Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky

Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.


Archiv vydání

2024 | 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2004 | 2003 | 2002 | 2001










































• Agentura pro regionální rozvoj pilotním projektem Evropské unie v České republice • turisté potenciálními investory pro budoucnost • cestovní ruch možnou cestou k trvale udržitelné rovnováze ekologických a hospodářských aspektů • jednotný grafický styl získává uznání • 4 miliony € na infrastrukturu cestovního ruchu v moravskoslezském regionu •

Investory pro budoucnost

Agentura pro regionální rozvoj, a.s. vznikla v roce 1993 jako pilotní projekt Evropské unie v České republice zaměřený na pomoc při restrukturalizaci Ostravska a na řešení ekonomické transformace po roce 1990. Předsedu představenstva a generálního ředitele této akciové společnosti Ing. Petra Czekaje jsem požádal o vyjádření k tomu, jakou roli Evropská unie, potažmo Agentura pro regionální rozvoj, přisuzuje cestovnímu ruchu v podmínkách Moravskoslezského kraje.
Naše cíle byly od začátku zaměřeny na informatiku a mapování rozvojových potřeb regionu. Jedná se zejména o velké investiční projekty přesahující rámec někdejších okresů, jako bylo např. řešení podnikatelské zóny v souvislosti s letištěm Ostrava Mošnov nebo jako je vědeckotechno­logický park, dopravní logistika apod. a v neposlední řadě také cestovní ruch jako perspektivní multioborové odvětví. Říkáme, že turisté jsou potenciálními investory pro budoucnost. Již od svého vzniku přistupovala naše agentura k cestovnímu ruchu tak, že je nejenom prostředkem k ekonomickému rozvoji, ale vzhledem ke své povaze (ne nadarmo se mu přezdívá „bílý průmysl“) i cílem – možnou cestou k trvale udržitelné rovnováze z hlediska ekologických a hospodářských aspektů – vytváření vysokého počtu pracovních příležitostí v tomto kraji. Cestovní ruch jako takový (vyjma byrokracie) výrazně podporuje zaměstnanost. Má obrovskou schopnost uplatnění lidských zdrojů. A navíc, transparentně a hospodářsky velmi efektivně dokáže zhodnocovat jejich vklad. Turisté v ekonomicky zajímavém množství jezdí zpravidla do míst, která disponují solidní infrastrukturou cestovního ruchu, turistickými atraktivitami – pamětihodnostmi, muzei, galeriemi, zábavními centry, přírodními krásami apod. Do míst s čistým životním prostředím, popř. přírodními léčivými zdroji. Především pak turisté jezdí tam, kde se setkávají s vysokou profesionalitou a vstřícným přístupem lidí zajišťujících v dané lokalitě služby cestovního ruchu a cestovnímu ruchu. Touto slovní přesmyčkou: „cestovnímu ruchu“ mám na mysli podpůrné, zejména právní, dopravní, zdravotní a bezpečnostní aspekty. Těmito všemi atributy náš Moravskoslezský kraj v míře dostatečné disponuje. Proto také oblast cestovního ruchu byla a je jednou z našich priorit financovaných z předvstupních fondů Evropské unie a z domácích zdrojů.

Po letech hospodářského poklesu a stagnace dochází na území Moravskoslezského kraje k viditelnému oživení. Čím to?
Domnívám se, že je to logickým důsledkem postupného „osídlování“ území, která jsou v Česku nabízena od Plzně přes Prahu, Brno, Olomouc atd. zahraničním investorům. Kdy se investoři ze západu v rámci rozšiřování kooperací postupně posouvají směrem na východ a kdy se náš region, který má silný potenciál jak lidských zdrojů, tak ekonomický a infrastrukturní, dostává z hlediska nabídek Czech Investu, ministerstev a zvýšených aktivit nového kraje i regionálních subjektů na čelní místo.

Cestovní ruch je již dnes v celosvětovém měřítku největším zaměstnavatelem. Jak je tomu ve vašem regionu?
Cestovní ruch bezesporu patří k hlavním rozvojovým prioritám Moravskoslezského kraje. Obávám se ale, že tento fenomén zde dosud nenašel takového naplnění, jaké by si v našich podmínkách zasloužil. Stále ještě, zejména v části Bruntálska v návaznosti na Jeseníky a v části Frýdecka-Místecka v návaznosti na Beskydy, není v oblasti cestovního ruchu vzbuzen podnikatelský duch. Mnoho lidí se spoléhá na to, co sem kdo přinese zvenčí, přesto, že v rámci celého Moravskoslezského kraje již úspěšně působí řada podnikatelských subjektů. V této souvislosti mohu konstatovat, že v roce 1997 naše agentura přispěla k vybudování nejhustší regionální sítě informačních center v České republice z prostředků Evropské unie. Tato síť mj. skýtá možnost vzájemné výměny informací o aktivitách v cestovním ruchu, nabídkách konkrétních akcí, turistických atraktivit apod. Pochopitelně, že se dnes přešlo z někdejší komunikace přes modemy na internetové propojení.
Vypracovali jsme jednotný grafický styl, který aplikujeme již od roku 1995. Promítá se ve všech materiálech, které náš region propagují. Dnes jich je přes sedmdesát a přibližují moravskoslezský region jako celek i jako dílčí obce, okresy, atraktivity a události. Náš jednotný grafický styl získal a stále získává velké uznání. Ať již na prvním Světovém kongresu cestovního ruchu v roce 1996 v Kanadě nebo při různých jiných akcích.

Zmínil jste aspekt Evropské unie a čerpání jejích peněz v rámci realizace předvstupních programů. Co by nás mělo motivovat k tomu, abychom chtěli, aby se Česká republika stala součástí Evropské unie?
Na to se dá těžko několika málo větami odpovědět. Ale pokusím se. Sjednocování je celosvětovou tendencí. Ve všech oblastech, tedy i v oblasti cestovního ruchu, je to o podstatném rozšíření možností informačních toků a bezbariérového trhu – co se týče poptávky a investic – co se týče nabídky. Překonávání hranic v zahraničním obchodu jistě nepatří k vítaným formalitám, a to ani v turistice. Jak je možné vidět na příkladu Irska či Portugalska, členství v Evropské unii vede k získávání aktivačních finančních prostředků na projekty, na něž se nedostává v municipálních a státních rozpočtech. Rád bych zmínil, že v našem regionu bude ověřován první projekt grantového schématu na podporu infrastruktury cestovního ruchu, který reprezentuje zhruba čtyři miliony eur. Toto grantové schéma by mělo nastartovat ještě letos. Vychází z aktivit, které agentura navrhla v roce 1999 při tvorbě programu pro Phare 2000.

Co je třeba k tomu, aby mohla nějaká regionální rozvojová agentura uspět?
Domnívám se, že prvním předpokladem je solidní přístup ke klientům a respektování jejich potřeb. Ve vztahu stát, resp. kraj či města versus agentura pak je to o vytváření vztahů, které umožňují pružnou kooperaci bez negativních ovlivňování a zatahování politických aspektů do odborných záležitostí. Jsem si plně vědom, že bez politiky se nelze nikde pohybovat, ale stabilita – eliminace přemíry parciálních zájmů jednotlivých uskupení v odborné oblasti dlouhodobě přináší obecný prospěch.

Adresář moravsko-slezských informačních center
Přílohu se adresáře moravsko-slezských informačních center si můžete stáhnout zde.