Jihomoravské lázně Lázně Hodonín a Lázně Lednice

Lázně Hodonín


V polovině minulého století hodonínští naftaři upozornili na skutečnost, že voda, kterou při těžbě nafty odčerpávají, obsahuje výrazné množství jódu. To byl pro lékaře hodonínské nemocnice impuls k empirickému výzkumu jejích léčebných účinků. S úspěchem ji začali aplikovat lidem, kteří utrpěli těžká zranění kostí. Zaměřili se i na pacienty s poruchami pohybového ústrojí. V sedmdesátých letech výzkum převzal Výzkumný ústav balneologický Mariánské Lázně. Bylo odléčeno několik tisíc pacientů a doporučeno zřídit lázně. 1. července 1979 byla slavnostně otevřena lázeňská léčebna Hodonín. V roce 1992 ji získalo město Hodonín a vznikly „Lázně Hodonín“. Dnes disponují kapacitou 200 lůžek, malebným lázeňským parkem, moderním vodoléčebným pavilonem s rehabilitačním bazénem a whirlpoolem. Ubytovací část je integrálně propojena s léčebnou. Podstatnou část procedur tvoří jodobromové koupele a zábaly, ruční klasické masáže, podvodní a reflexní masáže, perličkové, přísadové, bylinné a vířivé koupele, elektroléčba, magnetoterapie, parafínové a peloidní zábaly, plynové injekce, myostimulátor, individuální a skupinové cvičení a další.

Indikace
II / 7 – hypertenzní choroba I. – III. stupně dle SZO. Juvenilní hypertenze;
II / 8 – onemocnění tepen končetin na podkladě arteriosklerotickém nebo zánětlivém ve stadiu I. až II. b;
II / 9 – stavy po trombózách a tromboflebitidách s přetrvávajícími následky, nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia, stavy po operaci varixů, chronický lymfatický;
VI / 3 – kořenové syndromy vertebrogenního původu;
VII / 1 – revmatoidní artritis st. I. – IV. (vč. juvenilní artritidy);
VII/2 – Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitis );
VII / 3 – ostatní séronegativní spondartritidy (psoriatická artritis, Reiterův syndrom, enteropatické artritidy) a reaktivní (parainfekční) a druhotné artritidy;
VII / 8 – bolestivé syndromy šlach, úponů, burz, podkožní tkáně, tuku a kosterních svalů, včetně postižení způsobených prací s vibrujícími nástroji a nadměrným jednostranným přetížením, mimokloubní revmatismus celkový a lokalizovaný;
VII / 9 – koxartróza v soustavném léčení;
VII / 10 – gonartróza v soustavném léčení;
artrózy v ostatních lokalizacích (včetně Heberdenovy polyartrózy s postižením ručních a nožních kloubů);
VII / 12 – vertebrogenní syndrom algický funkčního nebo degenerativního původu, soustavně léčený;
VII / 14 – stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortoped. operacích včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního.
VII/15 – stavy po ortopedických operacích s použitím náhrady kloubní

V zahraničí k sobě míváme podstatně blíž. Snad proto, že nás Slezany, Moravany a Čechy proslulé slovanskou nevzájemností už od dob našich keltských předchůdců zpravidla nestmeluje společný jazyk, zájmy ani území. To, co nás čas od času dokáže dát dohromady, je společný nepřítel (byť jen hokejový) a zahraniční konkurence. Ale to pouze v případě, nejsou-li naše firmy její součástí, jako u některých politiků, což je evidentní z jejich direktivně destrukturali­začních kroků nejenom v českém zbrojním průmyslu, ale jak se zdá i v českém léčebném lázeňství. A protože, obklopen cizím prostředím, si čas od času našinec rád popovídá s našincem, dostalo se mi (mnoho měsíců zpátky) na jednom ze zahraničních veletrhů neoficiální informace, že u Lednicko-Valtického areálu mají vzniknout zbrusu nové lázně. Rozhovor s ředitelem nedalekých sousedních lázní, Lázní Hodonín, Ing. Milanem Sýkorou jsem proto zahájil otázkou: „Víte o tom?“
Vím, ale začal bych konstatováním, že Lázně Hodonín velmi dobře fungují. To uznalo i naše okolí, a tak jsme se mohli společně zabývat myšlenkou, co dalšího udělat pro rozvoj lázeňství v regionu. Vycházeli jsme při tom z možností využití zdejšího jedinečného přírodního léčivého zdroje – juvenilní vody – jodobromové solanky (jak jste loni napsal – vody někdejšího třetihorního moře), odbornosti a umu zdejších lidí a fantasticky barvitého jihomoravského prostředí. Samozřejmě, v neposlední řadě jsme kalkulovali i s tím, jak vyjít vstříc požadavkům pacientů, které kapacitně převyšují stávající možnosti hodonínských léčebných lázní. Přišli jsme proto s myšlenkou rozšířit Lázně Hodonín o zhruba padesát procent jejich momentální lůžkové kapacity. V první fázi, začátkem roku 2004, jsme si na to nechali zpracovat studii. Líbila se nejen nám, ale i našemu vlastníku – Městu Hodonín. Řekli jsme ano: zkusíme dál pracovat s projektovou dokumentací. Podařilo se nám na ni získat dotaci z ESROPu. V té době se podobnou myšlenkou zabývali i v Lednici, kde byl uznán přírodní léčivý zdroj, jehož složení je prakticky totožné s tím, které k léčbě využívají Lázně Hodonín. Města Lednice a Hodonín daly hlavy dohromady a vznikl Dobrovolný svazek obcí Hodonín – Lednice „Jihomoravské lázně“. Svazek bude realizovat dvoje lázně: v Hodoníně a v Lednici. Výstavbou lázní v Lednici tak dojde ke skloubení účinků jedinečného přírodního léčivého zdroje s prostředím a atmosférou Lednicko-Valtického areálu, zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Nově vzniknuvší lázně se totiž budou nacházet na samém prahu lednického parku. Budou to malé lázně s kapacitou osmdesáti lůžek a s balneoprovozem pro půldruhého sta pacientů. Studie počítá s využitím externích ubytovacích kapacit soukromých ubytovatelů v okolí. Lednice je známa tím, že po hlavní turistickou sezonu je četně navštěvovaná nejen občany České republiky, ale zejména Rakouské spolkové republiky.

V úvodu jsem si dovolil naznačit možná víc, než je v našem, byť již drahně let netotalitním, „Království dánském“ zdrávo. Přesto mi dovolte otázku: Jaké jsou tendence ve vytváření prostoru českému léčebnému lázeňství? Řada vašich kolegů má obavy ze snah (zřejmě i lidí hájících zájmy „svých cizích“ firem) vytlačit léčebné lázeňství ze systému bezplatné zdravotní péče.
Strach je vždy na čemsi postavený. A v případě léčebného lázeňství jsou obavy na místě. Nesmíme však být přespříliš ustrašení. Jsem přesvědčen, že i v Česku může zdravý rozum, resp. seriózní ekonomická rozvaha, zvítězit nad krátkodobě rádobyprogresivním nápadem. Z hlediska objemu financí, které do českého léčebného lázeňství jdou – cca 2 % – by to, co se úspor týče, byla prkotina. Avšak primární, natož sekundární ztráty by byly nedozírné. Pokud si uděláme analýzu „má dáti – dal“ a uvědomíme-li si, co to způsobí, jaké objemy finančních prostředků vysoce efektivní lázeňská léčebná péče státu momentálně šetří, zřejmě každý jen trochu soudný člověk se dobere obdobného výsledku. Vidíme to i u nás v Lázních Hodonín, v jakém stavu k nám pacienti přicházejí, a v jaké kondici po absolvování léčby lázně opouštějí. Z národohospo­dářského hlediska je výsostně rentabilnější směrovat ta dvě procenta do lázeňské léčby, než dopustit progresivní zvýšení výdajů na kompenzaci její neexistence. Vzdor marginálnímu dvouprocentnímu čerpání z celkového objemu finančních prostředků šetří léčebné lázeňství zbývajícímu osmadevadesáti­procentnímu nelázeňskému zdravotnímu systému mnohonásobně větší objem prostředků. Pacient po absolvování léčebné kúry nemívá tak velkou potřebu aplikace léčiv, návštěv lékařů, setrvávání v pracovní neschopnosti atd. Ekonomické přínosy léčebného lázeňství, dá-li se v případě zdraví hovořit v ekonomických dimenzích (a ono se dá), dalece převyšují vstupy. České léčebné lázeňství je na vysoké odborné úrovni a má světově uznávané léčebné výsledky. Mělo-li by být postaveno výhradně na samoplátcích, určitě ztratí velkou část klientely. Stane se záležitostí pro vyvolené. Jsem stoprocentně pro to, aby léčebné lázeňství figurovalo i nadále v rámci systému zdravotního pojištění. Lázně České republiky jsou v tomto dnes jednotné a jsou schopné kvalifikovaně diskutovat s odbornou veřejností.

No, nějaké méně hororové téma. Lázně Hodonín opět zkrásněly…
Dlouhodobě si ceníme a vážíme spolupráce mezi lázněmi a naším majitelem – Městem Hodonín. Symbióza města a lázní je nejen potřebná, ale, jak jste naznačil, i viditelná. Zejména nyní, kdy se z Hodonína stává město neprůmyslové. Lázně tak nabývají na významu jedné z výrazných priorit. Městu patříme od roku 1992 a velice dobrá spolupráce se datuje od roku 1999, kdy bylo rozhodnuto, že lázně městu zůstanou. Veškeré kroky a investice jsou vázány na město, přes městský rozpočet pak na krajský rozpočet a na rozpočet státní. Motto, které mi utkvělo, když jsem šel do lázeňství, jsem poprvé slyšel v Třeboni: „Lázně a město jedno jsou.“ Dnes to už neplatí pouze v Třeboni, ale i v Hodoníně.

Co říkáte na přetrvávající trendy upírat tradičním lázeňským místům a přírodním léčivým zdrojům navracení lázeňských statutů? Ostatně, vy jste se vydali opačným směrem. Jedny z nejmladších lázní na území České republiky podporují úplně nejmladší lázně Česka…
Ano Lázně Lednice budou pravděpodobně nejmladšími lázněmi. Co se týče někdejších lázní, je to věc konkrétních případů. Pokud bych se měl k danému tématu vyjádřit takto paušálně, pak tam, kde lázně desetiletí nebo po staletí fungovaly, by měly fungovat i nadále. Existence lázní je věcí dobrou, a nejen z léčebného hlediska, ale i ekonomiky daného místa. Rozšířením hodonínských lázní a výstavbou nových lednických dáváme šanci občanům z Hodonína, Lednice a okolí, co se týká jejich celoroční zaměstnatelnosti. Nejen přímé zaměstnanosti v lázních. Předpokládáme, že obě investice vytvoří sto jedenáct nových pracovních míst přímo v lázních. Na rozšíření a vznik lázní se ale budou vázat další pracovní místa mimo lázně. Na jedno pracovní místo v lázních totiž obvykle připadá iniciace tří až sedmi pracovních míst v dalších sférách. I kdyby to byla pouze tři místa, přinese to našemu regionu, silně postiženému restrukturalizací průmyslu, na pět set nových pracovních míst.

Zatím hovoříme o léčebných aspektech českého lázeňství. Neméně důležitý je ale i aspekt společenský. Právě v lázních se v rámci stávajícího území Česka velmi často tvořily dějiny světa. Scházeli se zde vládci říší. I v Hodoníně jsou městské léčebné lázně významným místem setkávání.
Co je svět světem, lidé takovéto výjimečné lokality vyhledávali. Přijede-li do Hodonína nějaká z významných návštěv, lázeňský park je místem, kde se zpravidla zastaví. Před časem tu např. byl v rámci své návštěvy Jihomoravského kraje prezident republiky pan Václav Klaus. Velmi často se zde konají společenská setkání při téměř každé významnější události ve městě. Máme tady proto často příležitost hovořit s hejtmanem Jihomoravského kraje, jeho náměstky, s ministry, poslanci či senátory. Určitě to oběma stranám, městu Hodonín i jeho hostům, prospívá.

www.laznehodonin.cz