Eliminovat bezpečnostní rizika na území České republiky
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
Před hlavní lázeňskou a turistickou sezonou Všudybyl požádal o rozhovor náměstkyni ministryně pro místní rozvoj České republiky pro řízení Sekce regionálního rozvoje Ing. Kláru Dostálovou.
• Agentura pro regionální rozvoj pilotním projektem Evropské unie v České republice • turisté potenciálními investory pro budoucnost • cestovní ruch možnou cestou k trvale udržitelné rovnováze ekologických a hospodářských aspektů • jednotný grafický styl získává uznání • 4 miliony € na infrastrukturu cestovního ruchu v moravskoslezském regionu •
Agentura pro regionální rozvoj, a.s. vznikla v roce 1993 jako
pilotní projekt Evropské unie v České republice zaměřený na pomoc při
restrukturalizaci Ostravska a na řešení ekonomické transformace po roce
1990. Předsedu představenstva a generálního ředitele této akciové
společnosti Ing. Petra Czekaje jsem požádal o vyjádření k tomu, jakou
roli Evropská unie, potažmo Agentura pro regionální rozvoj, přisuzuje
cestovnímu ruchu v podmínkách Moravskoslezského kraje.
Naše cíle byly od začátku zaměřeny na informatiku a mapování
rozvojových potřeb regionu. Jedná se zejména o velké investiční projekty
přesahující rámec někdejších okresů, jako bylo např. řešení
podnikatelské zóny v souvislosti s letištěm Ostrava Mošnov nebo jako je
vědeckotechnologický park, dopravní logistika apod. a v neposlední řadě
také cestovní ruch jako perspektivní multioborové odvětví. Říkáme, že
turisté jsou potenciálními investory pro budoucnost. Již od svého vzniku
přistupovala naše agentura k cestovnímu ruchu tak, že je nejenom
prostředkem k ekonomickému rozvoji, ale vzhledem ke své povaze (ne nadarmo
se mu přezdívá „bílý průmysl“) i cílem – možnou cestou k trvale
udržitelné rovnováze z hlediska ekologických a hospodářských
aspektů – vytváření vysokého počtu pracovních příležitostí
v tomto kraji. Cestovní ruch jako takový (vyjma byrokracie) výrazně
podporuje zaměstnanost. Má obrovskou schopnost uplatnění lidských zdrojů.
A navíc, transparentně a hospodářsky velmi efektivně dokáže zhodnocovat
jejich vklad. Turisté v ekonomicky zajímavém množství jezdí zpravidla do
míst, která disponují solidní infrastrukturou cestovního ruchu,
turistickými atraktivitami – pamětihodnostmi, muzei, galeriemi, zábavními
centry, přírodními krásami apod. Do míst s čistým životním
prostředím, popř. přírodními léčivými zdroji. Především pak turisté
jezdí tam, kde se setkávají s vysokou profesionalitou a vstřícným
přístupem lidí zajišťujících v dané lokalitě služby cestovního ruchu
a cestovnímu ruchu. Touto slovní přesmyčkou: „cestovnímu ruchu“ mám na
mysli podpůrné, zejména právní, dopravní, zdravotní a bezpečnostní
aspekty. Těmito všemi atributy náš Moravskoslezský kraj v míře
dostatečné disponuje. Proto také oblast cestovního ruchu byla a je jednou
z našich priorit financovaných z předvstupních fondů Evropské unie a
z domácích zdrojů.
Po letech hospodářského poklesu a stagnace dochází na území
Moravskoslezského kraje k viditelnému oživení. Čím to?
Domnívám se, že je to logickým důsledkem postupného „osídlování“
území, která jsou v Česku nabízena od Plzně přes Prahu, Brno, Olomouc
atd. zahraničním investorům. Kdy se investoři ze západu v rámci
rozšiřování kooperací postupně posouvají směrem na východ a kdy se
náš region, který má silný potenciál jak lidských zdrojů, tak
ekonomický a infrastrukturní, dostává z hlediska nabídek Czech Investu,
ministerstev a zvýšených aktivit nového kraje i regionálních subjektů na
čelní místo.
Cestovní ruch je již dnes v celosvětovém měřítku největším
zaměstnavatelem. Jak je tomu ve vašem regionu?
Cestovní ruch bezesporu patří k hlavním rozvojovým prioritám
Moravskoslezského kraje. Obávám se ale, že tento fenomén zde dosud nenašel
takového naplnění, jaké by si v našich podmínkách zasloužil. Stále
ještě, zejména v části Bruntálska v návaznosti na Jeseníky a
v části Frýdecka-Místecka v návaznosti na Beskydy, není v oblasti
cestovního ruchu vzbuzen podnikatelský duch. Mnoho lidí se spoléhá na to,
co sem kdo přinese zvenčí, přesto, že v rámci celého Moravskoslezského
kraje již úspěšně působí řada podnikatelských subjektů. V této
souvislosti mohu konstatovat, že v roce 1997 naše agentura přispěla
k vybudování nejhustší regionální sítě informačních center v České
republice z prostředků Evropské unie. Tato síť mj. skýtá možnost
vzájemné výměny informací o aktivitách v cestovním ruchu, nabídkách
konkrétních akcí, turistických atraktivit apod. Pochopitelně, že se dnes
přešlo z někdejší komunikace přes modemy na internetové propojení.
Vypracovali jsme jednotný grafický styl, který aplikujeme již od roku
1995. Promítá se ve všech materiálech, které náš region propagují. Dnes
jich je přes sedmdesát a přibližují moravskoslezský region jako celek
i jako dílčí obce, okresy, atraktivity a události. Náš jednotný
grafický styl získal a stále získává velké uznání. Ať již na prvním
Světovém kongresu cestovního ruchu v roce 1996 v Kanadě nebo při
různých jiných akcích.
Zmínil jste aspekt Evropské unie a čerpání jejích peněz
v rámci realizace předvstupních programů. Co by nás mělo motivovat
k tomu, abychom chtěli, aby se Česká republika stala součástí Evropské
unie?
Na to se dá těžko několika málo větami odpovědět. Ale pokusím se.
Sjednocování je celosvětovou tendencí. Ve všech oblastech, tedy
i v oblasti cestovního ruchu, je to o podstatném rozšíření možností
informačních toků a bezbariérového trhu – co se týče poptávky a
investic – co se týče nabídky. Překonávání hranic v zahraničním
obchodu jistě nepatří k vítaným formalitám, a to ani v turistice. Jak je
možné vidět na příkladu Irska či Portugalska, členství v Evropské unii
vede k získávání aktivačních finančních prostředků na projekty, na
něž se nedostává v municipálních a státních rozpočtech. Rád bych
zmínil, že v našem regionu bude ověřován první projekt grantového
schématu na podporu infrastruktury cestovního ruchu, který reprezentuje
zhruba čtyři miliony eur. Toto grantové schéma by mělo nastartovat ještě
letos. Vychází z aktivit, které agentura navrhla v roce 1999 při tvorbě
programu pro Phare 2000.
Co je třeba k tomu, aby mohla nějaká regionální rozvojová agentura
uspět?
Domnívám se, že prvním předpokladem je solidní přístup ke klientům a
respektování jejich potřeb. Ve vztahu stát, resp. kraj či města versus
agentura pak je to o vytváření vztahů, které umožňují pružnou
kooperaci bez negativních ovlivňování a zatahování politických aspektů
do odborných záležitostí. Jsem si plně vědom, že bez politiky se nelze
nikde pohybovat, ale stabilita – eliminace přemíry parciálních zájmů
jednotlivých uskupení v odborné oblasti dlouhodobě přináší obecný
prospěch.
Adresář moravsko-slezských informačních center
Přílohu se adresáře moravsko-slezských informačních center si můžete
stáhnout zde.