Letecký most mezi Moskvou a Ostravou

Moravskoslezský kraj navštěvuji často. V době, kdy jsme se potkali s předsedou představenstva a ředitelem Letiště Ostrava, a.s. Ing. Lubošem Vavrošem, jsem tam dokončoval sedmé „lázeňské“ vydání Všudybylu. A tak jsem hned v úvodu mohl konstatovat, že jsem ze strany lázní zaregistroval velká očekávání od otevření dalších leteckých linek na Letiště Leoše Janáčka Ostrava, zejména pak z vysoce perspektivních trhů Ruské federace.
Je to tak. Dnes už máme konkrétně definované partnery, kteří by zabezpečovali dopravu mezi Moskvou a Ostravou. Měli bychom létat na letiště Domodědovo, které je pro podnikatelskou sféru velice atraktivní. 19. června jsme podepsali základní koncept nastavující smluvní vztahy mezi našimi letišti a dopravci, tak abychom byli schopni letos začít provozovat spojení. Oproti původnímu modelu, který předpokládal spoluúčast regionu, nebude provoz dotován z veřejných prostředků. Budeme jej zahajovat rovnou na ryze komerční bázi. Důvodem, proč dopravci nechtějí využít dotačního programu, je, že by to omezovalo jejich obchodní politiku. Za cenu vyššího rizika se totiž spoluúčastí našeho i moskevského letiště i obou dopravců otevírají velké možnosti flexibilně reagovat na potřeby trhu. Ať už co se týká počtu spojení nebo sedačkové kapacity. Cílem by měl být denní provoz mezi Ostravou a Moskvou .

Pane předsedo, jako žába na prameni mi připadají konsekvence smlouvy z konce šedesátých let, stanovující, že jediné místo, kam se k nám smí z Ruska létat, je Praha.
To je zapeklitá kauza. Tato dosud platná smlouva je z roku 1969 a byla podepsána mezi Svazem sovětských socialistických republik a Československou socialistickou republikou. Samotná smlouva je veřejná, ale existuje k ní zhruba jednadvacet dodatků, u nichž už ta transparentnost tak veliká není. Nicméně, pokud víme, česká strana má směrem k Ruské federaci snahu liberalizovat trh. Začátkem června na toto téma proběhla koordinační jednání mezi leteckými úřady Ruské federace a České republiky o změnách, popř. o přípravě nové smlouvy. Máme ujištění, že ani česká a ani ruská strana nebudou dělat problémy při zahajování leteckého mostu mezi Moskvou a Ostravou.

Moravskoslezský kraj je dnes nejdynamičtěji hospodářsky se rozvíjejícím regionem Česka a Letiště Leoše Janáčka Ostrava českým mezinárodním letištěm s největší dynamikou růstu.
Samozřejmě vše souvisí se vším. Letecké spojení je klíčem k tomu, aby Moravskoslezský kraj mohl rozšiřovat svůj růstový potenciál zejména ve vazbě na východní trhy, ale nejen na ně. Máme tady těžký průmysl – společnost Evraz. Automobilový průmysl. Léčebné lázeňství, které je druhé největší v České republice aj. Letiště Ostrava, a.s. reaguje na poptávku regionu a těch, kdo v Moravskoslezském kraji chtějí investovat. Mezinárodní letiště je v každém případě během na dlouhou trať. S naším mošnovským jsme začali takto razantně pracovat až poté, co přešlo zpod kurately České správy letišť, tedy zpod Ministerstva dopravy ČR pod Moravskoslezský kraj, což bylo na přelomu roků 2004 a 2005. Pak následovala nezbytná doba na restrukturalizaci, na vnitřní infrastrukturální změny, na přípravu investic a investice do rozvoje základní infrastruktury. Tedy, výstavba odbavovací haly, rekonstrukce dráhového systému, příprava létání za nízkých dohledností a s tím související výpadky dráhy a omezení provozu. Ale je tomu dva a půl roku a nastal čas, kdy by měly být vidět výsledky tohoto snažení. Jak po stránce obchodní, tak na infrastruktuře. Co se týká celkové dynamiky Letiště Leoše Janáčka Ostrava, poslední měsíce se drží kolem patnácti procent oproti srovnatelným obdobím loňského roku. Pokud vezmeme v potaz, že zatím nebylo zahájeno žádné další spojení ani nová destinace, jsou tyto nárůsty dány tím, že na linkách do Prahy a do Vídně máme vytíženost mezi sedmdesáti až osmdesáti procenty. Pro nás je velmi potěšující, že se linka do Vídně ukázala životaschopnou. I ona běží mimo dotovaný program. No, a kromě zmiňovaného chystaného spojení na Moskvu, jež zřejmě opět zvedne výkony našeho letiště, jsou v přípravě další tři destinace s různým zájmem z Evropy – Amsterodam, Brusel a Londýn.

Velký objem byznysu vašemu letišti přináší cargo.
Naše strategie zůstává stejná. Být mezinárodním regionálním letištěm, které nabízí všechny segmenty letecké dopravy. Co se carga týká, tam cítíme velký potenciál ve vazbě na rozvíjející se automobilový průmysl a nejen na něj. Udělali jsme další kroky v rozvoji infrastruktury. Dnes máme otevřen cargo-terminál a paralelně běží projekt kamenného cargo-terminálu takových parametrů, jež Ostravě umožní vstoupit do trhu pravidelného leteckého spojení, u nějž je primárním imperativem rychlost. Tedy co nejrychleji letadlo na letišti v Ostravě „otočit“, vyložit a naložit.

Low-costy jsou stále frekventovaným tématem.
Bezesporu. Zaznívá na všech konferencích a setkání, jichž se zúčastňujeme. Dnes už mohu říci, že se skupina mezinárodních regionálních letišť v Evropě začíná přiklánět k názoru, že letiště není možné budovat jako jednostranně orientované, natož jen na nízkonákladové dopravce. Low-costový trh je vysoce turbulentní. Změny mohou nastat rychle a masivně. Můžeme se podívat na Bratislavu, Krakov a koneckonců v současné době je cítit pokles zájmu i o létání do Prahy ze strany britských cestujících. Zatímco velká letiště mají „polštáře“, jak takové výpadky vykrýt, u regionálních je potřeba, aby jimi nabízené služby byly daleko více vybalancované. Takže se snažíme jak o cargo, tak o charterové a pravidelné linky. A neuzavíráme se ani low-costům, ale v takovém programu, který má perspektivu dlouhodobého přežití. Tzn., dokáže-li region udržet provoz svou vlastní poptávkou.

Nedávno jste se vrátil z konference v Portu.
Tentokrát se tam konaly dvě konference. Jednak o rozvoji leteckých spojení – network development, a vedle toho proběhla konference skupiny SMAG – malých a středních regionálních letišť – v rámci Asociace letišť Evropy. Velmi mne tam potěšilo zjištění, jak velkou povědomost tam měli o konferenci v Ostravě, zaměřené na problematiku rozvoje regionálních letišť, kterou pořádala Asociace evropských regionů.

Z Letiště Leoše Janáčka Ostrava létají nejen Češi, ale i Poláci a Slováci, a to zejména charterovými linkami cestovních kanceláří.
Ano, zahájili jsme aktivnější marketingovou kampaň směrem k podpoře Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako nástupiště pro cesty na letní dovolené. Velmi tomu napomohl vstup Česka a jeho sousedních států do schengenského prostoru. Odstranění hraničních bariér znamená i lepší časovou dostupnost našeho letiště z Polska a Slovenska. Samozřejmě všichni očekáváme, že tomu velmi napomůže dokončení dálnice, jež propojí polskou dálniční síť s naší. Pak příjezdové časy z jižní strany Polska budou v řádu desítek minut a u západního Slovenska od čtyřiceti minut do hodiny. Snažíme se motivovat i ty regiony, které v předchozích letech volily (byť trošku iracionálně) dojíždění směrem na Brno. Jenomže Brno svůj osud vzalo do svých rukou přeci jen o něco dřív než my a navíc má přístup od dálnice. Přístup na letiště je opravdu důležitý. Podle dostupných informací 30 % cestujících k dopravě na naše letiště využívá železnice. My víme, že Letiště Leoše Janáčka Ostrava bude mít vlakové spojení někdy v roce 2011 či 2012, a to přímo do letištního terminálu. Ale abychom na tu dobu už byli dostatečně připraveni, využíváme nevelké vzdálenosti mezi letištěm a železniční stanicí Studénka, která je na hlavním koridoru mezi Ostravou a Přerovem. Za sedm až deset minut jsme odtud od vlaku schopni cestující dopravit až k našemu terminálu. Provozujeme shuttle bus mezi Studénkou a letištěm. Kdo má letenku nebo poukaz na zájezd, toho dopravujeme na své náklady. Naše představa je taková, že by nádraží ve Studénce mohlo fungovat jako vzdálený letištní terminál. A co se týče příjezdů vlastními vozy? Teď jsem se byl u nás podívat na odlet charterového spoje a velmi mne potěšilo, že osm z deseti aut pasažérů, kteří si ostravské letiště vybrali k nástupu na dovolenou, bylo ze Zlínského kraje.

Po nástupu Central Connect Airlines, jež spojují Ostravu s Vídní, začíná být vyvážené i pravidelné spojení z Ostravy do Prahy.
Moravskoslezský kraj je totiž spádovou oblastí tří až pět milionů pasažérů. Díky spojení přes Prahu a Vídeň začíná být využívána možnost zahájit let do mnoha světových destinací už u nás v Ostravě. Jsme rádi, že zájem o tyto linky roste. Čekáme, co bude výslednicí nalezení strategického partnera pro ČSA, protože podle toho, kdo se jím stane, se bude odvíjet strategie národního leteckého dopravce a jeho letadlový park. Ale bez ohledu na to, jak to dopadne, pracujeme nepřetržitě a s vysokým nasazením na tom, abychom pro České aerolinie byli po Letišti Praha-Ruzyně druhým zajímavým alternativním letištěm pro potenciálně větší letadla a provozy na velké vzdálenosti. A to i díky údržbovému centru, parametrům dráhového systému a třetí kategorii – možnosti létání za nízkých dohledností. Jsme přesvědčeni, že i náš národní letecký dopravce k tomu může dospět, a považovat za potřebné participovat na rozšiřování portfolia přímých spojení z Ostravy do dalších destinací ve světě.

Pro každé letiště je výhodou, když na něm má domovskou základnu letecká společnost.
To, čím jsou pro Letiště Praha ČSA, je pro nás univerzální letecká společnost CCA, která provozuje jak pravidelnou osobní přepravu, tak cargo, mající záběr po celé Evropě. Funguje v Itálii, Německu, ve Finsku. Se zvyšujícím se potenciálem naší spádové oblasti i ona velmi dbá na rozvoj svých leteckých aktivit na letišti v Ostravě. Partnerství leteckých společností vždy dává větší šanci tomu, aby linka byla zachována a fungovala dlouhodobě. Paralelně s tím je pro nás velmi zajímavou aktivitou rozvoj naší vlastní údržby. Otevřeli jsme tu opravárenské centrum, které se svými parametry řadí k největším ve střední Evropě (není-li vůbec největší). Velmi dobrou zprávou je, že už došlo k podpisům s odběrateli služeb údržby větších letadel. V počátku to budou stroje velikosti Boeing 737 a ke konci roku bychom měli začínat s velikostí Boeing 757 a pak už nám zbývá jen sedm čtyři sedmička.

• www.airport-ostrava.cz