Lázeňství branou cestovního ruchu do České republiky

Se jménem Napoleonova tchána


Františkovy Lázně jsou městskou památkovou rezervací. Byly založeny v roce 1793. Nesou jméno Napoleonova tchána, rakouského císaře Františka I. Město bylo budováno plánovitě. Byla předepsaná výška budov, jejich vzhled i barva fasád. Výsledkem je jedinečný architektonický a urbanistický celek doplněný parky a lesoparky. Vyvěrá zde jednadvacet minerálních pramenů, z nichž nejznámější (už od středověku) je Františkův pramen, nazývaný Chebskou, Městskou nebo také Slatinnou kyselkou. Když lékaři objevili jeho léčebné účinky, zájem o něj vzrostl natolik, že se donáška jeho vody stala zdrojem příjmů pro takzvané „nosiče vody“, což byly chebské ženy a mládež. Nejstarší dochovaná zpráva o kyselce je z roku 1406. Později se o vodu a její léčebné účinky začala zajímat i šlechta. Z roku 1617 se dochovala zmínka, že si ji do Prahy nechávala dovážet císařovna Anna. Po třicetileté válce nechala městská rada Chebu přímo u pramene postavit stáčírnu vody (1661), hostinec a cosi na způsob koupelny. V roce 1714 již existoval hostinec a lázně v jedné budově, v níž bylo čtrnáct koupelen a dvanáct pokojů.

Před 212 lety
Podnět k založení lázní dal chebský městský lékař dr. Bernhard Adler (1753 –1810). Pramen nechal vyčistit a z hygienických důvodů ho uzavřel v dřevěném pavilonu. Voda byla svedena rourami do jímky, odkud ji měly nabírat nosičky vody. Chebské ženy si však iniciativu dr. Adlera vysvětlily jako zásah do svých privilegií čerpat vodu přímo z pramene. Události dostaly rychlý spád. 18. srpna 1791 vypukla rebelie a ženy srovnaly pavilon se zemí. V den korunovace Leopolda II. v Praze, 6. 9. 1791, předložil dr. Adler císaři stížnost se žádostí o zakročení. Císař mu vyhověl. Poslal do Chebu komisi, která vyřešila otázky hygieny pramene i jeho stáčení a rozpracovala návrh na založení lázní. Jejich první půdorysný plán vytvořil abbé Gruber, lékař z Bíliny. Datem založení Františkových Lázní se pak stal 27. duben 1793, kdy byl jeho projekt schválen dvorním císařským dekretem nového mocnáře Františka I. Tehdy pod názvem „Ves Císaře Františka“ (Kaiser Franzensdorf), od roku 1807 Kaiser Franzensbad.

Pod vedením abbé Grubera
S výstavbou lázní se započalo prakticky ihned. Pod vedením abbé Grubera vyrostly první stavby – pavilon Františkova pramene, Společenský dům a do konce roku 1794 dalších deset domů. Budovaly se vesměs podél budoucí Národní třídy, která se měla stát hlavním korzem a společenským centrem Františkových Lázní. Výstavba rychle pokračovala, a to zejména díky řadě výhod, které byly tehdy stavebníkům poskytnuty. V roce 1810 stálo již čtyřiadvacet domů. Počátek 19. století provázely velké proměny bezprostředního okolí lázní. Původně rejtarské vyjížďkové aleje, které lemovaly hlavní třídu, se stávaly ulicemi obklopenými parky. Francouzské parky byly měněny na anglické. O jejich rozvoj se nejvíc zasloužily dvě generace městských zahradníků Soukupů. Stavební vývoj lázní trval zhruba do roku 1890. V pozdějších letech se některé domy pouze modernizovaly a rozšiřovaly. Do roku 1852 byly Františkovy Lázně součástí města Chebu. V tomto roce se staly samostatnou obcí a dostaly městský znak. V roce 1865 se staly městem. Velmi důležitým se pro jejich otevření se světu stalo železniční připojení, kdy se zde setkaly Královská saská, Královská bavorská a Rakouská severní dráha.

Historickým městem roku
Letos byly Františkovy Lázně vyhlášeny „Historickým městem roku 2004“. Porota ocenila citlivý přístup radnice i obyvatel k tradicím. Soutěž od poloviny 90. let pořádají Ministerstvo kultury ČR a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Spolu s Františkovými Lázněmi byly nominovány jihomoravské Boskovice a Česká Kamenice na Děčínsku. Citlivý postup při opravách památek v duchu původní urbanistické koncepce byly podle poroty hlavním důvodem, proč titul získaly. Porota ocenila také to, že se město stará nejen o památky, parky a kolonády, ale investuje do oprav vozovek, chodníků, osvětlení a pečlivého udržování čistoty a pořádku. Ze Státního programu městských památkových rezervací a zón město v posledních deseti letech získalo 25 milionů korun a zhruba stejnou částku do oprav památek vložilo samo. K vítězství náleží i prémie milion korun, kterou Františkovy Lázně společně s dotací z programu EU Phare použijí k dalším opravám a rekonstrukcím – např. Izabeliny promenády, opravě soch v lázeňských parcích a při dalších akcích zaměřených na zvelebování města

Se starostkou města Františkovy Lázně paní Libuší Chrástovou si povídáme při příležitosti zahájení lázeňské sezony a oslav 212. výročí založení Františkových Lázní. První asociace, která mi přišla na mysl: Františkovy Lázně – město žen.
Proč ne? Jsem přesvědčena, že to, že Františkovým Lázním bylo letos uděleno prestižní ocenění „Historické město roku“, je nejméně z padesáti procent zásluhou žen. Ne, že bychom se podílely na jejich výstavbě, ale vše jsme zadministrovaly a dokázaly přesvědčit, že si krásné Františkovy Lázně ocenění zaslouží. Mužský přístup je, že udělají, co je třeba, ale taková ta drobná, takřka mravenčí práce okolo už bývá zpravidla nad jejich síly.

Když i do československých lázní vtrhla panelákománie, lidé ve Františkových Lázních dokázali svému městu uhájit původní urbanistikou koncepci, což je zřejmě základem nejen ocenění „Historické město roku“, ale i pověsti Františkových Lázní coby nejkrásnějších lázní Česka.
Ano, do značné míry je to osvícenými lidmi, kteří tu žili, žijí a jsem přesvědčena, že i budou chtít žít. Je to ale i tím, že nejen geograficky, ale i co do pozornosti tehdejších mocných byly Františkovy Lázně v té době na okraji. Karlovy Vary či Mariánské Lázně měly prioritu a šly tam peníze. Do Františkových Lázní nikoliv. Naštěstí pro nás! Nestalo se proto, že by zde byly vybudovány malé „thermálky“. Plány na ně (z roku 1964) máme uschovány na radnici jako odstrašující dokument. Podle nich se měl střed města zbourat a postavit tam kaskádovité paneláčky.

Proč máte ráda Františkovy Lázně?
Jsou mým domovem. A jako správný patriot (i když jsem se přímo zde nenarodila, ale žiji zde hodně moc dlouho) tady všechno důvěrně znám.

Jaké to je starostovat Františkovým Lázním?
Na radnici jsem šla krátce po převratu v roce 1989. Nejdříve jsem dělala vedoucí odboru, potom tajemnici městského úřadu. Důvěrně jsem se seznámila s různými problematikami, jimiž město žije, a to mi velmi pomáhalo, když jsem pak byla zvolena. Už jsem se uměla orientovat i ve starostenské problematice, i když jsem původní profesí strojař. Ale i to mi zřejmě pomáhá, protože při prosazování volebního programu, tedy zájmů obyvatel města Františkovy Lázně, jdu důsledně po podstatě věci. Aby se zde dalo vše do pořádku, opravilo apod. S manželem chodíváme na procházky. On ale tvrdí, že to jsou inspekční cesty, a někdy už se mnou odmítá chodit. Prý vlezu do každého příkopu… No, něco na tom bude. Dokonce s sebou nosím takovou mačetu a likviduji bolševníky. Z procházky většinou přijdu tak rozčílená, že hned zvedám telefon a obvolávám ředitele technických služeb nebo městskou policii, aby zasáhla. Takže místo toho, abych relaxovala, řeším problémy.

Každé město si zaslouží takového starostu, jakého má. Zaslouží si vás Františkovy Lázně?
Daří-li se Františkovým Lázním, je to především zásluha zdejších lidí. Ráda bych při tom vyzvedla lázeňské podnikatele v čele s akciovou společností Lázně Františkovy Lázně. A co se týče vedení města, pak zejména místostarostu, který je stavař a technik. Má spoustu nápadů a jde důsledně za jejich realizací. Pochopitelně, doma nikdo není prorokem a přichází i spousta stížností. Nicméně v rámci voleb jsme zatím vždycky dostali nejvíce hlasů, a tak zřejmě město nevedeme až tak špatně. Většina podnikatelů ve městě pochopila, že k tomu, aby k nám do Františkových Lázní chtěli jezdit hosté a aby se vraceli, je třeba mnohé udělat. Na druhou stranu tato strategie trvale usazeným obyvatelům našeho města hodně přináší. Ve Františkových Lázní nevíme, co je nezaměstnanost. Hosté k nám jezdí nejen na léčení, ale i na výlety. K tomu bezesporu přispívá i úžasná propagace Františkových Lázní v souvislosti s udělením ocenění „Historické město roku“. Já vím, že je zde spousta věcí, které musíme dotvořit, ale městská památková rezervace v centru města je již téměř v pořádku. Hodnotící komise ocenila komplexnost. Ve Františkových Lázních jsme opravdu zaangažováni téměř všichni: řadoví občané, město, podnikatelé, církve. Ostatně, všechny kostely již byly opraveny. Na své město jsme hrdi. Je pěkné, čisté. Příklady samozřejmě táhnou. Když lidé vidí, jak se město opravuje, snaží se i oni dát své zahrádky a domy do pořádku.

Kam se ubírá české lázeňství?
Byla bych ráda, aby i nadále tradičním léčebným směrem. To je jeho největší deviza. Na území Česka máme unikátní přírodní léčivé zdroje. Mé přání tedy je, aby tu zůstalo to, co tu má tradici. Aby z našich lázní hosté odjížděli nejen odpočinuti, ale i uzdraveni. Na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR existuje titul „Rozvoj lázeňství a cestovního ruchu“ a já se velmi přimlouvám, aby trval i nadále, nejen proto, že jsme jej jako „Sdružení lázeňských míst“ tzv. vydupali ze země. Mnozí si myslí, že lázeňská města (co do rozpočtů úřadů) jsou hodně bohatá, ale opak bývá pravdou. Na to, abychom komunální služby, infrastrukturu včetně údržby parků apod. udrželi na úrovni, musíme do této sféry vkládat ohromné peníze. Když se projdete po Františkových Lázních, je zřejmé, že je užíváme správně ve prospěch image města a celé země už proto, že lázeňství je branou cestovního ruchu do České republiky.

www.frantiskovy-lazne.cz