Jak jsem objevil Krušné hory

Hipotrasy nejvíce
31. ledna 2005 jsem se vracel kolem koněspřežky z Lince a v Českých Budějovicích se zastavil u radního Ing. Pavla Pavla. Ten kdysi stočil pozornost světa na Česko tím, že na jedné z misí Thora Heyerdala přiměl „chodit“ obří sochy moai. Potvrdil tak svoji teorii i to, že se na Velikonočním ostrově všechno důležité jmenuje 2×. Např. Rogno Rongo, Aku Aku apod. S Pavlem Pavlem jsme si však povídali o tom, co Jihočeský kraj připravuje v oblasti cestovního ruchu. Nejvíce mne zaujaly hipotrasy. Podobnost s pojmem „cyklotrasy“ není náhodná. V tomto případě však dopravním prostředkem a zároveň sportovním náčiním nejsou bicykly, ale koně. Tomu odpovídá infrastruktura „cyklostezek“ včetně „úschoven kol"apod. Utkvěla mi jeho zmínka o záměru využít hraničního průseku coby dálkové hipotrasy. Asi i proto, že jsem jeho infrastrukturu v rámci zimního přejezdu Šumavy s kamarády testoval záhy po pádu "železné opony“.

Místo na křižovatku smrti
Z Budějic jsem vyjížděl tak, abych na sedmou dorazil na Pražský hrad na šedesátiny pana Vozdeckého. Leč za Pískem policejní auto přes silnici. Prý se kdesi převrátil kamion. Jedu směr Blatná. Sněží a stmívá se. Za Blatnou už krokem. Kousek před Myšicemi mne ze zaváté okresky smetl kamion. Ze škarpy mne tahá sypač. Směrové ukazatele zalepené sněhem. Poté, co jsem jeden očistil, zjišťuji, že místo na „křižovatku smrti“ jedu do Rožmitálu. Už jsem na „Strakonické“. Pod dvaceti centimetry sněhu led. Smýkán kamsi si říkám: „Tak, a jsem definitivně v p…“ A vskutku! V zase příkopě. Podruhé lezu z auta jako z ponorky: „Mám já zapotřebí upodnikat se k smrti?“ a rozhodl jsem se užít si meteorologických podmínek pro záležitost veskrze mi příjemnější.

Přejezd se zimním tábořením
První únorový víkend mne zastihl v Teplicích. V Krušných horách jsem byl na běžkách naposledy před léty dvaceti. To jsem ještě bydlel Litvínově. Teď nádhera! Suďte podle obrázků. Navíc se přejezd s tábořením podařil ve skvělé sestavě let dávno minulých. Chyběl jen „vrchní ubytovatel“ Dean Valášek. Jeho nepřítomnost jsme však vykompenzovali tím, že tentokrát jsme si legraci dělali sami ze sebe.

www.ceskehory.cz



www.sweb.cz/rangiroa