Vlastníkem Letiště Karlovy Vary je Karlovarský kraj. Ten v roce 2005 zahájil jeho rozsáhlou modernizaci s cílem dosáhnout u vzletové a přistávací dráhy, světelného zabezpečovacího zařízení a letištního terminálu technických parametrů, jaké jsou v Evropské unii obvyklé u letišť srovnatelného významu. Tím byl položen základní kámen k dalšímu rozvoji letiště a k zavádění nových pravidelných i nepravidelných linek. Modernizace byla rozčleněna do tří etap. Realizace první a druhé proběhla v první polovině roku 2006. Třetí etapa měla dvě části. První část řešila stavební úpravy odbavovací budovy pro splnění schengenských dohod. Druhá zahrnovala výstavbu futuristicky vyznívajícího halového komplexu odbavovací haly.

Loňský rok rekordní

S manažerem marketingu Letiště Karlovy Vary Radkem Zábranským, MSc., MBA, se potkáváme 11. června 2013. Rozhovor jsem začal konstatováním, že rok 2012 byl z hlediska incomingu rekordní. Zejména proto, že Česko navštívilo o třetinu víc turistů ze Společenství nezávislých států, údajně díky tomu, že se zlepšila práce vízových pracovišť českých konzulátů v Rusku.
Pane Zábranský, jak se to projevilo na mezinárodním Letišti Karlovy Vary?
Při různých setkáních s kolegy z branže v Karlových Varech tuto záležitost často probíráme a bohužel nemám pocit, že by se v otázce víz udělovaných turistům ze zemí SNS situace nějak dramaticky zlepšila, spíše naopak. Rozhodně zůstávají hodně problematickým bodem a volání po zlepšení zatím nemá valnou odezvu. Jedním z dokladů neuspokojivé situace může být, že přes naše letiště na území Česka vstupuje hodně návštěvníků na jiná schengenská víza než ta česká. Objem vydávaných turistických víz a zejména procedury, které musejí žadatelé podstupovat, stále zdaleka ještě neodpovídají poptávce a zejména významu, který tato klientela pro naše hospodářství představuje. A nic na tom nemění skutečnost, že pro Letiště Karlovy Vary byl loňský rok rekordní, a to v rámci celé jeho historie od roku 1931. Tedy včetně období před rokem 1989. Loni se nám podařilo překonat hranici stovky tisíc odbavených pasažérů za rok, a to o více než tři tisíce.

Kromě stále kvetoucího byznysu několika vyvolených se zprostředkováváním víz je dalším „úzkým hrdlem“ pro letecká spojení na východ česko-ruská smlouva.
Ano, to je další komplikace. Pro upřesnění: stávající bilaterální dohoda – jejíž historie sahá do poloviny šedesátých let minulého století, je už zkrátka zastaralá – se de facto týká „jen“ leteckých spojení na Letiště Václava Havla Praha. Je ale pravda, že možnosti navyšování frekvencí jsou limitovány i na karlovarském letišti. Přestože národní dopravce ČSA má zájem o navýšení počtu letů do Karlových Varů, bez souhlasu ruské společnosti létající na dané lince nemůže k takovému kroku přistoupit. A získat tento souhlas z ruské strany je dnes velice obtížné, prakticky nemožné. Přitom kapacita nabízená ze strany ČSA zejména na linkách z Moskvy je téměř na maximu. Nasazují k nám letadla pro sto sedmdesát čtyři cestujících. Větší pro náš trh nejsou k dispozici. A Airbus 330 k nám ještě nějakou dobu nebude moci létat. V Rusku ale poptávka určitě je. Jenže Aeroflot coby ruský dopravce, který operuje na té nejvýznamnější lince, na lince do Moskvy, je se stávajícím stavem spokojen. O přesných důvodech můžeme spekulovat, ale zřejmě to Aeroflot dělá proto, aby linku Moskva – Karlovy Vary udržel jako vysoce lukrativní. Pokud se totiž podíváme na ceny letenek z Moskvy do Karlových Varů, jsou podstatně vyšší než do okolních destinací. Pro nás jako letiště je to nepříjemné, protože víme, že poptávka po letech přímo do Karlových Varů existuje, ale je uměle regulována.

Když jste vzal do ruky předchozí vydání Všudybylu zaměřené na lázeňství, začali jsme se bavit o tom, že je třeba iniciovat, aby se podnikatelé v lázeňství a cestovním ruchu na zdrojových trzích začali věnovat také dalším segmentům klientů.
Jsem si vědom, že karlovarský region je specifický svým zaměřením na určité cílové skupiny. Konkrétně na klientelu, která jezdí do lázní a pobývá v nich poměrně dlouhou dobu – čtrnáct dní, tři týdny. Ze statistických dat ale vyplývá, že s výjimkou několika silně exponovaných období je v regionu k dispozici volná ubytovací kapacita, která by mohla sloužit pro budování nového trhu turistického ruchu v regionu, například nabídkou pobytů, které budou kratší a třeba také jinak zaměřené, nejen léčebné. Naše partnery se proto snažíme přesvědčovat, aby se začali orientovat i na tento segment, k jehož rozvoji jsme schopni přispět například zprostředkováním letecké přepravy. Zároveň víme, že by bylo možné vybudovat poptávku po letech z Karlových Varů do evropských destinací. Klientů lázeňských resortů, kteří si chtějí udělat výlet do některého z evropských měst, je poměrně hodně. Dnes jsou tyto fakultativní zájezdy realizovány autobusy, což u delších zájezdů není úplně pohodlné. Věříme, že při spolupráci všech zainteresovaných subjektů lze vytvořit podmínky k tomu, aby část těchto pasažérů byla z autobusů převedena na paluby letadel. Jednali jsme už s několika leteckými dopravci, kteří jsou schopni takovou službu zabezpečit. I cenově by se dalo najít rozumné řešení, tak aby byl tento produkt konkurenceschopný, i když je pochopitelné, že letecký zájezd bude dražší než autobusový. Jsme ale přesvědčeni, že část klientů by si ráda za pohodlí a rychlost připlatila. V této souvislosti ale nesmíme zapomenout na to, že zároveň potřebujeme pro návštěvu získat i turisty z těchto potenciálních destinací, aby byly lety vytížené oběma směry. Cizí turisté, kteří Vary navštíví, bývají podle našich zkušeností nadšeni. Potenciál tu je. Ale muselo by se začít daleko intenzivněji pracovat na jejich lákání. Změnit jejich myšlení, naučit je, že Karlovy Vary a karlovarský region jsou atraktivní a mají co nabídnout. Vytvořit pro ně nový produkt, aby vzali za své, že se k nám vyplatí přijet třeba jen na prodloužený víkend.

• www.airport-k-vary.cz