Hornické muzeum Příbram

je největším hornickým muzeem Česka. Je situováno v areálu Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, v původních báňských budovách dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Svými expozicemi vybudovanými v originálních hornických provozních a správních objektech přibližuje bohatou montánní minulost regionu. 

Můj děda František fáral v Příbrami na Březových Horách. Také bráška maminky Václav pracoval u Rudných dolů Příbram. Nedávno se mi ozval ředitel Hornického muzea Příbram pan doktor Josef Velfl, abych napsal o muzeu. A tak jsem se opět ocitl v někdejším strejdově bytě, v němž je nyní kancelář ředitele muzea, abych jej požádal o kratičké úvodní slovo.
Rakousko-Uhersko byla prakticky střední Evropa, a tak lze říci, že téměř sto procent produkce stříbra a olova střední Evropy pocházelo koncem 19. století z tohoto relativně malého teritoria. S tím je přímo spjata existence našich nádherných technických památek. Dokonalé stavby z hlediska estetického, ale i funkčního nám závidí kolegové ze všech zahraničních hornických muzeí. O technické dokonalosti svědčí fakt, že tyto budovy a strojní zařízení zde fungovaly od 19. století do sedmdesátých let století dvacátého, přičemž nádherný parní stroj na dole Vojtěch z provenience Breitfeld – Daněk je tou nejlepší vizitkou práce českých inženýrů, techniků a dělníků, kteří stroj vyrobili, a který pak bez poruchy pracoval od roku 1889 do roku 1978.

Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku
je expozice instalovaná v objektu bývalé třídírny spolu s výstavou Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích. Seznamuje s hospodářsko-společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko-hutnickou činností, tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží), které přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen mariánskému kultu, což ilustruje řada exponátů ve vstupní expozici muzea.

Z dějin příbramského hornictví
je název expozice umístěné v tzv. hornické cáchovně z roku 1880. Zachycuje zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací. Dokumentuje exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z keltské doby, nejstarší dochovaná listina potvrzující existenci Příbrami z r. 1216, první písemný dokument o zdejší huti a dolech z r. 1311, doplněné ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské. Pozoruhodné jsou materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se úspěchů Rudných dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a uranové rudy. Muzeum zde také připomíná část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů po převratu v roce 1948.

Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku
je tématem další z výstav, na niž tematicky navazují Vrtací technika příbramských dolů a Panorama březohorského rudního revíru, instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinského dolu. Návštěvník zde uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Šachetní věž z roku 1879 (Malakov) byla navržena do seznamu technických památek UNESCO. Z ochozu ševčinské věže (37 metrů) se nabízí jedinečný pohled do okolí. Do vedlejší strojovny byl umístěn vzácný důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928.

Unikátní mineralogicko-geologické vzorky
V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 jsou tematicky členěné expoziční celky s unikátními mineralogicko-geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru, uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkou starých hornických pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických holí zvaných švancary a podomácku vyráběnými modely šachet, tzv. štufnverky. Vše doplňuje výstava o paleontologii Příbramska.

Světové prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky
Na odvalu Ševčinské šachty, na více než 180 m kolejí, byla instalována důlní technika používaná ve druhé polovině 20. století. Je zde ale i historický žentour. Je možné odtud zavítat do původní hornické chalupy, přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století a na výstavu lidového hračkářství a loutkářství, malovaného nábytku a historických pracovních nástrojů. K nejvzácnějším exponátům se řadí parní těžní stroj z roku 1914 ve strojovně dolu Anna zaraženého v roce 1789 a šachetní budova dolu Vojtěch z roku 1870 na místě jámy hloubené od roku 1779. Prohlídka objektu je doplněna stálou výstavou věnovanou světovému prvenství v dosažení 1000 m svislé hloubky v březohorské jámě Vojtěch roku 1875. V nedaleké strojovně se nachází další unikátní parní těžní stroj z roku 1889. Z dolu Anna na důl Vojtěch mohou návštěvníci dojít 330 m dlouhou podzemní chodbou z 18. století.

Projet se důlním vláčkem
Z cáchovny nebo z nádvoří dolu Anna lze vstoupit do podzemí a projít nebo projet důlním vláčkem 260 m dlouhou Prokopskou štolou, která směřuje k ústí jámy Prokop z roku 1832 (1600m), jedné z nejhlubších ve střední Evropě. Prohlídka končí nedaleko původní hornické hospůdky „Na Vršíčku“. Ta nabízí v příjemném stylovém prostředí restaurační služby. Návštěvníci Hornického muzea na Březových Horách mají možnost zakoupit si upomínkové předměty, minerály, šperky z drahých i ozdobných kamenů, pohlednice a publikace s hornickou a regionální tematikou apod. Pro geology (amatéry i profesionály) pořádá muzeum na odvalu Ševčinské šachty za úplatu sběr mineralogicko-geologických vzorků z části deponovaného historického odvalu dolu Lill z roku 1857.
ZDAŘ BŮH!

Hornické muzeum Příbram

náměstí Hynka Kličky 293

261 02 Příbram VI

tel.: 318626307

fax: 318622566

e-mail:

muzeum_pribram@volny.cz



www.pb.cz/muzeum.htm


Otevírací doba:

(duben až říjen ) úterý až neděle 9 –17

(listopad až březen) úterý až neděle 9 –16