Každé z letišť ČSL zaznamenalo nárůst

26. června ve 13. hodin se na mezinárodním Letišti Praha-Ruzyně uskutečnilo slavnostní položení základního kamene k nově budovanému Terminálu Sever 2. Při té příležitosti jsem o rozhovor požádal Ing. Martina Kačura, generálního ředitele České správy letišť, s.p. Pane řediteli, jaké jsou důvody pro výstavbu Terminálu Sever 2?
Prvním je kontinuální rozvoj pražského letiště, který reaguje na trvale rostoucí počet cestujících. Už dnes patří mezi špičková středně velká evropská letiště, vybavená moderní technikou a potřebným komfortem pro cestující. Loni jsme se dostali na 6,3 milionu pasažérů odbavených na úrovni, která odpovídá nejvyšším evropským nárokům, přičemž souhrnná plánovaná kapacita terminálů Sever je 6,5 milionu odbavených cestujících za rok. Bavíme-li se ale o provozních špičkách, stačí přijít na letiště brzo ráno, v čase mezi desátou až třináctou hodinou nebo mezi šestnáctou a dvacátou a pochopíte, proč je potřeba rozšířit kapacitu letiště. Osobně se domnívám, že stávající terminál je schopný odbavit přes sedm milionů cestujících ročně bez výraznějších problémů, avšak s tím, že přílety a odlety se budou z provozních špiček přesouvat do méně exponovaných časů, které ale již nemusí být pro letecké společnosti tak zajímavé. Kromě kapacitních příčin je zde ještě další závažný důvod, související se vstupem Česka do Evropské unie a s jeho přistoupením k Schengenské dohodě. Její pravidla stanovují, že občané zemí Schengenské dohody nemají být odbavováni společně s občany zemí, které nejsou členy této dohody. Nový Terminál Sever 2 bude sloužit právě k odbavování letů v oblasti Schengenu a nynější Terminál Sever 1 pro lety do non-Schengenu.

Jak bude Terminál Sever 2 vypadat po dokončení?
Vedle svého základního poslání – komfortního odbavení cestujících – bude poskytovat širokou nabídku služeb a nákupních možností. Nový terminál bude dvojúrovňový. Jednou z velkých výhod bude, že bezpečností kontrolou cestující projdou hned po odbavení na odbavovacích přepážkách. Celý tranzitní prostor tak už bude bez bezpečnostních kontrol a cestující se budou moci nerušeně věnovat nákupům a přípravě na let. Otevřením Terminálu Sever 2 počítáme s navýšením kapacity o čtyři miliony odbavených cestujících za rok. Terminál je ale koncipován tak, aby bylo možné jeho průchodnost dále rozšiřovat podle potřeb narůstajícího provozu, a to až na ročních deset milionů cestujících.

Je součástí uvažované investiční výstavby na letišti v Praze-Ruzyni i paralelní startovací a přistávací dráha?
Jsme si plně vědomi, že celkovou propustnost letiště Praha nezvýší dílčí navýšení kapacity terminálu. Vyvážené kapacity je třeba mít nejen pro odbavení cestujících, ale i letadel. Od určité fáze nárůstu počtu cestujících, a tím i počtu pohybů letadel se proto ruzyňské letiště bez nové paralelní dráhy neobejde. Česká správa letišť začala s její dokumentační přípravou, která je dána rozvojovým plánem letiště Praha, schváleným Ministerstvem dopravy. V současné době jednáme s okolními obcemi o zapracování nové dráhy do jejich územních rozvojových plánů. Pak bude následovat studie o jejím dopadu na životní prostředí a po ní projednávání dalších povolení, nezbytných pro zahájení výstavby.

24. června jsme se v bezprostřední blízkosti Terminálu Jih potkali na slavnostním otevření nového čtyřhvězdičkového Airport Hotelu Prague.
Jeho investorem je společnost M.I.P. Group a provozovatelem EuroAgentur Praha. Nabízí ubytování v 56 pokojích. Budova je bezbariérová, vybavená protihlukovými okny. Jeden z pokojů je speciálně upraven pro tělesně handicapované osoby.
Vedle nové administrativní budovy letecké společnosti Travel Servis se staví další hotel, jehož 74 pokojů bude mít cestující veřejnost k dispozici v dubnu příštího roku. Mimochodem, v souvislosti s investičním rozvojem letiště je teď hodně zajímavé období. Všudybyl již informoval o tom, že na území pražského letiště roste nový cargo terminál ČSA. Nedávno dostavěla společnost Travel Servis svoji administrativní budovu, ČSL v nejbližší době dokončí rozšíření odbavovací plochy pro letadla. Začátkem prázdnin se mezi cargo terminály ČSA a Menzies začne stavět veterinární stanice a rostlinolékařská stanice.
Mimo to se na Ministerstvu dopravy ČR projednává záměr převodu regionálních letišť na kraje. Pokud se to podaří, regionální letiště získají daleko snazší přístup k finančním zdrojům z regionálních rozvojových fondů Evropské unie, než kdyby zůstala pod správou ČSL, už proto, že Praha jim přístup k nim blokuje velmi vysokou úrovní tvorby hrubého domácího produktu.

Čím to, že si česká mezinárodní letiště udržují pozitivní dynamiku v době, kdy se většině obdobných letišť v zahraničí moc nedaří?
Určitý podíl na tom má skutečnost, že nás do roku 1989 někdo držel na uzdě, a to hodně zkrátka. Praha, pokud by měla v minulosti obdobnou volnost jako Vídeň, Frankfurt apod., mohla být dnes někde úplně jinde. Zkrátka, na nějakou dobu jsem ztratili možnost se rozvíjet, a teď to doháníme. Za současným úspěchem ČSL, který znamená značný nárůst cestujících, pohybů letadel a zvýšení počtu destinací je ale třeba vidět především práci týmu odborníků ČSL, promyšlenou obchodní politiku a dobře nastavené obchodní podmínky. Například v době války v Iráku jsme uplatňovali poloviční přistávací poplatky, nově otevřené destinace v pravidelném provozu mají na přistávacích poplatcích slevu 50 % po dobu jednoho roku a pod. I když je velice obtížné konkurovat ostatním letištím ve východo a středoevropském regionu, držíme se na špičce letišť krajin přistupujících k EU. Nic nejde samo od sebe, za vším je odbornost, tvrdá práce a snaha být vždy o dva kroky před konkurencí.
Dalšími významným činiteli jsou rozvoj českých leteckých společností ČSA a Travel Servisu, zájem o Prahu jako leteckou turistickou destinaci, přibližování se Evropské Unii a díky vhodně nastaveným obchodním podmínkám i rozvoj nízkonákladových společností, který v našem regionu nemá obdoby.
Letecká doprava bývá vždy hodně spjata se silou ekonomiky dané země. Pokud lidé mají o trochu víc peněz, připlatí si na dovolenou raději cestu letadlem. V této oblasti letecká doprava funguje jako citlivý barometr ekonomiky daného kraje nebo země. Pozitivní dynamika se ale netýká pouze letiště Praha-Ruzyně. Vzhledem k tomu, že se všechny kraje České republiky rozvíjejí (ačkoliv si coby pravověrní našinci zřejmě budeme trvale na všechno naříkat), lidé všeobecně více létají. K tomu se regionálním letištím daří získávat další zakázky v oblasti carga. Zejména Brnu a Ostravě. Letiště Karlovy Vary se bude zřejmě i nadále úspěšně orientovat na lázeňskou incomingovou klientelu. Každé z letišť, které je u České správy letišť, zaznamenalo v loňském roce nárůst. Už delší dobu jsou ekonomicky soběstačná, generují potřebné cash-flow a loni již byla schopna financovat vlastní investiční rozvoj, což dotvrzuje, že jejich ředitelé a zaměstnanci odvádějí velmi dobrou práci.

www.csl.cz