ do plné délky a měli bychom ho otevřít začátkem března 2002. Momentálně nejužším místem našeho letiště jsou právě nástupní čekárny a tímto řešením se, alespoň krátkodobě, naše pozice trochu vylepší." 

Pane inženýre, přestože Česká správa letišť zahájila provoz prodlouženého prstu „B“, vytížení pražského letiště se však stejně blíží maximu.
Kapacita Letiště Praha-Ruzyně je 6,4 milionu cestujících za rok. Loni jím prošlo (vzhledem k zářijové tragédii „jen“) 6,1 milionu. Očekává se, že do konce roku bude stávající kapacita stoprocentně naplněna. Jeho průchodnost by měla letos ještě stačit. Pro dokreslení bych chtěl použít statistických údajů uváděných v periodickém IATA oběžníku „Měsíční zpráva o provozu na letištích celého světa“. Co mne v něm vždy především zajímalo a zajímá, je Praha ve srovnání s ostatním světem. Dříve měla dvanácti až patnáctiprocentní nárůsty. Dnes tu je u Prahy k 1.srpnu uváděn nárůst 3 %. Není to mnoho, avšak mezi ostatními letišti je pouze několik, která mají plusový nárůst jako my. U většiny je to kolem pěti až osmi procent minus, a tak dynamika 3 % je v podstatě příznivá zpráva. Jen za letošní červenec ruzyňským letištěm prošly 702 tisíce pasažérů. Praha si žije dál svým životem a jsem přesvědčen, že nárůsty po čase budou pokračovat stejně strmě jako v minulosti.

I při stávající dynamice se však problémy dostaví velmi záhy. Nelze mi nevzpomenout našeho rozhovoru před sedmi lety, kdy v textu zařádil šotek a vložil vám do úst, že se po otevření adaptovaného terminálu, namísto přepážek, podstatně zvýší počet odbavovacích překážek.
Problémy by mohly přijít opravdu velmi brzy.Vycházím z toho, že po současné recesi přijde hospodářské oživení a že je reálné očekávat, že v roce 2005 Letištěm Praha-Ruzyně projde 8,5 milionů cestujících.Vítězit bude ten, kdo bude připravený. Pokud nebude, letecké společnosti i chartery cestovních kanceláří budou své lety směrovat do jiných zemí. Klíčem k udržení si trhu je nabídnout maximum. To není pouze věcí leteckého byznysu. Na dopravní obslužnost a její případné kolapsy je národní hospodářství vždy velmi citlivé. Do konce roku by měla být všechna potřebná povolení pro zahájení výstavby. V současné době již probíhá výběrové řízení na likvidaci stávajících budov, které výstavbě stojí v cestě. Tzn. bývalé budovy ČSA posádek, kantýny apod., aby v tomto prostoru mohl být v brzké době postaven a otevřen Terminál Sever 2, který by mohl zajišťovat odbavení schengenských cestujících.

Neustále se mluví, jak a proč je třeba vstoupit do Evropské unie. Odbavení občanů zemí Evropské unie (Schengenské dohody) je paradoxně aktem vstupu Evropské unie do Česka. O tomto „opačném gardu“ se u nás až tak moc nehovoří. Jaký, a to i z tohoto pohledu, očekáváte vývoj v letecké dopravě?
Ještě více se zahustí evropský vzdušný prostor. Máme sice stále lepší a rychlejší automobily, ale uplatnění jejich možností na pozemních komunikacích je stále menší, protože se už na ně všichni nevejdeme. Z toho vyplývá, že dojde k daleko většímu rozmachu letecké dopravy. Ale neznamená to, že budou daleko větší letadla. Budou častější frekvence. Dnes z Prahy do Londýna létá dvanáct spojů denně, šest spojů do Paříže, pět do Vídně apod. Trendem bude, aby kdokoliv, kdykoli mohl kamkoliv letět po Evropě.Tomu budou odpovídat i ceny letenek. Tendence budou nahrávat levným leteckým společnostem. Ty sice budou poskytovat minimum servisu, ale zato budou vynikat pravidelností a četností spojů. Podle zájmu cestujících budou operativně nasazovat menší nebo větší stroje.

Již jsem citoval vaše konstatování o tom, že hub je snem každého provozovatele letiště. Vstupem Českých aerolinií do SkyTeamu a dynamickým investičním rozvojem ruzyňského letiště byly učiněny zásadní kroky právě tímto směrem.
Záměrem Prahy je, aby časem nabídla maximum přímých spojení do dálkových destinací. Zatím to jsou New York, Montreal, Kolombo, ale je potřeba, aby to v brzké budoucnosti byly také Tokyo a další destinace, zejména na dálném východě. Investoři z těchto zemí se již dnes výrazně podílí na hospodářském rozvoji v České republice. Vývoj v oblasti průmyslu i možnosti zhodnocování kapitálu v Česku totiž na sebe váží poptávku v oblasti turismu. Lidé, a to i z velmi vzdálených míst, mají zájem se podívat, jak se jejich země podílí na prosperitě našeho státu. Růst zájmu létat do Česka vidím optimisticky. Závisí i na nás, jaké budeme schopni poskytovat služby. Zatím jsme, zejména v Praze, na úrovni srovnatelné se světovými letišti.

Otázka ale zní i tak, jak se bude vyvíjet doprava na letiště a z letiště.
V této souvislosti se často zamýšlím nad tím, jak tvrdá ponaučení přinesly záplavy. Hluboce se skláním před utrpením těch, kteří přišli o všechno či dopadli velmi zle. Je ale třeba dívat se do budoucnosti. Pomoci těmto lidem a zároveň uvažovat, do jaké míry budeme respektovat aktivity proti výstavbě dálnic a ostatních součástí bezpečné dopravní infrastruktury. Mám na mysli i budoucnost letiště, které bude obsluhovat osm, deset či dvanáct milionů cestujících ročně. Je třeba zajistit, aby se tito pasažéři mohli bezpečně a kulturně dopravit z/na letiště. Pokud pominu akce proti kolejové dopravě, kterou jednoznačně pokládám za správnou (ať metro nebo povrchovou dopravu), je tady věc, jež se stále odkládá, a to pokračování velkého okruhu. I v souvislosti s před- i pozáplavovými dopravními kolapsy je třeba zajistit, aby se s ohledem na budoucnost pokračovalo v dostavbě okruhu, který by bezpečně překonával Vltavu také v severní části Prahy.

www.csl.cz