Hornické muzeum Příbram národní kulturní památkou

Vláda České republiky
v roce 2014 schválila prohlášení souboru hornických památek v Příbrami – Březových Horách, spravovaných Hornickým muzeem Příbram, národní kulturní památkou. Po dvacetiletém úsilí se to podařilo zásluhou zřizovatele muzea, Středočeského kraje, jenž byl předkladatelem návrhu prohlášení.

1 100 000. Náv­štěvník
Do expozic a areálů Hornického muzea Příbram každoročně zavítá víc než sto tisíc platících návštěvníků. V listopadu 2014 tu přivítali návštěvníka s pořadovým číslem milion sto tisíc. Hornické muzeum Příbram patří mezi nejnavštěvovanější v Česku, ve Středočeském kraji pak spolu s Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře dominuje. Zároveň náleží k nejstarším muzeím na českém venkově, neboť vzniklo roku 1886. Je situováno v areálu Ševčinské šachty zaražené roku 1813 na místě staršího dolu z 16. století, a také v původních báňských objektech dolu Vojtěch založeného v roce 1779, dolu Anna z roku 1789 a dolu Drkolnov otevřeného roku 1836. Ke zhlédnutí skýtá několik kilometrů březohorského podzemí. Provozuje čtyři pobočky v lokalitách rovněž spjatých s montánní činností: Muzeum zlata Nový Knín, Muzeum Křižovnický špýchar v Prostřední Lhotě, Skanzen Vysoký Chlumec a Památník Vojna. Od prvopočátků se zabývá místní těžbou a zpracováním rud, jež sahají až do prehistorie. Největšího rozmachu dosáhlo příbramské báňské podnikání v 19. století, kdy se ve zdejším revíru vytěžilo až 90 % zásob stříbra v rámci celého Rakouska-Uherska a doly zaznamenaly řadu mezinárodních úspěchů, což muzeum dokumentuje četnými nemovitými i movitými památkami.

140 let dosažení světového rekordu
V roce 2015 uplyne 140 let od světového hloubkového rekordu. Důl Vojtěch totiž roku 1875 dosáhl nepřerušené svislé hloubky celých 1000 m. Otevřen byl roku 1779 a patří tak k nejstarším v novodobé historii revíru. V provozu byl do roku 1978. Jeho výročí souvisí i se skutečností, že v tehdejším Předlitavsko-zalitavském soustátí byla právě v březohorském revíru reprezentovaném dolem Vojtěch poprvé v rudném hornictví na našem území uplatněna drátěná těžní lana a výkonné parní a také tzv. stoupací stroje. Svědkem oné doby je spolu s hlavní šachetní budovou, cáchovnou a kompresorovnou strojovna s nádherným parním těžním strojem Vojtěšského dolu z roku 1874, upraveným v roce 1889, nejstarším na území Česka, který byl v provozu až do uzavření revíru v roce 1978.

Nejhlubší v Evropě
V popředí zájmu odborné i laické veřejnosti je též parní těžní stroj sousedního dolu Anna z roku 1914, který zažil období, kdy se Anenská šachta stala nejhlubší v Evropě. V nedaleké Prokopské štole prezentuje muzeum atrakci, jakou nemá žádné jiné hornické muzeum v Evropě – pohled do historické jámy z roku 1832 hluboké 1600 m, nejhlubší v revíru a třetí nejhlubší v naší zemi. Další technickou lahůdku skrývá podzemí dolu Drkolnov v podobě monumentálního vodního kola z 19. století o průměru 12,4 m, které v době před nástupem parních strojů sloužilo k čerpání důlních vod. Je jediné dochované na území Česka a mimořádně ceněné i v mezinárodním kontextu. Období prosperity v 19. století reprezentují v muzeu i další industriální stavby báňských provozních a správních objektů, důmyslné stroje, technologická zařízení, tajuplné podzemí s možností jízdy důlním vláčkem, havířský národopis zastoupený původní havířskou chalupou se základy ze 17. století, s hornickými betlémy a spoustou dalších zajímavostí, a také mineralogicko-geologické sbírky obohacené v roce 2014 o největší vytěžený kompakt příbramského stříbra, který je dle názoru odborníků ve sbírkách muzeí Evropy největší. Tento unikát se díky mimořádnému příspěvku Středočeského kraje podařilo vykoupit na burze v Mnichově a vrátit do Příbrami.

Vítězství v národní soutěži
Není tedy náhoda, že je Hornické muzeum Příbram kladně hodnoceno doma i za hranicemi. Podílí se na projektech s mezinárodním přesahem. Historii příbramského hornictví prezentuje v Německu, Rakousku, v Itálii, Belgii, na Slovensku i jinde. Za odbornou činnost získalo řadu ocenění. Zvítězilo v Národní soutěži muzeí České republiky Gloria Musaealis. Získalo Čestné uznání na Mezinárodním setkání hornických měst Evropy v německém Freibergu. Dvakrát od Památkové komory ČR převzalo cenu Český Permon a od Českého báňského úřadu Zlatou plaketu za uchovávání tradic a péči o památky českého hornictví.
Připravil PaedDr. Josef Velfl, ředitel muzea.

• www.muzeum-pribram.cz